|
|
Zábava, slavnosti a chování Italů v raném novověku očima českých kavalírů. Příspěvek k proměnám stereotypů v nakládání s volným časem
Šlejmarová, Silvie ; Kubiš, Karel (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Pokud bych se měla pokusit o zařazení této práce do kontextu různých přístupů uplatňovaných v moderní historiografii, zdá se mi, že kolísá někde mezi pokusem o náhled na italskou realitu prvních stoletích novověku vnímanou prizmatem historické antropologie a dějin každodennosti. Z obou dvou směrů jsem se na jejích stránkách snažila uplatnit to nejlepší, co nabízejí, ať už se jedná o historicko - antropologické zaměření se na specifické případy, roli symbolismu v každodenním životě společnosti projevující se navenek v podobě různých gest, zvyků a rituálů důležitých pro utváření a udržení určité představy světa a úzkou návaznost na výsledky sociologického a antropologického bádání.! Z dějin každodennosti jsem si vypůjčila zase důraz na opakovatelnost, všednost a stereotyp, které se v kontextu cestování po Apeninském poloostrově ukázaly také celkově velmi důležitými komponentami v životě elit. Nehledě na tyto dva odlišné přístupy k historickému materiálu bylo mým cílem se především co nejvíce přiblížit k tomu, co nabízejí dějiny kultury vnímané v tom nejširším slova smyslu, které hlavně v posledních zhruba dvaceti letech dodaly historické vědě dostatečně silné impulsy podněcující výzkum v oblasti slavností, festivit a způsobů prožívání volného času vnímaných jako významný prostředek pro rekonstrukci mentality...
|
|
| |
|
|
Od stavovského shromáždění k modernímu parlamentu. Pohled francouzských ultrakonzervativců na zastupitelskou instituci v první polovině devatenáctého století
Churaň, Martin ; Kubiš, Karel (vedoucí práce) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
Vznik moderního zastupitelstva byl podstatnou součástí zrodu a rozvoJe občanské společnosti, v níž parlament i jiné zastupitelské instituce slouží jako jeden z nejvýznamnějších nástrojů vyjádření názorů veřejnosti. Jako takový byl zastupitelský princip coby výraz rovnosti všech občanů předmětem lítých bojů mezi konzervativci a stoupenci "pokroku", v jejichž závěru se první zpravidla přizpůsobili nebo podlehli. Právě jejich postoje v této věci, míra přizpůsobování nebo nepřizpůsobování jejich oficiálního programu a rétoriky, a to konkrétně ve Francii první poloviny devatenáctého století, jsou předmětem této práce. Konzervativci rozumím kontrarevoluční proudy vymezující se proti zásadám vyjádřeným francouzskou revolucí, ve Francii většinou legitimisty, později vedle nich i integrální katolíky. Nejvýstižnější je zde definice, kterou pro tento směr v celoevropském měřítku uvádí Otto Urban": "Konzervativní ideologie byla původně spjata s uchováním společenské i politické struktury pozdně feudální společnosti a namířena proti liberálnímu a demokratickému pojetí občanské svobody a rovnosti. Po rozkladu pozdně feudální společnosti v procesu buržoazní revoluce se konzervativní ideologie adaptovala novým podmínkám, prostupovala původní liberalismus a postupně s ním v metamorfózované podobě splynula]". O průběh této...
|
|
|
Obraz Japonska v české společnosti 2. poloviny 19. století
Kvasnička, Jiří ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Kubiš, Karel (oponent)
Japonsko bylo do poloviny 19.století pro Evropany téměř neznámou zemí, která začala po svém "otevření" budit pozornost takřka celého světa. Během padesáti let se však ze vzdálené a tajemné země dalekého Východu stala světová mocnost, která v mnoha směrech zdárně konkurovala západnímu světu. Právě díky tomuto pokroku nabývala percepce Japonska překvapivé podoby, natolik odlišné od vnímání ostatních asijských zemí. Během tohoto rychlého vývoje se tak postupně utvářel obraz této země v evropské společnosti, v kterém se odrážely jak specifIka ostrovního císařství, tak samotný pohled Evropanů na okolní svět a sebe sama. V předkládané práci se snažím postihnout jedinečnost tohoto obrazu, tak jak byl konstruován v české společnosti druhé poloviny 19.století. Jedná se tak o snahu oživit myšlenkový svět dávno již nežijících generací, což přináší jistá úskalí. Bylo tedy potřeba se zaměřit na zdroje, které měly v této době největší vliv na vytváření představy světa u těchto lidí. Díky těmto pramenům máme možnost alespoň do jisté míry nahlédnout do mysli člověka 19.století a pokusit se ozřejmit jeho pohled na svět, v našem případě obraz Japonska.
|
|
|
The Jocism: A Social Movement of the Catholic Church in the First Half of the 20th Century
Štofaník, Jakub ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubiš, Karel (oponent)
Práca sa venuje formovaniu sociálnej náuky katolíckej cirkvi od konca 19. storočia do konca druhej svetovej vojny. Všíma si oficiálne dokumenty cirkvi, ktorými je táto oblasť vymedzená, ako aj reálny ohlas tohto programu v belgickom prostredí. Na príklade hnutia La jeunesse ouvrière chrétienne sa snaží poukázať na základné východiská sociálneho učenia cirkvi a na posuny, zmeny a adaptácie, ktoré sa objavujú v istej jedinečnej podobe v rámci hnutia JOC. Takisto si všíma formovanie, vznik a vývoj samotného hnutia. Táto cirkevne- historická téma je zasadená do širších spoločensko-kultúrnych kontextov. V závere je pozornosť venovaná prostrediu medzivojnového Československa a jeho špecifikám v oblasti prijímania sociálneho učenia cirkvi začiatkom 20. storočia.
