|
|
Grafenový biosenzor dopaminu a vliv hradel
Krajíčková, Kateřina ; Šimšíková, Michaela (oponent) ; Bartošík, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání interakce biochemických látek (roztoků dopaminu) s grafenem pomocí senzoru založených na polem řízeném tranzistoru (FET). Grafen má jedinečné vlastnosti, včetně biokompatibility, vysoké mobility nosičů náboje a povrchové citlivosti, což ho činí ideálním materiálem pro biosenzory. V těchto senzorech je grafen využíván v FET jako vodivý kanál citlivý na povrchové změny. Použitím senzoru s FET uspořádáním je možné experimentálně stanovit dopování grafenu způsobené adsorbovanými atomy nebo molekulami prostřednictvím pozorování posunu polohy Diracova bodu. Měření lze provádět pomocí konfigurace s dolním hradlem nebo elektrolytické konfigurace s horním hradlem FET senzoru a tato práce zkoumá rozdíly mezi těmito dvěma uspořádáními. Dále se zkoumá vliv vzdálenosti mezi grafenem a elektrodou horního hradla na odezvu senzoru. Výsledky těchto měření jsou vyjádřeny pomocí přenosových křivek, které vykazují charakteristické vrcholy indikující stav grafenu s rovnovážným stavem náboje grafenu, známé jako Diracův bod.
|
|
|
Výzkum diverzity pavouků pro účely ochrany přírody.
Krajíčková, Kateřina ; Opatová, Věra (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Pavouci jsou kosmopolitní a velmi diverzifikovanou skupinou bezobratlých živočichů, která hraje velmi důležitou roli v ekosystému. Díky jejich všudypřítomnosti i v antropogenních a hospodářských ekosystémech je můžeme považovat za vhodnou skupinu, která se dá využít pro potřeby biologické ochrany. Pavoučí jedy a jejich hedvábí mají do budoucna také potenciální využití i v biotechnologiích. Pavouci dnes ovšem čelí mnoha ohrožujícím faktorům, mezi které patří například změna klimatu, ztráta jejich habitatu, pesticidy, kyselé deště, či jiné introdukované druhy bezobratlých. Ochrana pavouků se v současné době řeší několika způsoby, a to za pomoci regionálních nástrojů mezi které patří Bernská úmluva (Bern convention), Směrnice o stanovištích (Habitat directive) a Červený seznam ohrožených druhů IUCN (the Red list of Threathened Species of the IUCN). Konkrétně v EU však chybí úsilí o jejich ochranu nejen z hlediska hodnocení, ale i z hlediska regionálních a vnitrostátních právních předpisů. K jejich ochraně však napomáhá i fakt, že se mohou nacházet na chráněných územích, jako jsou například národní parky, nebo chráněná krajinná území, což značně napomáhá k udržení jejich diverzity. Největší překážku pro ochranu pavouků tvoří nedostatek veřejné podpory, která může souviset s neznalostí a obavami. Tyto...
|
host ::
RSS.