|
|
Ženy Jazzové sekce
Kybalová, Jitka ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Jazzová sekce byla specifickým Československým fenoménem vzniklým jako zájmová organizace původně milovníků jazzu, a posléze i alternativní kultury. Její hlavní působení lze vymezit dobou normalizace, která v socialistickém Československu trvala od potlačení Pražského jara roku 1968 po sametovou revoluci r.1989. Pro svůj svobodnější diskurz, šíření informací a alternativní kultury, čímž vzbudila obrovský zájem zejména mezi mládeží, se ji komunistický režim snažil zakázat a její činnost zcela potlačit. Sekce byla postupnými zákazy, a nakonec politickým procesem vrcholícím r. 1986 uvězněním čelných aktivistů, zatlačena z původní zájmové organizace do disentu. V této práci mapuji prostředí Jazzové sekce v období normalizace z perspektivy jejích aktivních členek na základě uskutečněných biografických rozhovorů s použitím metody orální historie. Aktivistky osvětlují, proč do Sekce vstoupily, čemu se v jejím rámci věnovaly, co jim Sekce dávala a co se v ní naučily. Rozsáhlá kapitola je věnována charakteru aktivistek Sekce skrze jejich názorovou orientaci a další jimi vyznávaným hodnotám. Nechybí pohled na roli žen, z pohledu mužských aktivistů Sekce, na základě rozhovorů s jejími mužskými představiteli. Aktivistky se upřímně svěřují se svým prožíváním perzekucí. Dále ze svého hlediska vysvětlují význam a...
|
|
|
Ženy Jazzové sekce
Kybalová, Jitka ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Jazzová sekce byla specifickým Československým fenoménem vzniklým jako zájmová organizace původně milovníků jazzu, a posléze i alternativní kultury. Její hlavní působení lze vymezit dobou normalizace, která v socialistickém Československu trvala od potlačení Pražského jara roku 1968 po sametovou revoluci r.1989. Pro svůj svobodnější diskurz, šíření informací a alternativní kultury, čímž vzbudila obrovský zájem zejména mezi mládeží, se ji komunistický režim snažil zakázat a její činnost zcela potlačit. Sekce byla postupnými zákazy, a nakonec politickým procesem vrcholícím r. 1986 uvězněním čelných aktivistů, zatlačena z původní zájmové organizace do disentu. V této práci mapuji prostředí Jazzové sekce v období normalizace z perspektivy jejích aktivních členek na základě uskutečněných biografických rozhovorů s použitím metody orální historie. Aktivistky osvětlují, proč do Sekce vstoupily, čemu se v jejím rámci věnovaly, co jim Sekce dávala a co se v ní naučily. Rozsáhlá kapitola je věnována charakteru aktivistek Sekce skrze jejich názorovou orientaci a další jimi vyznávaným hodnotám. Nechybí pohled na roli žen, z pohledu mužských aktivistů Sekce, na základě rozhovorů s jejími mužskými představiteli. Aktivistky se upřímně svěřují se svým prožíváním perzekucí. Dále ze svého hlediska vysvětlují význam a...
|
|
| |
host ::
RSS.