|
|
|
European Coasts of Bohemia. Negotiating the Danube-Oder-Elbe Canal in a Troubled Twentieth Century
Janáč, Jiří ; Kubiš, Karel (vedoucí práce) ; Homburg, Ernst (oponent) ; Kaijser, Arne (oponent)
Evropské břehy Čech. Jednání o Dunajsko-odersko-labském průplavu ve 20. století Abstrakt Tato práce analyzuje integrační procesy v Evropě z perspektivy projektu průplavu Dunaj-Odra-Labe (DOL). Pod pojmem integrace jsou zde míněny především aktivity směřující k vytváření ucelených infrastrukturních systémů. Práce vychází z konceptu "skryté integrace," který se opírá o dva základní předpoklady: 1) počátky integrace (a fragmentace) kontinentálních infrastrukturních sítí předcházely pokusům o politickou integraci a lze je datovat do 19. století; 2) integrační procesy na poli infrastruktur byly spíše dílem transnacionálních expertních organizací než diplomatů reprezentujících zájmy národních států. Skutečnost, že průplav DOL nebyl nikdy realizován, umožňuje jeho prostřednictvím studovat vývoj snah o vytvoření jednotné plavební sítě na kontinentě. Takové iniciativy ovšem často vycházely ze vzájemně nekompatibilních až protichůdných představ budoucího uspořádání Evropy. Na základě studia příprav projektu průplavu DOL lze identifikovat čtyři hlavní integrační rámce, které expertní organizace využívali k legitimaci svých integračních projektů: mittel-evropeizaci, nacifikaci, sovětizaci a evropeizaci. Tyto integrační rámce představují nejen specifické vize prostorového uspořádání vodocestné sítě na kontinentu, ale...
|
|
|
The Jocism: A Social Movement of the Catholic Church in the First Half of the 20th Century
Štofaník, Jakub ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubiš, Karel (oponent)
Práca sa venuje formovaniu sociálnej náuky katolíckej cirkvi od konca 19. storočia do konca druhej svetovej vojny. Všíma si oficiálne dokumenty cirkvi, ktorými je táto oblasť vymedzená, ako aj reálny ohlas tohto programu v belgickom prostredí. Na príklade hnutia La jeunesse ouvrière chrétienne sa snaží poukázať na základné východiská sociálneho učenia cirkvi a na posuny, zmeny a adaptácie, ktoré sa objavujú v istej jedinečnej podobe v rámci hnutia JOC. Takisto si všíma formovanie, vznik a vývoj samotného hnutia. Táto cirkevne- historická téma je zasadená do širších spoločensko-kultúrnych kontextov. V závere je pozornosť venovaná prostrediu medzivojnového Československa a jeho špecifikám v oblasti prijímania sociálneho učenia cirkvi začiatkom 20. storočia.
|
|
|
Obraz Japonska v české společnosti 2. poloviny 19. století
Kvasnička, Jiří ; Kubiš, Karel (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Japonsko bylo do poloviny 19.století pro Evropany téměř neznámou zemí, která začala po svém "otevření" budit pozornost takřka celého světa. Během padesáti let se však ze vzdálené a tajemné země dalekého Východu stala světová mocnost, která v mnoha směrech zdárně konkurovala západnímu světu. Právě díky tomuto pokroku nabývala percepce Japonska překvapivé podoby, natolik odlišné od vnímání ostatních asijských zemí. Během tohoto rychlého vývoje se tak postupně utvářel obraz této země v evropské společnosti, v kterém se odrážely jak specifIka ostrovního císařství, tak samotný pohled Evropanů na okolní svět a sebe sama. V předkládané práci se snažím postihnout jedinečnost tohoto obrazu, tak jak byl konstruován v české společnosti druhé poloviny 19.století. Jedná se tak o snahu oživit myšlenkový svět dávno již nežijících generací, což přináší jistá úskalí. Bylo tedy potřeba se zaměřit na zdroje, které měly v této době největší vliv na vytváření představy světa u těchto lidí. Díky těmto pramenům máme možnost alespoň do jisté míry nahlédnout do mysli člověka 19.století a pokusit se ozřejmit jeho pohled na svět, v našem případě obraz Japonska.
|
|
| |
|
|
Obraz Japonska v české společnosti 2. poloviny 19. století
Kvasnička, Jiří ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Kubiš, Karel (oponent)
Japonsko bylo do poloviny 19.století pro Evropany téměř neznámou zemí, která začala po svém "otevření" budit pozornost takřka celého světa. Během padesáti let se však ze vzdálené a tajemné země dalekého Východu stala světová mocnost, která v mnoha směrech zdárně konkurovala západnímu světu. Právě díky tomuto pokroku nabývala percepce Japonska překvapivé podoby, natolik odlišné od vnímání ostatních asijských zemí. Během tohoto rychlého vývoje se tak postupně utvářel obraz této země v evropské společnosti, v kterém se odrážely jak specifika ostrovního císařství, tak samotný pohled Evropanů na okolní svět a sebe sama. V předkládané práci se snažím postihnout jedinečnost tohoto obrazu, tak jak byl konstruován v české společnosti druhé poloviny 19.století. Jedná se tak o snahu oživit myšlenkový svět dávno již nežijících generací, což přináší jistá úskalí. Bylo tedy potřeba se zaměřit na zdroje, které měly v této době největší vliv na vytváření představy světa u těchto lidí. Díky těmto pramenům máme možnost alespoň do jisté míry nahlédnout do mysli člověka 19 .století a pokusit se ozřejmit jeho pohled na svět, v našem případě obraz Japonska.
|
host ::
RSS.