Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ekologická literatura na Taiwanu a její vliv na občanskou společnost (Analýza tvorby spisovatelů Liu Kexianga a Wu Mingyiho)
Krámská, Pavlína ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Dluhošová, Táňa (oponent) ; Kopecký, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat fikční a nefikční tvorbu dvou taiwanských spisovatelů Liu Kexianga a Wu Mingyiho, jejichž díla jsou řazena do kategorie eko-environmentální literatury, v kontextu proměny interpersonální sféry. Eko-environmentální literatura představuje významný literární proud, který se prosadil na Taiwanu koncem 20. století. Prostřednictvím reflexe západních a východních teorií v domácím kontextu a taiwanských kulturních specifik z pohledu přírodní historie a vědeckých poznatků novým způsobem rozvíjí domácí literární tradici. První část práce shrnuje odborné diskuze na téma eko-environmentální literatury. Tu charakterizuje jednak počáteční nedostatečná teoretická základna taiwanských environmentálních studií, snaha udržet tento trend mimo rámec čistě literárního hodnocení, přebírání teorií západního environmentálního diskurzu a jednak zapojení samotných spisovatelů do teoretických diskuzí a postupný příklon k ekokritice. Dále ji zařazuje do historického kontextu a věnuje se jejím dominantním tématům. Analytická část práce pak vychází z teorie modernity britského sociologa Anthony Giddense. Analyzuje díla na základě jím definovaných zdrojů modernity, kterými jsou časoprostorové rozpojení, vyvázání sociálních vztahů a reflexivní uspořádání, a interpretuje díla z pohledu kategorie...
Příroda a kultura v čínské tradici a současnosti
Krámská, Pavlína ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na určité rysy čínského způsobu života, které se dotýkají životního prostředí a vnímání přírody jako takové. Práce rozebírá problematiku čínských kulturních tradic i způsob života současného čínského obyvatelstva. Vedle studia relevantní odborné literatury je doplněna o konkrétní empirické poznatky získané během studijního pobytu v Čínské lidové republice. První dlouhodobý pobyt v Číně se uskutečnil v období od září 2003 do srpna 2004. Druhý krátkodobý pobyt proběhl od května do srpna 2005. Během této doby jsem měla možnost poznat řadu oblastí jak na severu Číny, tak na jihu. Nejblíže jsem se však seznámila s životem lidí na severozápadu Číny, který patří k nejchudším a nejméně rozvinutým regionům. Díky svým čínským přátelům jsem strávila určitou dobu přímo v čínských rodinách ve městě i na vesnici. Byla jsem vtažena do jejich každodenního života a prožívala jsem s nimi sváteční chvíle i některé obřady. Právě setkání se všedním životem obyčejných lidí a pohled na neutěšený stav životního prostředí, které stály v příkrém rozporu s tradičně zdůrazňovanou vnímavostí Číňanů k přírodě, se staly podnětem pro hlubší zkoumání vztahu přírody a čínské kultury. Pro bližší porozumění čínské kultuře se tato studie opírá jak o čínskou terminologii, tak o kulturo logické teorie kulturního...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.