|
| |
|
|
Kulturní rozmanitost české krajiny na příkladu jihočeských blat
Lojdová, Veronika ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Kuška, Martin (oponent)
Krajina jihočeských Blat není ani divočinou ani nekonečným lidským sídlem. V oblasti Blat se utvořila kulturní krajina pod vlivem působení člověka. Najdeme zde ryze přírodní místa jako jsou hůře dostupná rašeliniště, ale na druhou stranu víme, že zdejší lidé dokázali rašelinu účelně využít aniž by došlo k narušení přirozené rovnováhy v krajině. Součástí kulturní krajiny Blat jsou dále pšeničná pole. Pěstování pšenice mělo v tomto kraji velký význam, což dokazuje jedno z pojmenování oblasti - Pšeničná blata. Úspěšné pěstování pšenice mělo vliv i na charakter místních lidí, kteří byli na své zemědělské výsledky náležitě hrdi. V neposlední řadě je kulturní krajina Blat dokreslena selskými statky, které esteticky doplňují krajinu a vyzdvihují její přirozenost. Blatské vesničky se svými malovanými štíty vnášejí do krajiny lidský řád, který je symbolem jistoty a bezpečí. Blatský lid a zdejší krajina jsou od počátku propojeni. Anonymní krajina se stala pro místní lidi domovem, se kterým je možné se identifikovat, nalézt v něm klid a bezpečí. Blatský lid svůj vztah k domovu vyjadřoval například v písních, které se v této oblasti hojně vyskytovaly. Silnou vazbu k místní krajině můžeme rovněž vyčíst z bohatě zdobeného a jedinečného blatského kroje a hrdost na přináležení k Blatům vyzařuje také z lidové architektury,...
|
|
|
Art and society in the views of William Morris
Burčíková, Milada ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Kuška, Martin (oponent)
V predkladanej práci by sme chceli priniest' vrámci daného priestoru čo najkomplexnejší obraz myšlienok britského básnika, designéra a sociálneho kritika Williama Morrisa (1834 - 1896), so zvláštnym d6razom na jeho názory týkajúce sa role umerua v živote spoločnosti. Rozhodli sme sa tak preto, že život a dielo Williama Morrisa považujeme za výnimočne vytrvalý a originálny sp6sob reakcie na negatíva spoločenského a kultúrneho vývoja doby nadšenej z možností, ktoré nedokázala využit'. Celým živo tom Williama Morrisa sa tiahne jednotn)T motív reflexie spoločenskej situácie v industrializujúcej sa Británii 19. storoba. Zastávame názor, že mnohé z jeho nespočetných aktivít boli nielen odrazom jeho viacstranného nadarua, no i d6kazom neobyčajne senzitívneho a pohotového vnímania okolitej skutočnosti a schopnosti premietnut' svoje myšlienky do konrétnych krokov.
|
|
|
K filantropii v západní kultuře. Francouzská občanská společnost a neziskový sektor
Petrovská, Kamila ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Kuška, Martin (oponent)
Tato práce zkoumá místo filantropie v západní kultuře, vymezuje oblast neziskového sektoru a na závěr představuje dva příklady občanského sektoru, v České republice a ve Francii. Francie je v našich podmínkách obecně považována za zemi s rozvinutou občanskou společností a během první republiky byla pro rodící se československou demokracii velkým zdrojem inspirace. Navíc o podobě francouzského neziskového sektoru existuje jen velmi omezené množství informací v českém jazyce, a proto považuji jeho analýzu za přínosnou. Téma filantropie a neziskového sektoru v západní společnosti jsem se snažila uchopit v celé jeho šíři a propojit poznatky z různých oborů. Ekonomické hledisko jsem shledala pro potřeby této práce jako marginální, a proto bylo záměrně upozaděno. V první kapitole této práce je nastíněn historický vývoj občanského sektoru, který je pro pochopení jeho současné podoby klíčový. Důraz je kladen na specifika francouzské historie a naznačen je také vývoj v českých zemích. Druhá kapitola pojednává o fenoménu filantropie v lidské společnosti s důrazem na vnímání dobročinnosti ve třech monoteistických náboženstvích - křesťanství, islámu a judaismu. Předmětem třetí kapitoly je občanská společnost, neziskový sektor a sociální ekonomie, jejich definice, struktura a vzájemné vztahy. Poslední kapitola si klade...
