|
|
Existuje vztah mezi uměním a kvalitou života?
Krutská, Simona ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce se zamýšlí nad možností ovlivnění kvality života uměním. V teoretické části práce jsou uvedeny obecné esteticko-psychologické principy, díky nimž nás může umělecké dílo oslovit, s cílem vystihnout to, co je pro umění jako celek typické a podstatné, a představit tak umělecké dílo jako místo setkání a výzvy pro osobnostní růst s cílem odlišit ho touto charakteristikou od jiných způsobů trávení volného času. Teoretická část dále stručně představuje vývoj pojmu kvalita života včetně vymezení jeho přesahu směrem k filozofickému zakotvení v pojetích humanistické, fenomenologické a pozitivní psychologie a dohledává výzkumy, které se alespoň nepřímo problematiky umění a kvality života týkají. Vlastní výzkumná část porovnává subjektivně vnímanou kvalitu života u osob zabývajících se uměním (studentů konzervatoře, n = 73) se srovnávací skupinou (studentů gymnázia, n = 66), se zaměřením na současnou situaci i budoucí očekávání. Z výsledků výzkumu vyplývá, že studenti konzervatoře dosahují v testu vyšších hodnot svědčících pro vyšší vnímanou kvalitu života, pro vyvození kauzální souvislosti je však třeba dalších výzkumů v této oblasti.
|
|
|
Existuje vztah mezi uměním a kvalitou života?
Krutská, Simona ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce se zamýšlí nad možností ovlivnění kvality života uměním. V teoretické části práce jsou uvedeny obecné esteticko-psychologické principy, díky nimž nás může umělecké dílo oslovit, s cílem vystihnout to, co je pro umění jako celek typické a podstatné, a představit tak umělecké dílo jako místo setkání a výzvy pro osobnostní růst s cílem odlišit ho touto charakteristikou od jiných způsobů trávení volného času. Teoretická část dále stručně představuje vývoj pojmu kvalita života včetně vymezení jeho přesahu směrem k filozofickému zakotvení v pojetích humanistické, fenomenologické a pozitivní psychologie a dohledává výzkumy, které se alespoň nepřímo problematiky umění a kvality života týkají. Vlastní výzkumná část porovnává subjektivně vnímanou kvalitu života u osob zabývajících se uměním (studentů konzervatoře, n = 73) se srovnávací skupinou (studentů gymnázia, n = 66), se zaměřením na současnou situaci i budoucí očekávání. Z výsledků výzkumu vyplývá, že studenti konzervatoře dosahují v testu vyšších hodnot svědčících pro vyšší vnímanou kvalitu života, pro vyvození kauzální souvislosti je však třeba dalších výzkumů v této oblasti.
|
host ::
RSS.