|
|
Vliv vulkanické činnosti na životní prostředí a klimatické podmínky v geologické historii Českého středohoří
Zajícová, Jana ; Kvaček, Zlatko (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Vliv vulkanismu na klima je velmi často diskutován, a to nejen ve vědecké komunitě. Zůstává však otázka, v jaké míře se vulkanická činnost může podílet na výrazných změnách, které by mohly vyvolat odpověď prostředí, nacházejícího se v její blízkosti. Jelikož by taková změna nastala v důsledku dlouhodobějšího působení negativního vlivu, necháme stranoudnešní analogie, které jsou relativně krátkodobé, a jejichž průběh je předmětem studií recentní vulkanologie. Otázka řešená v této práci je, jaké změny dokáže způsobit sopečná činnost, trvající po dobu několika milionů let. Pro zodpovězení této otázky byla studována neovulkanická činnost v průběhu paleogénu, při které se formovalo České středohoří. Právě toto území je bohaté na naleziště tzv. vulkanické flóry, která doprovází sopečnou činnost. Stáří jednotlivých lokalit se pohybuje od svrchního eocénu, po svrchní oligocén. Předpokládá se, že změny ve floristickém složení by mohly vykazovat jistý trend k osvětlení řešené problematiky.
|
|
|
Palynologie vybraných uhelných slojí a doprovodných sedimentů laziských a libiazských vrstev (moskov) v polské části hornoslezské pánve
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Diplomová práce prezentuje palynologickou a paleoekologickou charakteristiku střední části krakovské pískovcové série rozdělené na łaziské (bolsov) a libiązské vrstvy (astur). Zkoumané vzorky byly odebrány z vrtu G5 Dab nedaleko Jaworzna a z obou vrstevních jednotek byly zkoumány jak uhelné, tak neuhelné vzorky. Palynologická analýza potvrdila existenci hiátu mezi łaziskými a libiązskými vrstvami na základě náhlého vymizení následujících devíti rodů spor (Torispora, Converrucosisporites, Schulzospora, Gillespieisporites, Schopfites, Convolutispora, Cristatisporites, Tripartites, Cingulizonates) na bázi libiązských vrstev. Pro uhelné a neuhelné vzorky byly potvrzeny různé ekologické podmínky prostředí. Při sedimentaci uhelných slojí łaziských vrstev docházelo k charakteristickému střídání lykosporové a densosporové fáze, které je interpretováno jako střídání ekologicky kontrastních rostlinných společenstev s převahou stromovitých plavuní rodu Lepidodendron a Lepidophloios s plavuněmi rodu Omphalophloios dorůstajícími výšky jen několik metrů. Stromovité plavuně preferovaly relativně vlhká planární rašeliniště s vodní hladinou převážně v úrovni či mírně nad povrchem rašeliniště. Společenstva s převahou plavuní rodu Omphalophloios naopak kolonizoval relativně suchá rašeliniště s hladinou vody...
