Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
Karl Barth and the Literature
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vybranými teologickými díly Karla Bartha ve vztahu k vývoji německé literatury, zejm. moderny. Barthova teologie jakožto projev nesouhlasu ke stávající situaci v protestantské církvi (Kulturprotestantismus) vede jasný rozdíl mezi Božím zjevením a jeho dějinnými fenomény (náboženství, církevní organizace). Bůh je popřením veškerých lidských představ o něm. Tento základní postulát je neustále připomínán v jeho dvou nejvýznamnějších dílech - Listu Římanům a Církevní dogmatice. V obou jsou patrné shody s expresionismem, ač Barth užívá ve své argumentaci převážně autorů 19. století. Recepcí moderny Barth neproslul, naopak jeho dílo se stalo inspirací pro švýcarského rodáka, spisovatele Friedricha Dürrenmatta. V závěru života Barth navázal přátelské vztahy se spisovatelem Carlem Zuckmayerem, tj. v době, kdy se v tzv. humánní teologii pokouší znovu objasnit vztah Boha a člověka, tentokrát směrem k člověku. Abstrakt Die Diplomarbeit beschäftigt sich mit den ausgewählten theologischen Werken von Karl Barth in Bezug auf die Entwicklung der deutschen Literatur. Barths Theologie zeigt sich als Dissens mit den herrschenden Verhältnissen innerhalb der protestantischen Kirche (Kulturprotestantismus) macht einen radikalen Unterschied zwischen der Offenbarung Gottes und den geschichtlichen...
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.