|
|
Využití mobilní analytiky pro stanovení základních ukazatelů odpadních vod
Herka, Milan ; Leskovjanová, Jana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na odpadní vody ze dvou čistíren odpadních vod (ČOV) a na využití mobilní analytiky se spektrofotometrickou koncovkou při stanovení vybraných základních ukazatelů odpadních vod z těchto ČOV. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány vybrané základní ukazatele odpadních vod a způsob jejich stanovení s využitím mobilních analytických metod. Experimentální část je věnována odběrům odpadních vod z obou ČOV a jejich analýze pomocí mobilní analytiky se spektrofotometrickou koncovkou s prezentací jejich výsledků. V závěru práce je vypracováno porovnání odpadních vod z obou ČOV, porovnání účinnosti čištění odpadních vod a diskutovány výsledky a provedena jejich interpretace.
|
|
|
Agregační reakce chitosanu využitelné při úpravě pitné vody.
Leskovjanová, Jana ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá úpravou povrchových vod s obsahem huminových látek. Nejpoužívanější metodou úpravy povrchové vody je koagulace s následnou separací vzniklých agregátů. V tomto případě byla při koagulaci sledována pouze perikinetická fáze koagulace, kdy tvorba agregátů probíhá výhradně vlivem Brownova pohybu, tj. bez vlivu míchání. Separace vzniklých agregátů byla prováděna centrifugací. Série koagulačních pokusů byly prováděny za laboratorních podmínek s uměle připravenou modelovou vodou, jejímž základem byl koncentrát huminové vody z přírodního rašeliniště. Za těchto podmínek byl sledován především vliv teploty na průběh koagulace, v rozsahu teplot 5 až 22 °C. Jako koagulační činidlo byl použit biopolymer chitosan, který u nás v praxi v současné době stále ještě není využíván. U tohoto koagulantu nebyl pozorován nijak výrazný vliv teploty. Pro ověření, zda je možné vliv teploty sledovat centrifugačním koagulačním testem, byla série pokusů zopakována s použitím síranu hlinitého a železitého, což jsou v praxi běžně používaná koagulační činidla. Vliv teploty u nich byl zkoumán již dříve na poloprovozním modulu. Účinnost koagulace byla hodnocena na základě zbytkových absorbancí (při 254 a 387 nm) a pro optimální dávku byla navíc stanovena hodnota CHSK manganistanovou metodou. V případě hlinitého a železitého koagulantu byla účinnost koagulace dále posuzována i na základě koncentrací zbytkového koagulantu. U každého z použitých koagulantů byla nejprve provedena série pokusů při laboratorní teplotě, jejichž cílem bylo nalezení nejvhodnější doby agregace pro určení optimální dávky koagulantu. Účinnost koagulace byla vyhodnocena pro dobu agregace 10, 40 a 120 minut. Na základě naměřených hodnot byla pro měření za snížené teploty vybrána jako optimální doba agregace 40 minut. Na závěr bylo provedeno srovnání použitých koagulantů při jednotlivých teplotách.
|
|
|
Agregační reakce chitosanu využitelné při úpravě pitné vody.
Leskovjanová, Jana ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá úpravou povrchových vod s obsahem huminových látek. Nejpoužívanější metodou úpravy povrchové vody je koagulace s následnou separací vzniklých agregátů. V tomto případě byla při koagulaci sledována pouze perikinetická fáze koagulace, kdy tvorba agregátů probíhá výhradně vlivem Brownova pohybu, tj. bez vlivu míchání. Separace vzniklých agregátů byla prováděna centrifugací. Série koagulačních pokusů byly prováděny za laboratorních podmínek s uměle připravenou modelovou vodou, jejímž základem byl koncentrát huminové vody z přírodního rašeliniště. Za těchto podmínek byl sledován především vliv teploty na průběh koagulace, v rozsahu teplot 5 až 22 °C. Jako koagulační činidlo byl použit biopolymer chitosan, který u nás v praxi v současné době stále ještě není využíván. U tohoto koagulantu nebyl pozorován nijak výrazný vliv teploty. Pro ověření, zda je možné vliv teploty sledovat centrifugačním koagulačním testem, byla série pokusů zopakována s použitím síranu hlinitého a železitého, což jsou v praxi běžně používaná koagulační činidla. Vliv teploty u nich byl zkoumán již dříve na poloprovozním modulu. Účinnost koagulace byla hodnocena na základě zbytkových absorbancí (při 254 a 387 nm) a pro optimální dávku byla navíc stanovena hodnota CHSK manganistanovou metodou. V případě hlinitého a železitého koagulantu byla účinnost koagulace dále posuzována i na základě koncentrací zbytkového koagulantu. U každého z použitých koagulantů byla nejprve provedena série pokusů při laboratorní teplotě, jejichž cílem bylo nalezení nejvhodnější doby agregace pro určení optimální dávky koagulantu. Účinnost koagulace byla vyhodnocena pro dobu agregace 10, 40 a 120 minut. Na základě naměřených hodnot byla pro měření za snížené teploty vybrána jako optimální doba agregace 40 minut. Na závěr bylo provedeno srovnání použitých koagulantů při jednotlivých teplotách.
|
|
|
Využití mobilní analytiky pro stanovení základních ukazatelů odpadních vod
Herka, Milan ; Leskovjanová, Jana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na odpadní vody ze dvou čistíren odpadních vod (ČOV) a na využití mobilní analytiky se spektrofotometrickou koncovkou při stanovení vybraných základních ukazatelů odpadních vod z těchto ČOV. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány vybrané základní ukazatele odpadních vod a způsob jejich stanovení s využitím mobilních analytických metod. Experimentální část je věnována odběrům odpadních vod z obou ČOV a jejich analýze pomocí mobilní analytiky se spektrofotometrickou koncovkou s prezentací jejich výsledků. V závěru práce je vypracováno porovnání odpadních vod z obou ČOV, porovnání účinnosti čištění odpadních vod a diskutovány výsledky a provedena jejich interpretace.
|
host ::
RSS.