|
|
Náboženská otázka jako faktor desintegrace Polsko-Litevské unie
Laube, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá fungováním multikonfesijní společnosti v Polsko-litevské unii první poloviny 17. století. Hlavní pozornost je věnována konfliktům, které náboženství mezi elitami vyvolávalo. Ty jsou analyzovány z pohledu kolektivních identit, hlavní cílovou skupinu analýzy tvoří nejvyšší politická elita země. Na příkladu magnátů z Litvy i Ukrajiny je ukázán vztah, jaký k sobě v jednání elit během období po roce 1648 zaujímaly mocenský pragmatismus, různé kolektivní identity a z nich vyplývající loajality v době politické krize. Zabývám se otázkou, jak se náboženství projevovalo ve formování politických táborů. Docházím při tom k závěru, že náboženství bylo důležitým faktorem ve vyvolávání konfliktů i ve formování politiky, magnátskou společnost však nelze vidět rozdělenou podle konfesních táborů. Odlišné náboženství hrálo důležitou roli v případě, že splynulo s dalšími kolektivními identitami, jako je třídní, zemská či národní. To byl případ konfliktu na Ukrajině.
|
|
|
Náboženská otázka jako faktor desintegrace Polsko-Litevské unie
Laube, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá fungováním multikonfesijní společnosti v Polsko-litevské unii první poloviny 17. století. Hlavní pozornost je věnována konfliktům, které náboženství mezi elitami vyvolávalo. Ty jsou analyzovány z pohledu kolektivních identit, hlavní cílovou skupinu analýzy tvoří nejvyšší politická elita země. Na příkladu magnátů z Litvy i Ukrajiny je ukázán vztah, jaký k sobě v jednání elit během období po roce 1648 zaujímaly mocenský pragmatismus, různé kolektivní identity a z nich vyplývající loajality v době politické krize. Zabývám se otázkou, jak se náboženství projevovalo ve formování politických táborů. Docházím při tom k závěru, že náboženství bylo důležitým faktorem ve vyvolávání konfliktů i ve formování politiky, magnátskou společnost však nelze vidět rozdělenou podle konfesních táborů. Odlišné náboženství hrálo důležitou roli v případě, že splynulo s dalšími kolektivními identitami, jako je třídní, zemská či národní. To byl případ konfliktu na Ukrajině.
|
|
|
Kozácká Ukrajina v letech 1657-1676
Laube, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je kozácká Ukrajina v období prvních fází Ruiny, po smrti hetmana Bohdana Chmelnického. Analyzovány jsou zde příčiny počátku dezintegrace kozáckého hejtmanátu i podstata jevů, kterými se tato etapa ukrajinských dějin vyznačovala. Práce sleduje osu vývoje jednotlivých mocenských uskupení a zahraničně-politických variant ukrajinské státnosti, jakož i geopolitický kontext doby a zájmy jednotlivých východoevropských mocností na Ukrajině. Postihnuty jsou zde i specifika politického a sociálního uspořádání kozáckého státu 2. poloviny 17. století.
|
|
|
Region Střední Asie a jeho význam v kontextu energetické bezpečnosti
Laube, Pavel ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Práce se zabývá paradigmatem energetické bezpečnosti nabídkové strany v kontextu tří středoasijských republik; Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Zaměřuje se na vztahy související se zemním plynem a ropou, přičemž analyzuje subjekty z hlediska jejich vlastní energetické strategie, vnějšího postavení i schopnosti efektivně zdroje využívat. Velká pozornost je věnována vývoji obchodních vztahů a infrastruktury v oblasti, analyzováni jsou nejdůležitější vnější aktéři; Rusko, Čína a EU. Zahrnuta je také problematika souvislosti energetiky, politiky a bezpečnosti. Práce se snaží postihnout hlavní trendy, které dnes hýbou trhem se zemním plynem a ropou a zasadit je do kontextu Střední Asie. Ve svých závěrech nabourává klasické schéma ruské dominance v regionu a zdůrazňuje dynamicky rostoucí spolupráci s Čínou, i na úkor EU.
|
|
|
Hospodářský vývoj Turkmenistánu během vlády Turkmenbašiho
Laube, Pavel ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Práce analyzuje vývoj hospodářství Turkmenistánu v období po jeho osamostatnění v roce 1992. Zaměřuje se na popis reforem a změn, jež přinesla turkmenská transformace a krize obchodních vazeb v regionu po rozpadu SSSR. Tento vývoj je pak zasazen do politicko-kulturního rámce budování kultu osobnosti presidenta Saparmurata Nijazova - Turkmenbašiho. Důraz je kladen na zemědělství a energetický sektor - jakožto největší tvůrce HDP a zaměstnanosti v zemi. V závěru práce jsou naznačeny perspektivy nového reformního kurzu, které přichází s nástupem presidenta Berdymuhamedova.
|
host ::
RSS.