|
|
Edvard Beneš ve veřejném diskursu na přelomu 20. a 21. století (příklad historické osobnosti při utváření národní/státní identity)
Literová, Gabriela ; Pullmann, Michal (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
V bakalářské práci se autorka věnuje rozboru užívání příkladů historických osobností při utváření národních/státních identit. Pro tuto případovou studii si zvolila osobnost druhého prezidenta ČSR Edvarda Beneše a na tomto příkladě zkoumala, zda obraz určité historické osobnosti je součástí české národní / státní identity. Názory na politiku i osobnost Edvarda Beneše byly vždy rozporné a rovněž dnes je E. Beneš velmi diskutovanou osobností, důkazem je i hlasování v Senátu ČR v roce 2004 o zásluhách E. Beneše. Názor na politiku a rozhodování Edvarda Beneše autorka sleduje jako součást pohledu na národní dějiny a součást kolektivní identity i při různosti názorů a přístupů. Autorka se ve své práci zaměřila na rozbor výpovědí dvou skupin respondentů, které na jedné straně tvoří současníci E. Beneše, pamětníci z 2. světové války a na druhé straně politická reprezentace tvořena senátory, kteří hlasovali o zákoně "Edvard Beneš se zasloužil o stát" a část politických respondentů jsou významní politici, kteří mají určité postavení ve vztahu k veřejnému mínění, protože jsou často dotazováni medii. Obě skupiny respondentů si autorka sestavila s použitím metody sondy. Rozhovory s pamětníky vedla dle metody orální historie. Výpovědi politiků podrobila obsahové analýze a rozhovory s pamětníky interpretovala s cílem...
|
|
|
Poválečný vývoj a každodenní život v Nových Lidicích (obyvatelé Lidic a jejich vzpomínky na pietní vzpomínky a život v obci)
Literová, Gabriela ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá problematikou poválečného vývoje Lidic od roku 1945 do roku 1989 s určitým přesahem i do dalších let. Diplomka se pokusila ukázat, jakým způsobem Lidice byly využívány komunistickým režimem k propagandě socialismu a jakým způsobem se to odrazilo na životě místních obyvatel. Autorka popisuje a hodnotí výstavbu nové obce a s tím činnost spatých organizací, zejména Společnosti pro obnovu Lidic a britského hnutí Lidice Shall Live, které založil Sir Barnett Stross. Osobnosti Strosse se autorka věnuje obsáhleji, vzhledem k tomu, že se dostala do kontaktu s jeho příbuznými ve Velké Británii, kde získala osobní vzpomínky na zakladatele nových Lidic. Druhým problémem, na který se diplomatka zaměřila, je život v nových Lidicích a vnímání pietních vzpomínek a života obyvateli Lidic. Pramennou základnou se pro ni staly zejména vzpomínky pamětníků, které získala a zpracovala dle metody oralní historie. Orální prameny doplnila studiem literatury a analýzou archivních pramenů zejména ze SOaK Kladno, Fondu Společnosti pro obnovu Lidic, Národního archívu v Londýně a dobového tisku. Skupinu respondentů tvořili obyvatelé Lidic. S respondenty byla vedena životopisná vyprávění s doplňujícími otázkami týkajících se pietních vzpomínek a každodenního života v Lidicích.
|
host ::
RSS.