|
|
Jak se liší determinanty poptávky po návštěvě letního kina od multikin?
Knittelová, Tereza ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce zkoumá determinanty poptávky po letním kině. Práce používá data o návštěvnosti Letního kina Širák z let 2010 - 2013. Prokazuje se, že cenová elasticita poptávky po návštěvnosti letního kina je zhruba jednotková, což znamená, že pozorovatel maximalizuje příjmy ze vstupného. Naopak multikina příjmy ze vstupného nemaximalizují a jejich cenová elasticita poptávky po návštěvnosti je neelastická. Není prokázáno, že návštěvníci letního kina se stejně jako návštěvníci multikin rozhodují podle žánru filmu. Návštěvníci všech kin upřednostňují české filmy před zahraničními. Návštěvnost letního kina je silně ovlivněna počasím.
|
|
|
Diskriminují Češi fotbalisty podle rasy?
Kotrba, Vojtěch ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Kovanda, Lukáš (oponent)
Tato práce zkoumá pomocí dat z let 2010 až 2013 rasovou diskriminaci ve virtuálním prostředí české fantasy ligy. V tomto prostředí neexistuje antidiskriminační legislativa a uživatelé mohou beztrestně projevit své osobní preference. Zdrojem diskriminace nemohou být zákazníci ani spolupracovníci. Výsledky ukazují, že čeští uživatelé vybírají fotbalisty černé pleti do svých sestav častěji než srovnatelně výkonné fotbalisty bílé pleti. Autoři fantasy ligy tyto preference vnímají a nastavují vyšší ceny u fotbalistů černé pleti.
|
|
|
Jaké faktory ovlivňují návštěvnost hradu Litice nad Orlicí?
Nováková, Lada ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato práce analyzuje faktory, které ovlivňují návštěvnost historické památky, hradu Litice. Zaměřuji se na plné, snížené a rodinné vstupné. K měření dopadu jednotlivých proměnných jsou použity denní data z let 2004 až 2012. Mezi determinanty mající vliv na poptávku po návštěvnosti zařazuji cenu vstupenek, teplotu, srážky, státní svátky, víkendy, letní prázdniny a kulturní akce. Model ukazuje, že zvýšení vstupného o 1 % povede k navýšení prodeje rodinných vstupenek o 2,4 % ceteris paribus. U plné a snížené vstupenky je výsledný koeficient nevýznamný. Svátky, víkendy a letní prázdniny mají pozitivní vliv na návštěvnost u všech tří druhů vstupenek. Nejvýznamnější vliv na návštěvnost má každoroční akce Pochod přes tři hrady. Při této akci se prodej zvyšuje u plných vstupenek o 190 % a prodej snížených vstupenek se desetkrát zvýší ceteris paribus. Na prodej rodinných vstupenek mají akce nevýznamný vliv.
|
|
|
Eseje o ekonomii sportu
Lahvička, Jiří ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent) ; Pertold Gebická, Barbara (oponent)
Předložená dizertace se skládá z pěti článků z oblasti ekonomie sportu. První tři články zkoumají různé druhy nejistoty výsledku a jejich vztah k návštěvnosti utkání, zatímco zbylé dva články testují efektivnost trhu sportovních sázek. První článek představuje novou metodu výpočtu důležitosti utkání. Tato metoda, na rozdíl od předchozích přístupů v literatuře, nevyžaduje ex-post informace a lze ji aplikovat na jakýkoliv typ výsledku sezóny. Druhý článek ukazuje, že zažazení vyřazovací části v české hokejové Extralize snižuje pravděpodobnost, že nejsilnější tým získá mistrovský titul, a tedy zvyšuje sezónní nejistotu. Třetí článek demonstruje, že rozporné výsledky v literatuře ohledně vztahu mezi nejistotou v utkání a poptávkou po návštěvnosti mohou být vysvětleny špatně specifikovanými regresemi, navrhuje nový přístup k analýze dopadu nejistoty v utkání a ukazuje, že poptávka po návštěvnosti je největší, když proti sobě hrají týmy obdobné kvality. Čtvrtý článek zkoumá tzv. "favorite-longshot bias" v kontextu sázek na tenisové zápasy. Článek ukazuje, že vychýlení sázkových kurzů je konzistentní s bookmakery chránícími se jak proti lépe informovaným insiderům, tak proti veřejnosti využívající nové informace. Pátý článek zkoumá údajně ziskovou strategii sázení na remízy ve fotbale podle Fibonacciho posloupnosti. Tato strategie je testována na simulovaném trhu i reálných datech a ve všech případech vychází jako ztrátová.
