|
|
Sebevražda jako filosofický problém
Kuncová, Petra ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce poukazuje na nejednoznačné vymezení suicidiálního jednání. Zabývá se filosofickou koncepcí odkrytí fenonoménu sebevraždy na pozadí jednotlivé filosofické školy, či konkrétního význačného filosofa a strukturou svého vypracování se přidržuje časového, historického rámce řazení. V řecké filosofii nalézáme indiferentní postoj k životu a tak i ke smrti; důraz je kladen na žití dle přirozenosti, žití v souladu s ctností. Středověká forma sebevraždy jako oběťi. Sebevraždy žen v případě ohrožení mravní čistoty, ctnosti a následné zamítnutí sebevraždy jako smrtelného hříchu; odmítnutí pohřebního rituálu. Novověké vymezení subjekt-objektové struktury, znovu zformování otázky po sebevraždě, tentokrát v nově koncipovaném individuálním "já". Princip Schopenhauerovi "slepé vůle" jako "věčný návrat téhož"; zbytečnost sebevraždy. Nietscheho "nadčlověk", překročení sebe sama i své smrti, nová morálka. Existencionalismus jako "bytí zde" své existence, úzkostné a osamocené pobývání centra těžko uchopitelný svět. Camus považuje sebevraždu za závažný filosofický problém, obrací se k smyslu lidské existence; logické vyústění k sebevraždě absurdního hrdiny. Klíma jako představitel iluzionismu, egosolipsismus jako meditativní poznání, příprava k sebevraždě. Heidegger definuje existenciál pobytu jako neustálý...
|
|
|
Sebevražda jako filosofický problém
Kuncová, Petra ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce poukazuje na nejednoznačné vymezení suicidiálního jednání. Zabývá se filosofickou koncepcí odkrytí fenonoménu sebevraždy na pozadí jednotlivé filosofické školy, či konkrétního význačného filosofa a strukturou svého vypracování se přidržuje časového, historického rámce řazení. V řecké filosofii nalézáme indiferentní postoj k životu a tak i ke smrti; důraz je kladen na žití dle přirozenosti, žití v souladu s ctností. Středověká forma sebevraždy jako oběťi. Sebevraždy žen v případě ohrožení mravní čistoty, ctnosti a následné zamítnutí sebevraždy jako smrtelného hříchu; odmítnutí pohřebního rituálu. Novověké vymezení subjekt-objektové struktury, znovu zformování otázky po sebevraždě, tentokrát v nově koncipovaném individuálním "já". Princip Schopenhauerovi "slepé vůle" jako "věčný návrat téhož"; zbytečnost sebevraždy. Nietscheho "nadčlověk", překročení sebe sama i své smrti, nová morálka. Existencionalismus jako "bytí zde" své existence, úzkostné a osamocené pobývání centra těžko uchopitelný svět. Camus považuje sebevraždu za závažný filosofický problém, obrací se k smyslu lidské existence; logické vyústění k sebevraždě absurdního hrdiny. Klíma jako představitel iluzionismu, egosolipsismus jako meditativní poznání, příprava k sebevraždě. Heidegger definuje existenciál pobytu jako neustálý...
|
|
|
Regionální aspekty makroekonomických ukazatelů
Chlad, Miloslav ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Jílek, Jaroslav (oponent) ; Kuncová, Petra (oponent)
Regionální problematika ve statistice, zvláště pak regionální aspekty makroekonomických ukazatelů sehrávají v posledních deseti letech v Evropské unii stále významnější roli. Existuje mnoho důkazů, že se dnešní agenda EU bez těchto údajů neobejde. Vzhledem k uplatňovaným principům v rámci jednotlivých politik EU roste společenská poptávka po indikátorech, jenž odhalují jednak ?škodlivé? regionální disparity, ale též se snaží pomocí kauzálních analýz upozornit na jejich příčiny a současně vytvářet i předpoklady pro jejich snižování v zaostávajících regionech. V dosavadní praxi se bezesporu za nejdůležitější makroekonomický agregát využívaný pro regionální politiku považuje regionální hrubý domácí produkt (dále RHDP), který se v relativním vyjádření ve vztahu k počtu obyvatel v regionu stal dokonce i kriterialním hlediskem pro přerozdělování podstatné části společného rozpočtu EU. Problematika metodického vymezení RHDP a dalších makroekonomických agregátů na regionální úrovni, společně se zkoumáním možností respektive navržení algoritmů pro odhadnutí jejich výše v rámci České republiky, je stěžejním tématem této předkládané práce. Úvodní kapitola se zabývá rekapitulací existujících norem pro vymezení legislativního a vědního rámce pojmu region. Navíc je zde i zachycena iniciativa ČSÚ související s revizí ?Klasifikace územních jednotek ke statistickým účelům? (La Nomenclatrue des Unités Territoriales Statistiques ? dále NUTS), na které se autor významně podílel ve fázi přípravné i vlastního projednávání s odborníky EUROSTATU. V neposlední řadě jsou v této části uvedeny základní statistické charakteristiky regionů České republiky. Druhá kapitola se zabývá ve zkoncentrované podobě regionální politikou, která v rozhodující míře vytváří rámce potřeby regionálně strukturovaných makroekonomických indikátorů. Třetí kapitola představuje problematiku národního účetnictví ? jeho smysl, cíl, aplikované metody při odhadování makroekonomických agregátů na národní úrovni. Tato kapitola též tvoří koncepční rámec pro regionální účty, kterými se zabývá závěrečná kapitola této práce, která tvoří jádro výzkumu problematiky regionálních aspektů makroekonomických ukazatelů. Tato část práce se zabývá kromě jiného úkoly vyplývající pro statistiku z regionální politiky Společenství, vývojem agendy regionálních účtů a jejího zaměření v podmínkách ČSÚ, aplikovanými algoritmy pro odhadování makroekonomických agregátů za regiony a jejich uplatnění, statistickým metadatovým systémem a v neposlední řadě i kvalitou makro-ekonomických ukazatelů na regionální úrovni.
|
host ::
RSS.