|
|
| |
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
|
| |
|
|
Paleoklimatická studie cenomanské flóry Českého masivu
Čepičková, Jana ; Kvaček, Zlatko (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Cílem této rešeršní práce je provedení rozboru vybraných rostlinných druhů z konkrétních cenomanských nalezišť české křídové pánve a jejich následného vyhodnocení pro účely zjištění klimatických podmínek ve stupni cenoman. Fosilní rostliny, které poslouží k demonstraci znaků, pocházejí ze dvou lokalit, a to Praha, Slivenec a Praha, Malá Chuchle a jsou uloženy v Národním muzeu v depozitáři v Horních Počernicích. Pro ucelenější pohled na cenoman v české křídové pánvi jsou použity popisy lokalit Praha, Hloubětín a Vyšehořovice. Výchozí metodou pro určování paleoklimatického signálu je tzv. CLAMP (Climate Leaf Analysis Multivariate Program) analýza, která stanoví přibližné klimatické podmínky, které panovaly v cenomanu. Klíčová slova: paleoklimatologie, flóra cenomanu, Český masiv
|
|
|
Přehled fosilních mechorostů křídy a terciéru Českého masivu
Veselá, Veronika ; Kvaček, Zlatko (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce shrnuje poznatky týkající se dosud popsaných a publikovaných nálezů mechorostů z období křídy a terciéru na území Českého masivu. Obsahuje kapitolu se současnými poznatky ohledně taxonomie a životních strategií mechorostů, sloužící k přiblížení studované skupiny. Část je věnována stručné charakteristice geologických podmínek lokalit se známými nálezy fosilních mechorostů, které jsou situovány především v Českém středohoří, české křídové pánvi a českobudějovické pánvi. Pro příklad a porovnání uvádím i dvě lokality ve Vnějších Západních Karpatech. Ve studovaných zdrojích byly dosud určeny jen dvě játrovky (Notothylacites filiformis a Riccia cf. fluitans) a několik málo mechů (např. Hypnum heppii, Muscites sp.), jejichž přesná klasifikace je díky nedostatečnému zachování většiny nálezů zatím neúspěšná. Práce má čistě rešeršní charakter a slouží jako základ pro další výzkum a studium. Klíčová slova: mechorosty, česká křída a třetihory, rešerše
|
|
|
Vliv vulkanické činnosti na životní prostředí a klimatické podmínky v geologické historii Českého středohoří
Zajícová, Jana ; Kvaček, Zlatko (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Vliv vulkanismu na klima je velmi často diskutován, a to nejen ve vědecké komunitě. Zůstává však otázka, v jaké míře se vulkanická činnost může podílet na výrazných změnách, které by mohly vyvolat odpověď prostředí, nacházejícího se v její blízkosti. Jelikož by taková změna nastala v důsledku dlouhodobějšího působení negativního vlivu, necháme stranoudnešní analogie, které jsou relativně krátkodobé, a jejichž průběh je předmětem studií recentní vulkanologie. Otázka řešená v této práci je, jaké změny dokáže způsobit sopečná činnost, trvající po dobu několika milionů let. Pro zodpovězení této otázky byla studována neovulkanická činnost v průběhu paleogénu, při které se formovalo České středohoří. Právě toto území je bohaté na naleziště tzv. vulkanické flóry, která doprovází sopečnou činnost. Stáří jednotlivých lokalit se pohybuje od svrchního eocénu, po svrchní oligocén. Předpokládá se, že změny ve floristickém složení by mohly vykazovat jistý trend k osvětlení řešené problematiky.
|
|
|
Palynologie vybraných uhelných slojí a doprovodných sedimentů laziských a libiazských vrstev (moskov) v polské části hornoslezské pánve
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Diplomová práce prezentuje palynologickou a paleoekologickou charakteristiku střední části krakovské pískovcové série rozdělené na łaziské (bolsov) a libiązské vrstvy (astur). Zkoumané vzorky byly odebrány z vrtu G5 Dab nedaleko Jaworzna a z obou vrstevních jednotek byly zkoumány jak uhelné, tak neuhelné vzorky. Palynologická analýza potvrdila existenci hiátu mezi łaziskými a libiązskými vrstvami na základě náhlého vymizení následujících devíti rodů spor (Torispora, Converrucosisporites, Schulzospora, Gillespieisporites, Schopfites, Convolutispora, Cristatisporites, Tripartites, Cingulizonates) na bázi libiązských vrstev. Pro uhelné a neuhelné vzorky byly potvrzeny různé ekologické podmínky prostředí. Při sedimentaci uhelných slojí łaziských vrstev docházelo k charakteristickému střídání lykosporové a densosporové fáze, které je interpretováno jako střídání ekologicky kontrastních rostlinných společenstev s převahou stromovitých plavuní rodu Lepidodendron a Lepidophloios s plavuněmi rodu Omphalophloios dorůstajícími výšky jen několik metrů. Stromovité plavuně preferovaly relativně vlhká planární rašeliniště s vodní hladinou převážně v úrovni či mírně nad povrchem rašeliniště. Společenstva s převahou plavuní rodu Omphalophloios naopak kolonizoval relativně suchá rašeliniště s hladinou vody...
|
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
host ::
RSS.