|
|
Posouzení stokových systémů urbanizovaných povodí
Kulichová, Jana ; Lžičař, Jakub (oponent) ; Raclavský, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvoření rešerše, popis a následné zvolení metod posuzování stokového systému. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je cílem vytvoření rešerše stokového a jeho objektů, popis metod sanace a rozvedení způsobů posuzování stokového systému z hlediska hydraulického, stavebně-technického, environmentálního a provozního průzkumu. V praktické části je posouzen stávající stav vybraného úseku stokové sítě ve Znojmě.
|
|
|
Letištní hala
Kulichová, Jana ; Štrba, Michal (oponent) ; Barnat, Jan (vedoucí práce)
Konstrukce letištní haly je navržená jako ocelová.Práce byla navržena ve 2 variantách.Konstrukce haly je v půdoryse radiálně zakřivená s kruhovou výsečí na podélné straně. Konstrukce zastřešení se skládá z 8 příhradových vazníků v osové vzdáleností 9 m. Pásy vazníku jsou obloukové a navrženy jako rovnoběžné. Vazníky jsou navrženy na rozpětí 40m. Maximální světlá výška haly ve vrcholu je 14m. Letištní hala byla řešena v programu Scia Engineer 2014 a součástí je i výkresová dokumentace.
|
|
|
Abnormal shapes of diatoms induced by elevated concentrations of chemical substances.
Budd, Dagmar Marguerite ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Woodard, Kateřina (oponent)
Práca porovnáva tradičné metódy biomonitoringu a moderný prístup využívajúci fluktuačnú asymetriu ako meradlo vývojovej nestability na spresnenie metód biomonitoringu s dôrazom na vplyv toxikogénnych látok v sladkovodnom prostredí. V ďalšej kapitole sú informácie o formách znečistenia, pričom práca je primárne zameraná na znečistenie ťažkými kovmi a analýzu vplyvu zvýšených koncentrácií týchto kovov na rozsievky, zelené riasy a iné protistné organizmy. Ťažké kovy sú najčastejšou príčinou vzniku teratologických zmien, preto sú uvedené teratológie na vnútrobunkovej úrovni a v morfológii protistných organizmov, ktoré tieto kovy spôsobujú. Ďalej sú porovnávané vplyvy ťažkých kovov medzi jednotlivými skupinami protistných organizmov navzájom. V rámci niektorých skupín sú uvedené návrhy fykoremediačných opatrení, ktoré by mohli byť do budúcnosti ekologickým riešením čistenia vodných tokov. Kľúčové slová: fluktuačná asymetria, vývojová nestabilita, geometrická morfometrika, teratológie, rozsievky, morfologické asymetrie, ťažké kovy, biomonitoring
|
|
|
Dynamika a struktura rozsivkových společenstev v tocích napájených ledovcem a/nebo prameništní vodou.
Prüherová, Alžběta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Žárský, Jakub (oponent)
Alpské potoky a jejich řasová společenstva se v posledních letech stále více potýkají s vlivy klimatické změny, spojené především s ústupem a odtáváním ledovců. Právě ledovce jsou významným hydrologickým zdrojem pro ekosystémy vysokohorských areálů, které jsou ohroženy zvyšujícími se teplotami, působícími v těchto oblastech výrazněji než v nižších polohách. Kvůli probíhajícímu ústupu ledovců dochází stále častěji k přimíchávání ledovcové vody do prameništních toků. Tato ledovcová voda má výrazně odlišné vlastnosti a tak může být výrazným původcem změn v rozsivkové biodiverzitě Alpských akvatických ekosystémů Manipulovaný experiment této práce probíhal od července do září 2020 ve Švýcarských Alpách. Pomocí trvalých rozsivkových preparátů vytvořených ze vzorků z experimentálních kanálků byly analyzované změny nastávající při přimíchávání ledovcové vody do prameništních toků a změny při přimíchávání prameništní vody do toků napájených ledovcem. Změny v rozsivkových abundancích byly porovnány s faktory prostředí jako je např. teplota, pH, turbidita nebo konduktivita. Ledovcový tok se vyznačoval výrazně nižší teplotou, vyššími hodnotami konduktivity a turbidity, vyšší saturací kyslíkem a také vyššími hodnotami pH v porovnání s potoky prameništními.Oba typy zkoumaných toků měly přibližně stejné druhové...
|
|
|
Vliv vybraných kyselin na senzorické vnímání kyselosti
Kulichová, Jana
Diplomová práce byla vypracována na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v letech 2013/2014. Práce je zaměřena na fyziologický a anatomický popis nástrojů smyslového zkoumání s důrazem na fyziologii vnímání chuti, a na metody využívané při senzorické analýze potravin. Část práce se také věnuje vybraným potravinářským kyselinám (citronová, mléčná, vinná a jablečná), které byly použity v praktické části. Praktická část je zaměřena na zkoumání vlivu různých kyselin na vnímání intenzity kyselé chuti s využitím různých metod senzorické analýzy -- párová zkouška, metoda hodnocení podle grafické stupnice a pořadová zkouška. Dále byly zkoumány synergické a antagonistické vztahy mezi kyselinou citronovou, taninem, sacharózou a chloridem sodným.
