Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Porovnání produkce a podmínek používání kapalných biopaliv v různých zemích
Semerák, Adam ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Produkce biopaliv zažívá v posledních letech rychlý růst. Řada zemí zahájila legislativní opatření na podporu jejich rozvoje, výroby a využití v odvětví dopravy. Nicméně se také objevují rostoucí obavy ohledně ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti používání biopaliv, stejně jako jejich schopnosti skutečně splnit očekávání energetické bezpečnosti. Tato literární rešerše se snažila za použití dostupných zdrojů informací poukázat na komplexnost a diverzitu používání a výroby kapalných biopaliv v dopravním sektoru. Konkrétně tedy bioetanolu a bionafty, které jsou nejvíce používanými biopalivy. Dále se snažila poukázat na rozdílnost vlastností a dopadů ve výrobě a používání kapalných biopaliv, stejně jako na důležitost zohlednění specifických lokálních podmínek. To bylo zkoumáno ze čtyř úhlů pohledu udržitelnosti, tedy technického, ekonomického, socioinstitucionálního a environmentálního. Pro ilustraci rozdílnosti a provázanosti dopadů celé této problematiky byly na závěr vybrány dvě země s velice rozdílným indexem lidského rozvoje, a to Malajsie a Indie. Autor došel na základě prostudovaných literárních zdrojů k závěru, že pro úspěšnou a udržitelnou produkci kapalných biopaliv je nutné zohlednit stejnou měrou všechny zkoumané faktory a zdůraznil důležitost dalších výzkumů tohoto obnovitelného zdroje energie z pohledu zajištění budoucí energetické bezpečnosti.
Rozbor základních mechanizačních prostředků pro země Východní Afriky
Špaček, Marcel ; Krepl, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bude na základě dostupných literárních zdrojů provést přehled nejpoužívanějších mechanizačních prostředků pro rostlinnou a živočišnou výrobu v zemích Východní Afriky. Jednalo by se o přehled zemědělských strojů a nářadí používaných pro zpracování půdy, setí a sázení, ochranu rostlin, sklizňové stroje a posklizňové technologie. U živočišné výroby by se jednalo o mechanizaci a technologie zajišťující živočišnou produkci. Základní rozdělení studie by bylo na ruční nářadí, potažní nářadí a nářadí za traktor. Součástí analýzy by byl přehled vývoje využívání strojů a nářadí od minulosti do současnosti.
Využití torefakce biomasy pro energetické účely
Sverkunová, Kristina ; Ivanova, Tatiana (vedoucí práce) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce, zaměřená na využití torefakce biomasy pro energetické účely se zabývala popisem této technologie, včetně základního popsání reaktorů, porovnává mokrou a suchou torefakci, popisuje materiály, které mohou být využity, se zaměřením na využití zemědělského odpadu. V práci jsem se rozepisovala o výhodách a nevýhodách torefakce, do čehož jsem zahrnula aspekty jako hydrofobnost, melitelnost či například emise skleníkových plynů. Druhou důležitou částí práce je komerční využití technologie, kde jsem čerpala data primárně ze studie SECTOR, která má data z března roku 2016, takže se jednalo o skutečně aktuální informace. V této části jsem rozebírala možnosti rozvoje technologie skrz komerční uplatnění, kdy samozřejmě, platí, že technologie se rozvíjí rychleji, pokud se objevují obchodní zájmy. Skrz tuto část jsem také vysvětlovala důležitost norem, které v této chvíli nejsou přesně stanoveny. V závěru práce jsem zmiňovala přínosy této technologie v současné době, kdy se řeší otázka vyčerpatelnosti fosilních paliv a jejich ekologičtější alternativ. Také jsem však vytkla problém týkající se uhlíkové stopy, jež se pojí s dovozem dřevního materiálu, který bude nutný, pokud má být v roce 2020 nasycená poptávka.
Česko-irácké vztahy a soudobý Irák
Khalid, Ahmed Mohamed ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce pokrývá téma bilaterální spolupráce dvou zemí s odlišnou politicko-ekonomickou a kulturně-historickou-charakteristikou, tj. rozvojové země Iráku a ČR, která je řazena podle chrakteristik OECD mezi vyspělé, industrializované země. Zaměřuje se na často diskutované téma a sice jakým způsobem prohloubit a zefektivnit jak hospodářskou, tak politickou spolupráci České republiky s nově se formující společností v Irácké republice. I přes dlouhou tradici společných vztahů dnes Česká republika nepatří mezi zásadní hráče na poli rozvoje Iráku, má však svůj potenciál se prosadit v dílčích aspektech transformace irácké společnosti jako je zemědělství a životní prostředí, energetika, doprava, ale též aktivní poradenství na poli institucionální přeměny země, jako jsou vládní a regionální instituce, lidská práva aj. Jakousi spojující linku v tomto úsilí lze spatřovat v tzv. zahraniční rozvojové spolupráci, kdy lze velice dobře navázat na onu dlouhou tradici česko-, resp. československo-iráckých vztahů. Rozsah rozvojové pomoci je jak na české tak i na světové úrovni za očekáváním, zvláště co do objemu prostředků, přesto lze o ni hovořit jako o předstupni hlubší hospodářské spolupráce. Celkový objem rozvojových prostředků plynoucích z České republiky do Iráku představuje nemalou částku, např. mezi lety 2003 a 2005 to bylo 78 milionu USD. Ve stejném období představovala obchodní výměna pouhých 17 milionu USD. Nutno říci, že značnou část rozvojových prostředků lze označit za humanitární (budování nemocnic). Navíc je nutné zdůraznit, že řešení rozvojových a humanitárních projektů na území Iráku je velice problematické. Je nutné využívat místních spolupracovníků, kteří často volí mezi prací či spoluprací s mezinárodní organizací, za kterou mohou získat mzdu, čímž pro změnu čelí tlaku z místního prostředí, které je podezřívá ze spolupráce s těmi, kdo zemi zničily a kteří ji okupují. Toto smýšlení místních lidí mnohé rozvojové cíle zpomaluje a celkově snižuje míru udržitelnosti rozvojových aktivit. I proto se i mezinárodní organizace orientují na dodávky investičních celků, do kterých mohou zapojit soukromý kapitál a tím otevřít cestu do Iráku obchodním společnostem, z čehož by finančně profitovaly obě strany, tj. i iráčtí občané. Proniknout na irácký trh s novým výrobkem či službou však znamená čelit nejen konkurenci místních výrobků, ale též v poslední době již zmíněná narůstající aktivita sousedních islámských zemí, především Turecka a Íránu, ale ostatních producentů levného zboží z jižní a jihovýchodní Asie. Pro Českou republiku se v tomto směru rýsuje spíše šance oslovit movitější klientelu, která s růstem ekonomiky a bohatství iráckého obyvatelstva bude mít zájem o zboží vyšší kvality, za které bude ochotno zaplatit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.