|
|
|
Industriální hudební avantgarda v podobě Electronic Body Music (příspěvek k dějinám elektronické hudby)
Rychlík, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Kuška, Martin (oponent)
V předkládané DP, určené k obhajobě na Katedře kulturologie FF UK, jsem se pokusil shrnout důležité aspekty ve vývoji jednoho druhu moderní hudby, který bývá nazýván industriálem, a jeho nejpřístupnější taneční odnoži tzv. Electronic Body Music (EBM). Domnívám se, že zvolený postup ukázal na mnoho zajímavých faktů, které vesměs akademická obec (dokonce i odborná muzikologická) nebere v potaz, přestože je třeba obracet zrak i k nejnovějším a různorodým formám kultury. 84 V DP jsem přiblížil stěžejní publikované práce k tématu, definoval pojem této hudby, představil její historii a význačná hudební alba, přičemž jako případovou studii jsem zvolil slavnou skupinu Front 242, jejíž další přiblížení je též náplní příloh. Důležitou součástí je ukázka, jak funguje EBM tvorba a komunita, v čem je specifická, jací jsou lidé, kteří takovou muziku poslouchají a jaké má tento hudební styl obsahy. Otázkou zůstává, jak by se s fenoménem EBM vypořádali odborní muzikologové, kteří se elektronickou hudbou zabývají na obecnější rovině: "Hudba a elektronika současně jako nový Gesamtkunstwerk nebo komerce a zastírání ne-umění anebo snaha o nové jako výraz doby?" ptá se například hudební sociolog Miloš Schnierer (1995:63). Tento text by si samozřejmě zasloužil další pokračování, tím spíše, že jsem si vědom prostoru k dalšímu...
|
|
|
Město jako domov. Kulturologický přístup ke globálním problémům
Kuška, Martin ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Disertační práce s názvem Město jako domov: Kulturologický přístup ke globálním problémům zpracovává aktuální problematiku dopadů procesů globalizace, která je poj a ta jako proces sociokulturní změny. Pozornost je věnována právě městům, protože ta reprezentují v koncentrované podobě většinu aktuálních procesů sociokulturních změn, které představují zároveň hlavní globální problémy současnosti. Problematičnost studia procesů globalizace spočívá v nesnadné uchopitelnosti tohoto komplexního procesu, vymykajícího se mantinelům paradigmat jednotlivých sociálních věd, nicméně každý z dílčích vědeckých pohledů konstatuje celé spektrum dopadů procesů globalizace ve své oblasti zájmu. Proto je sledováno konstituování interdisciplinárního přístupu při studiu města v rámci tzv. chicagské školy, kdy sociologie implementovala metody přírodovědné ekologie a vznikl tak přístup pojmenovaný jako human ecology (sociální ekologie), syntetizující poznatky společenských věd a reflektující lokalizovanost či přímo zakotvenost sociokulturních procesů v rámci ekosystému Země. Pozornost je věnována také vlivu pozitivisticky koncipovaného vědeckého poznání, v rámci něhož se utvářela moderní liberální ekonomie, mající fundamentální dopad na současné uspořádání a uspořádávání světa. Globálně dominantní ekonomický systém je nahlížen...