|
|
|
Determinanty ziskovosti leteckých tras v Evropské unii
Tománková, Ivana ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Práce se zabývá determinantami ziskovosti leteckých linek v Evropské unii a spolupracujících zemích. Vychází z předpokladu, že v dlouhém období je provoz letecké linky ukazatelem její ziskovosti, a prostřednictvím ekonometrických modelů ověřuje, zda a v jakém směru závisí provoz linky (či jeho absence) na socioekonomických a geografických vlastnostech trasy, charakteristikách leteckých sítí a na vzájemné spolupráci a konkurenci aerolinií. Ukazuje se, že ziskovost linky roste s počtem obyvatel koncových měst a naopak klesá s délkou trasy a relativní časovou náročností letecké dopravy oproti automobilové. Ziskovost letecké společnosti na lince je tím vyšší, čím významnější je její pozice na koncových letištích co do podílu na počtu letů, a také čím významnější je pozice jejích skupinových či aliančních partnerů. Přítomnost konkurentů působí mezi jednotlivými typy aerolinií asymetricky. Přínos práce k již existující literatuře podobného zaměření spočívá v rozšíření o spolupráci mezi leteckými společnostmi, zohlednění vlivu alternativní dopravy a využití dat z prostředí Evropské unie.
|
|
|
Jaké faktory ovlivňují návštěvnost areálu Památníku Terezín?
Rezbáriková, Lucie ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato práce analyzuje faktory, které ovlivňují návštěvnost areálů Památníku Terezín a návštěvnost cizinců a česky rozumějících turistů. Pracuji s denními daty z let 2003-2012. Navýšení vstupného o jednu korunu způsobí pokles počtu prodaných jednoduchých vstupenek v areálu Malé Pevnosti o 0,55 %, v Muzeu Ghetta o 0,98 % a v expozicích bývalých Magdeburských kasárnách o 0,80 % ceteris paribus. Ve všech třech modelech mají srážky nevýznamný vliv i přes částečné umístění expozic pod širým nebem. Návštěvnost je maximalizována při teplotě 16° ceteris paribus. V Muzeu Ghetta se návštěvnost zvyšuje do 17 °C. V Magdeburských kasárnách do 15°C. Tento areál je jako jediný pouze v jedné budově a zcela krytý. Vliv víkendů na návštěvnost všech tří areálů je negativní, což je odlišné oproti ostatním pracím. Terezínská tryzna zvyšuje počet návštěvníků ve všech třech areálech o více než 200 %. Navýšení kombinovaného vstupného (vstupné do všech tří areálů) zvyšuje návštěvnost Čechů o 0,68 % ceteris paribus. V případě cizinců to nemá významný vliv. Teplota zvyšuje návštěvnost Čechů pouze do 13°C. V případě cizinců teplota zvyšuje návštěvnost až do 21°C, poté ji začíná snižovat. Tryzna Kever Avot zvyšuje návštěvnost Čechů, návštěvnost cizinců snižuje.
|
|
|
Jaká je cenová elasticita poptávky po životním pojištění?
Marešová, Vanda ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Cílem této práce je zjistit cenovou elasticitu poptávky po životním pojištění v ČR. K výzkumu byla využita exogenní změna cen zapříčiněná vyhláškou EU o sjednocení sazeb pojistného pro muže a ženy uvedenou v platnost dne 21.12.2012. Byla použita data z let 2010 až 2013 o prodejích a cenách produktů životního pojištění poskytnutá Českou podnikatelskou pojišťovnou. Zjistila jsem, že poptávka žen po životním pojištění je neelastická, zvýšení cen o 1% přinese snížení poptávaného množství o 0,94%. Cenová elasticita poptávky mužů vyšla jako kladné číslo, což bylo způsobeno náhlým poklesem poptávaného množství po poklesu ceny, tento jev je námětem pro další výzkum.
|
|
|
O kolik snižují spotřební daně spotřebu alkoholu?
