Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molekulární podstata interakcí mezi Dishevelled 3 (DVL3) a proteinovým regulátorem cytokineze 1 (PRC1)
Kropáčková, Veronika ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Scaffolding protein Dishevelled (Dvl) je klíčovou součástí Wnt signalizačních kaskád. Podílí se na řadě biologických procesů, kterými jsou například proliferace, diferenciace a migrace buněk, určování buněčné polarity a také obnova kmenových buněk. Je nepostradatelný pro správný vývoj embrya i tkáňovou homeostázu v dospělosti. Proteinový regulátor cytokineze (PRC1) patří mezi proteiny asociované s mikrotubuly. Podílí se na tvorbě centrálního svazku antiparalelních mikrotubulů (tzv. spindle midzone) v průběhu buněčného dělení, který předchází vzniku kontraktilního prstence a je nezbytný pro správný průběh cytokineze. V naší laboratoři byl PRC1 identifikován jako potenciální interakční partner DVL3. Tato diplomová práce je zaměřena na vymezení interakčního rozhraní mezi DVL3 a PRC1 s využitím TIRF (Total Internal Reflection Fluorescence) mikroskopie. K tomuto účelu byly navrženy, exprimovány a purifikovány přirozeně se vyskytující formy DVL a PRC1 a jejich zkrácené varianty. Bylo zjištěno, že PRC1 interaguje se všemi izoformami DVL a pro interakci mezi PRC1 a DVL3 je nezbytná N-terminální část PRC1 a že na interakci se zřejmě podílí DEP doména DVL3. Klíčová slova: Dishevelled 3, DVL3, Proteinový regulátor cytokineze 1, PRC1, interakční rozhraní, TIRF mikroskopie
Molekulární podstata interakcí mezi Dishevelled 3 (DVL3) a proteinovým regulátorem cytokineze 1 (PRC1)
Kropáčková, Veronika ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Scaffolding protein Dishevelled (Dvl) je klíčovou součástí Wnt signalizačních kaskád. Podílí se na řadě biologických procesů, kterými jsou například proliferace, diferenciace a migrace buněk, určování buněčné polarity a také obnova kmenových buněk. Je nepostradatelný pro správný vývoj embrya i tkáňovou homeostázu v dospělosti. Proteinový regulátor cytokineze (PRC1) patří mezi proteiny asociované s mikrotubuly. Podílí se na tvorbě centrálního svazku antiparalelních mikrotubulů (tzv. spindle midzone) v průběhu buněčného dělení, který předchází vzniku kontraktilního prstence a je nezbytný pro správný průběh cytokineze. V naší laboratoři byl PRC1 identifikován jako potenciální interakční partner DVL3. Tato diplomová práce je zaměřena na vymezení interakčního rozhraní mezi DVL3 a PRC1 s využitím TIRF (Total Internal Reflection Fluorescence) mikroskopie. K tomuto účelu byly navrženy, exprimovány a purifikovány přirozeně se vyskytující formy DVL a PRC1 a jejich zkrácené varianty. Bylo zjištěno, že PRC1 interaguje se všemi izoformami DVL a pro interakci mezi PRC1 a DVL3 je nezbytná N-terminální část PRC1 a že na interakci se zřejmě podílí DEP doména DVL3. Klíčová slova: Dishevelled 3, DVL3, Proteinový regulátor cytokineze 1, PRC1, interakční rozhraní, TIRF mikroskopie
Post-translační modifikace tubulinu
Kropáčková, Veronika ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Dostál, Vojtěch (oponent)
Mikrotubuly složené z heterodimerů αβ-tubulinu jsou nedílnou součástí buněčného cytoskeletu eukaryotických organismů. Podílejí se na transportu, který v buňce probíhá, určují rozmístění membránových organel a utvářejí buněčnou polaritu. Dále jsou součástí dynamických struktur, jako je například dělící vřeténko, ale tvoří také stabilní struktury, jako jsou axonemy bičíků a cilií. Mikrotubuly tedy v buňkách a tkáních zastávají mnoho odlišných funkcí a musí se proto od sebe nějakým způsobem odlišovat. Právě post-translační modifikace molekul αβ-tubulinu v mikrotubulech jsou zdrojem jejich diverzity a definují tzv. "tubulinový kód". Doposud bylo identifikováno dvanáct post-translačních modifikací tubulinu/mikrotubulů. Rozluštění mechanismů, jakými k post-translačním modifikacím tubulinu/mikrotubulů dochází, včetně identifikace odpovědných enzymů, je důležitým zdrojem porozumění dopadu těchto modifikací na biologické funkce. Klíčová slova: tubulin, post-translační modifikace, mikrotubuly, acetylace, tyrosinace, polyaminace, polyglutamylace
Možnosti zapojení zemědělského podniku do komoditní vertikály mléka
Kropáčková, Veronika
Diplomová práce se zabývá charakteristikou změn způsobených rozvojem agrobyznysu a některých specifik formování podnikatelského prostředí českých zemědělských podniků vyvolaných transformačními procesy a vstupem České republiky do Evropské unie. Práce charakterizuje vývoj komoditní vertikály mléka v podmínkách České republiky, zabývá se postavením zemědělských podniků v jejím rámci, a také základními faktory determinujícími úspěšnost prvovýroby. Na základě zjištěných poznatků práce pojednává o odstranění závislosti konkrétního podniku na navazujícím článku komoditní vertikály mléka. Stěžejní částí práce je podnikatelský plán samostatného zpracování faremní produkce mléka. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že samostatné zpracování faremní produkce se v dnešních podmínkách jeví jako jeden z vhodných způsobů, jak udržet životaschopnost malých a středních zemědělských podniků.
Modelování tržeb v kavárenství
Kropáčková, Veronika
Téma bakalářské práce je modelování tržeb v podniku Cukrárna a kavárna Klokánek. Nejprve se čtenář seznámí v teoretické části se základními pojmy a metodami z oblasti marketingu a časových řad. Následně se v praktické části tyto metody využijí pro konkrétní data. Cílem je tvorba kvantitativních podkladů pro tvorbu cen a odhad výše tržeb pro vybraný produkt, s ohledem na konkurenční cukrárny-kavárny. Při tvorbě predikcí tržeb se zaměřujeme na mechanické, analytické a simulační přístupy, pomocí kterých ve variantním srovnání odvozujeme bod zvratu produktu spolu s dalšími údaji pro měření profitability. V závěru práce navrhujeme konkrétní doporučení ohledně nastavení ceny a marketingu.
Agroturistické využití ekofarmy rodiny Kropáčkových v Nelepči
Kropáčková, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá možností agroturistického využití rodinné ekofarmy v Nelepči. Uvádí obecnou charakteristiku ekologického zemědělství a seznamuje s kontrolními a certifikačními organizacemi ekologického zemědělství. Na základě zhodnocení současného stavu farmy je vypracována SWOT analýza a jsou navrženy strategie. Je zde přiblížena nezávislost ekofarmy na odběrateli mléka - schopnost samostatného zpracování mléka s možností využití vlastní elektrické energie (fotovoltaická elektrárna x bioplynová stanice). V závěru jsou porovnány zmíněné možnosti rozvoje farmy a jejich přínos.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.