|
|
|
Projekt přírodní čistírny odpadních vod pro obec Hačky
Kulichová, Jana ; Pumprlová Němcová, Miroslava (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvoření rešerše, popis a následný výpočet a návrh přírodní čistírny odpadních vod. Závěrem je zpracování projektové dokumentace. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je cílem obecný popis lokality a rešerše technologií pro přírodní čistírny odpadních vod pro malé obce. V praktické části je vypracována projektová dokumentace, která bude sloužit jako vstupní podklad pro územní řízení i stavební povolení.
|
|
| |
|
|
Šíře niky eukaryotického mořského fytoplanktonu s ohledem na současnou a budoucí změnu klimatu.
Junková, Natálie ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje koncept šíře niky fotoautotrofních protist a pokouší se nás seznámit se základními pojmy, s nimiž se při studiu ekologické niky můžeme setkat. Rešerše objasňuje, co je to nika a její složky fundamentální a realizovaná nika a představuje některé příklady organismů, které jsou specializované nebo naopak generalistické. Na rozsivkách, obrněnkách a Haptofytech práce popisuje, jaký na ně mohou mít dopad klimatické změny. Jelikož se prostředí neustále mění, je velmi složité předpovědět, jak spolu budou generalisté a specialisté v budoucnu koexistovat. Práce představuje některé z hlavních metod užívaných při měření šíře ekologické niky protist, kterými můžou být metody MaxEnt, ONE a nejčastěji zmiňovaná metoda OMI (outlying mean index), která je v práci popsaná podrobněji. Vzhledem k zaměření práce na fotoautotrofní mořský plankton jsou nejčastěji zmiňovanými organismy rozsivky, obrněnky a Haptofyta. Závěrem shrnuji hlavní faktory oceánů, na které by mohly mít vliv klimatické změny a těmi jsou především pH, teplota, salinita či množství dostupných živin (uhlík, dusík, fosfor, křemík a železo).
|
|
|
Proměny biomonitoringu tekoucích vod pomocí bentosu se zřetelem k rozsivkám
Fiedler, Jan ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Anna (oponent)
Tato práce je zaměřena na vývoj metodologického přístupu k biomonitoringu tekoucích vod pomocí bentických organismů od metod zaměřených na určování organismů pomocí jejich vnějšího vzhledu až k modernímu biomonitoringu založenému na determinaci organismů pomocí eDNA metabarcodingu. V práci jsou zmíněny také moderní metagenomické metody (genomika, transkriptomika, metabolomika a proteomika). Práce srovnává vývoj hodnocení ekologického stavu sladkovodních ekosystémů pomocí rozsivek a bezobratlých a popisuje shodné body metodologického vývoje obou. Dalším výstupem porovnání biomonitoringu pomocí dvou různých taxonomických skupin jsou informace o tom, které hydrochemické a geochemické faktory prostředí lze snadno monitorovat pomocí rozsivek a které pomocí makroskopických bezobratlých. Dále je v závěru zmíněna prognóza dalšího vývoje biomonitoringu v podobě syntézy tradičních metod na základě morfologické determinace druhů, biomonitoringu 2.0 (využívajícího eDNA metabarcoding) a metagenomických metod. Klíčová slova: autekologie, morfologicky definované druhy, sekvenování, biotický index, znečištění
|
|
|
Úloha mikrobiotopů časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas
Pusztai, Martin ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mikrobiotopů ve vztahu k časo-prostorové diferenciaci společenstev sladkovodních řas. Řasy jsou uvedeny jako ekologicky definovaný různorodý polyfyletický konglomerát. Na základě dostupné literatury se jeví typ substrátu jako adekvátní a pro srovnání výsledků rozdílných studií velmi vhodný reprezentant většiny sladkovodních mikrobiotopů. Vliv mikrobiotopu se může projevit nejen na malém prostorovém měřítku, ale také na měřítku regionálním. Důležitost škály, sledovatelnost působících faktorů a vhodné vymezení mikrobiotopu jsou dále diskutovány. Diverzita mikrobiotopů se často projevuje na prostorové heterogenitě řasových společenstev. Na základě společných trendů v životních strategiích řas můžeme rozlišovat substráty erozivní a depoziční. Zvláštní kategorií představují substráty živé, zejména povrchy makrofyt. Řasy mohou s těmito rostlinnými substráty vstupovat do složitých vzájemných interakcí. Časová dynamika je v porovnání s prostorovou heterogenitou relativně méně prozkoumána.
|
host ::
RSS.