Fischerová, Veronika ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce zkoumá vliv spotřebních daní na alkohol na spotřebu různých druhů alkoholických nápojů. Zaměřuje se na oblast Evropské unie a období mezi lety 1990-2009. K analýze používá metodu fixních efektů s použitím prvních diferencí. Z výsledků vyplývá, že zvýšení sazby daně na destiláty o 36 euro z minimální sazby (3 eura) na maximální sazbu (39 euro) vede k poklesu spotřeby destilátů o 24 % a spotřeby ethanolu o 10 %. Pokud se zvýší sazba daně na meziprodukty o 5 euro z minimální sazby (0 euro) na maximální sazbu (5 euro), pak spotřeba ethanolu klesne o 12 % a spotřeba destilátů o 21 %. Zvýšení sazby daně na víno o 5 euro z minimální sazby (0 euro) na maximální (5 euro) vede k poklesu spotřeby vína o 8,4 %. Růst sazby daně na pivo o 3 eura z minimální sazby (0 euro) na maximální (3 eura) vede k růstu spotřeby destilátů o 6,8 % a spotřeby vína o 86 %, z čehož vyplývá, že destiláty a pivo a víno a pivo jsou substituty. Růst reálného HDP na hlavu o 4100 euro vede k růstu spotřeby různých druhů alkoholických nápojů o 3,7-9 %.
|
|
|
Jak ovlivňuje hospodářský cyklus majetkovou trestnou činnost?
Havlíková, Iveta ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá vztah hospodářských cyklů, vyjádřených nezaměstnaností, a majetkové trestné činnosti. Byla použita denní data z Prahy za roky 2005-2010. Vztah byl zkoumán na modelech pro 7 různých trestných činů: kapesní krádeže, krádeže věcí z aut, krádeže aut, vloupání do obchodů, vloupání do restaurací, vloupání do domů a vloupání do bytů. Pozitivní vliv nezaměstnanosti na počet trestných činů nebyl prokázán. Naopak v modelech pro krádeže aut a vloupání do obchodů vykázala nezaměstnanost negativní a signifikantní vliv na počet daných zločinů. Růst nezaměstnanosti o jeden procentní bod způsobuje pokles krádeží věcí z aut o 1,2 auta na milion obyvatel na den a o pokles vloupání do obchodů o 0,32 na milion obyvatel na den. Prokázal se také negativní vliv státních svátků na počty spáchání činů či různý vliv teplotních podmínek na tato množství.
|
|
|
Efektivita trhu sportovních sázek: jsou sázkové kurzy na KHL vychýlené dle vzdálenosti mezi týmy?
Matoušek, Roman ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce zkoumá, jestli je sázkový trh na Kontinentální hokejovou ligu efektivní a zda jsou sázkové kurzy vychýlené dle vzdálenosti (až 7500 km). Výzkum je postaven na 2700 zápasech mezi lety 2008 až 2012 a kurzech vypsaných od 5 českých sázkových kanceláří. Statistickým testováním nebyla zjištěna neefektivita na trhu. Pomocí regresní analýzy bylo zjištěno, že sázkaři přeceňují domácí týmy s ohledem na vzdálenost, kterou musí cestovat fanoušci hostujícího mužstva. Toto je významné pouze na 10% hladině významnosti. Poté byla provedena simulace sázení na různé strategie a byla nalezena nejméně ztrátová strategie při sázení na týmy, které cestují více jak 1497 km. Při této strategii je průměrná návratnost 0,97 Kč ze vsazené 1 Kč. Slabá forma efektivnosti tedy nemůže být zamítnuta.
|
host ::
RSS.