|
|
Tvorba map ve výuce zeměpisu z pohledu učitelů
Djadik, Martin ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Kuberská, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou map ve vyučovacích hodinách, ke které dochází, dle předchozích výzkumů, jen zřídka, přestože může komplexně rozvíjet žáky. Hlavním cílem je proto podrobněji charakterizovat tvorbu map v hodinách zeměpisu na druhém stupni českých základních škol a nalézt faktory, kvůli kterým tuto aktivitu učitelé nezařazují do své výuky častěji. Teoretická část práce popisuje mapové dovednosti, mezi které se řadí i dovednost tvorby mapy, jež je následně detailněji charakterizována. Za stěžejní část lze považovat autorem sestavenou klasifikaci druhů map, které lze tvořit při výuce ve škole, vycházející z české i zahraniční literatury. Teoretická část dále shrnuje výskyt tvorby mapy v rámcových vzdělávacích programech, přínosy tvorby map, vztah učitelů k této aktivitě a úroveň dovednosti žáků vytvářet mapy z pohledu jejich učitelů. Data pro praktickou část práce byla získána pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 253 učitelů zeměpisu z druhého stupně základních škol, jež vyplnili dotazník obsahující uzavřené i otevřené položky, které byly sestaveny na základě odborné literatury. Výzkumná zjištění ukázala, že u největší části učitelů tvoří jejich žáci mapy na menší části vyučovacích hodin, zatímco už existující mapy, například atlasy, jsou, podle největší skupiny učitelů,...
|
|
|
Použitelnost didaktické hry pro výuku kartografie na základních školách
Zýma, Marek ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá uživatelským testováním použitelnosti didaktické hry Mapa ideálního ostrova pro výuku kartografie, která byla vytvořena stejným autorem v roce 2020 s tím, že je v práci i stručně představen herní koncept včetně popisu jednotlivých komponentů a jejich funkcí. Pro lepší přehlednost je práce uvedena skrze rešerši odborné literatury zabývající se aktivizujícími výukovými metodami, a to především didaktickými hrami, a společně s tím je představena problematika použitelnosti, její význam a aplikace na testování produktů. Výzkumná část si poté klade za cíl podrobit didaktickou hru testování použitelnosti, čímž zkoumá pohled žáků a učitelů na její užívání, a zároveň tak odhalit a následně odstranit nejzásadnější nedostatky hry. Výzkum probíhal skrze dvě nejběžnější metody, které se užívají v obecném produktovém testování výrobků, jimiž je dotazníkové šetření a interview s uživateli. Výsledky výzkumu ukázaly, že je hra vítaným doplňkem výuky, který je svými pravidly pro žáky i učitele srozumitelný a vzbuzuje v nich příjemné pocity a přes svůj herní charakter si zachovává patrný didaktický cíl. V některých případech se ale ukázal problém především s řešením různých úkolů, které žáci vzhledem k jejich věku nebyli schopni správně dokončit. Jak ale bylo uvedeno, v práci je samostatná...
|
|
|
Motivace žáků ke studiu geografie na příkladu Geografického gymnázia
Zdeňková, Vladimíra ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Krajňáková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje motivaci žáků ke studiu geografie. Cílem práce je zhodnotit motivaci žáků ke geografii na střední škole a zjistit, jaké faktory mají na jejich motivaci největší vliv. Tyto proměnné jsou zhodnoceny na příkladu Geografického gymnázia formou Focus group rozhovorů s žáky gymnázia. Informace jsou doplněny o informace od vedení školy, získané pomocí polostandardizovaného rozhovoru. Výsledkem analýzy je, že motivace je ve vyučovacím procesu geografie nezbytná a je za potřebí, aby byly v hodinách přítomné prvky podpory vnější a vnitřní motivace.
|
|
|
Aplikační úlohy ve výuce: přínosy a omezení na příkladu matematiky a geografie
Freibergová, Anna ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Krajňáková, Lenka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se bude zabývat aplikačními úlohami v rámci výuky na druhém stupni základní školy na příkladu učebních úloh kombinujících matematické a geografické znalosti a dovednosti. Prvním cílem je na základě studia odborné literatury diskutovat a identifikovat hlavní přínosy a omezení využití aplikačních úloh ve výuce. Druhým cílem bakalářské práce je na základě teoretického vstupu a získaných poznatků vytvořit konkrétní aplikační úlohy, které by mohly být využity ve výuce matematiky a geografie na druhém stupni základních škol. Zhodnocen je potenciál propojení matematiky a geografie při tvorbě a využití aplikačních úloh, tedy atraktivních úloh s praktickým využitím. Klíčová slova: učební úlohy, aplikační úlohy, matematika, geografie
|
|
|
Percepce map žáky základních škol
Benešová, Eva ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Mísařová, Darina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem percepce map u žáků a jejím hlavním cílem je charakterizovat, jak žáci šestých tříd základních škol vnímají vizuálie, které svou podobou či charakteristikami jsou blízké mapám, případně dle běžně využívaných definic mapami jsou. Teoretická část práce podrobněji vysvětluje pojem mapa v zahraniční i české odborné literatuře, ale také v učebnicích zeměpisu pro šestý ročník základních škol. Důležitou součástí teoretické části je také popis mentálních mapových schémat, které podrobně ve své knize představil americký geograf A. MacEachren. Samotného výzkumu se zúčastnilo 22 respondentů ze tří základních škol. Vybraní žáci se účastnili přibližně patnácti minutového rozhovoru, ve kterém nejprve popsali, co dle nich je mapa, a následně rozhodovali, zda předložené vizuálie jsou, nebo nejsou mapou, a své rozhodnutí zdůvodňovali. Celkem bylo žákům předloženo 15 vizuálií, které byly vybrány na základě předchozího rozboru literatury. Výsledky výzkumu ukázaly, že zvolená učebnice zeměpisu a styl výuky učitele má vliv na to, jak žáci vnímají mapy. Z odpovědí žáků bylo odvozeno několik základních prvků, podle kterých žáci poznávají mapy. Mezi ty nejčastější patří jejich vlastní zkušenost s danou vizuálií a možnost orientace pomocí vizualizace. V závěru je práce doplněna o...
|
host ::
RSS.