|
|
| |
|
|
Město jako domov. Kulturologický přístup ke globálním problémům
Kuška, Martin ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Disertační práce s názvem Město jako domov: Kulturologický přístup ke globálním problémům zpracovává aktuální problematiku dopadů procesů globalizace, která je poj a ta jako proces sociokulturní změny. Pozornost je věnována právě městům, protože ta reprezentují v koncentrované podobě většinu aktuálních procesů sociokulturních změn, které představují zároveň hlavní globální problémy současnosti. Problematičnost studia procesů globalizace spočívá v nesnadné uchopitelnosti tohoto komplexního procesu, vymykajícího se mantinelům paradigmat jednotlivých sociálních věd, nicméně každý z dílčích vědeckých pohledů konstatuje celé spektrum dopadů procesů globalizace ve své oblasti zájmu. Proto je sledováno konstituování interdisciplinárního přístupu při studiu města v rámci tzv. chicagské školy, kdy sociologie implementovala metody přírodovědné ekologie a vznikl tak přístup pojmenovaný jako human ecology (sociální ekologie), syntetizující poznatky společenských věd a reflektující lokalizovanost či přímo zakotvenost sociokulturních procesů v rámci ekosystému Země. Pozornost je věnována také vlivu pozitivisticky koncipovaného vědeckého poznání, v rámci něhož se utvářela moderní liberální ekonomie, mající fundamentální dopad na současné uspořádání a uspořádávání světa. Globálně dominantní ekonomický systém je nahlížen...
|
|
|
Město jako domov. Kulturologický přístup ke globálním problémům
Kuška, Martin ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Disertační práce s názvem Město jako domov: Kulturologický přístup ke globálním problémům zpracovává aktuální problematiku dopadů procesů globalizace, která je poj a ta jako proces sociokulturní změny. Pozornost je věnována právě městům, protože ta reprezentují v koncentrované podobě většinu aktuálních procesů sociokulturních změn, které představují zároveň hlavní globální problémy současnosti. Problematičnost studia procesů globalizace spočívá v nesnadné uchopitelnosti tohoto komplexního procesu, vymykajícího se mantinelům paradigmat jednotlivých sociálních věd, nicméně každý z dílčích vědeckých pohledů konstatuje celé spektrum dopadů procesů globalizace ve své oblasti zájmu. Proto je sledováno konstituování interdisciplinárního přístupu při studiu města v rámci tzv. chicagské školy, kdy sociologie implementovala metody přírodovědné ekologie a vznikl tak přístup pojmenovaný jako human ecology (sociální ekologie), syntetizující poznatky společenských věd a reflektující lokalizovanost či přímo zakotvenost sociokulturních procesů v rámci ekosystému Země. Pozornost je věnována také vlivu pozitivisticky koncipovaného vědeckého poznání, v rámci něhož se utvářela moderní liberální ekonomie, mající fundamentální dopad na současné uspořádání a uspořádávání světa. Globálně dominantní ekonomický systém je nahlížen...
|
|
|
Kulturní rozmanitost české krajiny na příkladu jihočeských blat
Lojdová, Veronika ; Kuška, Martin (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Krajina jihočeských Blat není ani divočinou ani nekonečným lidským sídlem. V oblasti Blat se utvořila kulturní krajina pod vlivem působení člověka. Najdeme zde ryze přírodní místa jako jsou hůře dostupná rašeliniště, ale na druhou stranu víme, že zdejší lidé dokázali rašelinu účelně využít aniž by došlo k narušení přirozené rovnováhy v krajině. Součástí kulturní krajiny Blat jsou dále pšeničná pole. Pěstování pšenice mělo v tomto kraji velký význam, což dokazuje jedno z pojmenování oblasti - Pšeničná blata. Úspěšné pěstování pšenice mělo vliv i na charakter místních lidí, kteří byli na své zemědělské výsledky náležitě hrdi. V neposlední řadě je kulturní krajina Blat dokreslena selskými statky, které esteticky doplňují krajinu a vyzdvihují její přirozenost. Blatské vesničky se svými malovanými štíty vnášejí do krajiny lidský řád, který je symbolem jistoty a bezpečí. Blatský lid a zdejší krajina jsou od počátku propojeni. Anonymní krajina se stala pro místní lidi domovem, se kterým je možné se identifikovat, nalézt v něm klid a bezpečí. Blatský lid svůj vztah k domovu vyjadřoval například v písních, které se v této oblasti hojně vyskytovaly. Silnou vazbu k místní krajině můžeme rovněž vyčíst z bohatě zdobeného a jedinečného blatského kroje a hrdost na přináležení k Blatům vyzařuje také z lidové architektury,...
|
host ::
RSS.