|
|
Poválečná japonská ústava jako ukázka formy americké okupace
Koutník, Vojtěch ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Poválečná Ústava Japonska je jedním z nejviditelnějších odkazů americké okupace. Cílem této práce je zmapovat okolnosti jejího vzniku, zhodnotit role a motivace jednotlivých stran a aktérů a zodpovědět na otázku, do jaké míry byla Ústava Japonsku vnucena a do jaké míry bylo její znění výsledkem kompromisu. Obzvlášť velký důraz je kladen na popis interakce mezi okupační správou a japonskou vládou, která předcházela předložení návrhu Císařskému parlamentu. Středobod práce pak tvoří rozbor událostí dvou dnů, 4. a 5. března 1946, kdy proběhla dvoudenní schůze mezi představiteli okupační správy a zástupci vlády, na které došlo k nejviditelnějšímu střetu japonských a amerických názorů na podobu poválečného Japonska.
|
|
|
Téma japonské válečné minulosti v krátké próze Murakamiho Harukiho
Koutník, Vojtěch ; Jurkovič, Tomáš (oponent) ; Tirala, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zobrazením japonské válečné a imperialistické minulosti v díle Murakami Harukiho. Vzhledem k limitovanému rozsahu se práce nezabývá rozsahově delšími díly, ale je zaměřena na rozbor válečných motivů a témat v povídkách Toní Takitani a Čúgoku juki no surou bóto. Práce se snaží odhalit způsoby, jakými je historie v těchto dílech vnímána a jakými je zobrazována, a osvětlením podstaty jednotlivých symbolů odhalit skrytou kritiku a pocit viny vůči ostatním národům, které byly poškozeny japonským imperialismem.
|
|
|
Tradice a současnost česko-japonských vztahů
Koutník, Vojtěch ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Diplomová práce se snaží popsat vývoj československo-japonských a česko-japonských vztahů od jejich navázání až po současnost. Teoreticky je práce ukotvena v sociálně konstruktivistické teorii mezinárodních vztahů formulované Alexandrem Wendtem. Vývoj vzájemných vztahů je interpretován pomocí Wendtova konceptu národních a sociálních identit, přičemž zvláštní důraz je kladen na politickou dimenzi vztahů a na historický kontext, ve kterém se interakce mezi Japonskem a Československem, respektive Japonskem a Českou republikou, odehrávaly. V práci je obhajována hypotéza, že tyto vztahy byly silněji ovlivňovány mezinárodním prostředím než přímými samostatnými akcemi obou aktérů. V závěrečné části práce, jež se věnuje současnému stavu česko-japonských vztahů, je analyzován vliv globalizace jako zásadní síly, která kvalitativně transformuje celý mezinárodní systém a sociálně konstruovanou realitu mezinárodních vztahů.
|
host ::
RSS.