|
|
Aplikace chemických a fyzikálních stresů v pozdní fázi růstu na vybrané kmeny mikroorganismů
Langer, Marek ; Holub, Jiří (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
V biotechnologickém průmyslu je využíváno široké spektrum mikroorganismů, které slouží k produkci významných metabolitů. Mezi ně patří karotenoidy a chlorofyly s antioxidačními účinky, mastné kyseliny, ubichinon a ergosterol. Pro zefektivnění a ekonomickou udržitelnost v průmyslu jsou hledány způsoby, jakými by bylo možno zvýšit výtěžek metabolitů na maximum. Jednou z cest, která je využita i v této práci, je aplikace chemických stresových faktorů na mikroorganismy. V teoretické části byly popsány vybrané mikroorganismy, jejich důležité intracelulární metabolity, ale také jejich metabolismus. Poslední podkapitolou je využití stresových faktorů v průmyslu. V experimentální části byly podrobeny jednotlivé mikroorganismy různým koncentracím chloridu sodného, síranu kobaltnatého a chloridu železitého. Významné zvýšení produkce lipidů bylo zjištěno při aplikaci chloridu sodného na kvasinkový kmen Rhodosporidium toruloides. Zvýšení produkce karotenoidu torularhodinu nastalo po aplikaci železité soli u Sporidiobolus pararoseus, po aplikaci chloridu sodného byl vzrůst torularhodinu značný u kmenů Cystofilobasidium macerans a Rhodosporidium toruloides. Chlorid sodný byl taktéž vhodným stresovým faktorem pro tvorbu karotenoidu lykopenu u Rhodotorula mucilaginosa. Nejvýznamnějším stresovým faktorem u řas byl síran kobaltnatý, který zvýšil produkci metabolitů u Scenedesmus obliquus. Značné produkce dosáhla také sinice Anabaena torulosa v přítomnosti chloridu sodného.
|
|
|
Produkce obohacené směsné biomasy kokultivací vybraných kmenů kvasinek a mikrořas
Langer, Marek ; Němcová, Andrea (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Využívání kvasinek a mikrořas v průmyslu se neustále zvyšuje. Tyto mikroorganismy jsou schopny produkovat významná množství lipidů, které je možno použít například pro výrobu bionafty. Stejně jako další jejich metabolity, jako karotenoidy, chlorofyl, ubichinon a ergosterol, je lze využít v potravinářství. Jelikož mají dané chemické substance také biologické účinky na lidský organismus, používají se v doplňcích stravy, ale zkoumají se i jako případná léčiva. Předložená práce se zabývá možnostmi, jak učinit kultivace těchto mikroorganismů levnější. Jednou z těchto možností je kokultivace neboli smíšená kultivace, která si klade za cíl zvýšit výtěžky biomasy a metabolitů. Další zkoumanou možností je náhrada finančně nákladných substrátů pro výživu mikroorganismů levnými odpady z potravinářství. V experimentální práci byly využity řasy Scenedesmus ecornis, Desmodesmus communis, Chlamydomonas reinhardtii a Coccomyxa sp. Z kvasinkových kmenů byly využity Rhodotorula kratochvilovae a Rhodotorula toruloides. Přidávanými odpadními produkty byly oleje (konopný, fritovací a kávový), melasa, syrovátka a odpadní glycerol. Analýzou získané biomasy bylo zjištěno, že nejvyšších lipidických výtěžků bylo dosaženo při použití kávového a fritovacího oleje. Experiment byl završen poloprovozní kultivací v bioreaktoru, do kterého byly přidány kultury Scenedesmus ecornis a Rhodotorula kratochvilovae. Jako zdroj živin zde byl přidán kávový olej a glycerol.
|
|
|
Aplikace chemických a fyzikálních stresů v pozdní fázi růstu na vybrané kmeny mikroorganismů
Langer, Marek ; Holub, Jiří (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
V biotechnologickém průmyslu je využíváno široké spektrum mikroorganismů, které slouží k produkci významných metabolitů. Mezi ně patří karotenoidy a chlorofyly s antioxidačními účinky, mastné kyseliny, ubichinon a ergosterol. Pro zefektivnění a ekonomickou udržitelnost v průmyslu jsou hledány způsoby, jakými by bylo možno zvýšit výtěžek metabolitů na maximum. Jednou z cest, která je využita i v této práci, je aplikace chemických stresových faktorů na mikroorganismy. V teoretické části byly popsány vybrané mikroorganismy, jejich důležité intracelulární metabolity, ale také jejich metabolismus. Poslední podkapitolou je využití stresových faktorů v průmyslu. V experimentální části byly podrobeny jednotlivé mikroorganismy různým koncentracím chloridu sodného, síranu kobaltnatého a chloridu železitého. Významné zvýšení produkce lipidů bylo zjištěno při aplikaci chloridu sodného na kvasinkový kmen Rhodosporidium toruloides. Zvýšení produkce karotenoidu torularhodinu nastalo po aplikaci železité soli u Sporidiobolus pararoseus, po aplikaci chloridu sodného byl vzrůst torularhodinu značný u kmenů Cystofilobasidium macerans a Rhodosporidium toruloides. Chlorid sodný byl taktéž vhodným stresovým faktorem pro tvorbu karotenoidu lykopenu u Rhodotorula mucilaginosa. Nejvýznamnějším stresovým faktorem u řas byl síran kobaltnatý, který zvýšil produkci metabolitů u Scenedesmus obliquus. Značné produkce dosáhla také sinice Anabaena torulosa v přítomnosti chloridu sodného.
|
host ::
RSS.