|
Land art jako prostředek k vytvoření iluze ideálního prostoru
Hladová, Anežka ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Kurt, Kurt (oponent)
Diplomová práce je zaloţena na koncepci projektu akcentujícího na principu land artu
iluzi intervence do prostoru na základě historické události nebo objektu, který v prostoru
schází. Projektová část obsahuje šest landartových návrhů s představením konceptu a klíčový
sedmý landartový návrh, který je realizován na vrchu Vítkov. Součástí řešení prostoru
Vítkova je návrh parkových a terénních úprav, doplněný o land art odkazující na historii.
Návrh se zabývá zejména předimenzovanou asfaltovou cestou, která nyní vytváří
plochý vrchol tohoto významného kopce - skutečný vrchol tak Vítkov postrádá. Snahou je
vrátit Vítkovu jeho přírodnější a neznásilněný vzhled. Cesta je navíc v letních měsících kvůli
asfaltovému povrchu vyprahlým nehostinným místem. Návrh přináší řešení v podobě návratu
k úvozové cestě, která bude pod úrovní terénu, dláţděná přírodními kameny a mírně zúţena.
Podél hlavní úvozové cesty jsou vedeny mlatové cesty pro chodce a běţecká dráha, jeţ zde
doposud byla pouze jako ţivelná cesta v trávníku. Asfaltová zůstane pouze jedna cesta určená
zejména pro in-line bruslaře. Okolo tras jsou navrţeny terénní modelace, díky nimţ se ze
všudypřítomných výhledů stávají výhledy vzácnější, intimnějšího charakteru. Všechny úpravy
mají navozovat pocit, ţe vrchol Vítkova nikdy nebyl zploštěn, jak je tomu dnes, a člověk je
zde pouhým návštěvníkem procházejícím zářezem napříč vrcholem a terénní úpravy pak
poskytují pocit vrcholu, kde kdyţ člověk stane, ocitne se na nejvyšším bodě Vítkova.
Památný vrch Vítkov je veřejným prostorem, jenţ má svůj nenahraditelný význam, avšak je
stále opomíjen. Jedná se o zelený vrch promítající se do dalekých pohledů Prahy, místo, kde
se udála historická bitva a v neposlední řadě je to park určený k rekreaci. Realizovaný
landartový projekt je zařazen do programu mezinárodního Landscape festivalu 2018 v Praze a
kromě toho, ţe je jiţ dnes jeho součástí, tuto událost předznamenává. Z návrhu vzniká tedy
dílo ve veřejném prostoru s cílem akcentovat historickou událost s bolestnou vzpomínkou
paměti daného místa. Zároveň poukazuje na scházející strom v prostoru a jeho zánik
propojuje s rozměrem pomíjivosti a hodnoty, kterou pro nás měl. Land art zde umocňuje
představu, ţe zde rostoucí šeříky a akáty proti sobě stojí na bitevním poli jako v bitvě na
Vítkově či jako dnes tak trochu Karlín a Ţiţkov. Poraţené akáty (Křiţáci) prchají z
5
karlínského svahu před vítězícími šeříky (Husité) a po nich zde zůstává jen jeden padlý voják,
padlý akát či spousta zabodaných kopí.
Další landartové návrhy mají společné to, ţe se nacházejí ve městech či na hranici
města a přilehlé krajiny a autor je dobře zná. Kromě viditelných skutečností je v návrzích tedy
kladen důraz i na vnitřní souvislosti vyjádřené iluzí. Kolemjdoucí by při pohledu na
navrhovaný land art měl být schopen uvědomit si, ţe je v daném prostoru určitá chyba, kterou
si před tím neuvědomoval. Záměrně je divák staven do pozice, kdy musí zapojit svou fantazii,
protoţe k němu místo náhle promlouvá, avšak jen jakýmsi stínem či obrysem neexistující
skutečnosti. Tato práce chce mimo jiné ukázat na fakt, ţe iniciativa obyvatelstva dokáţe
město měnit a můţe přinášet zajímavé nápady, jako tomu bylo například v případě High Line
v New Yorku.
V neposlední řadě literární rešerše přináší vhled do tématu land artu, jako uměleckého
směru, ale také jako prvku ve veřejném prostoru, který je dnes častým tématem, mnohdy kvůli
jeho nesprávnému utváření. Práce se zaměřuje zejména na české autory.
|