|
|
Klinický obraz vývojové dysfázie v konceptu neurovývojových poruch
Pospíšilová, Lenka ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Koutek, Jiří (oponent) ; Ošlejšková, Hana (oponent)
Úvod: Vývojová dysfázie (VD) je vývojovou poruchou jazyka, ač s vysokou prevalencí, tak s nízkým publikačním indexem a záměnami pojmů v definici (včetně české verze MKN - porucha "řeči", namísto "jazyka"). Vědecký pohled prošel vývojem od symptomu přes specifickou nozologickou jednotku až k dnešnímu názvu Developmental language disorder a zařazení mezi onemocnění nové kategorie v ICD-11 (existující v DSM-5), označené jako Neurodevelopmental disorders. Jinou poruchou s charakteristickou patologií v komunikaci je porucha autistického spektra (PAS), která je zařazena mezi onemocnění stejné kategorie jako VD. Oproti VD má vyšší publikační index, nižší prevalenci, a ještě závažnější důsledky. Shodné jsou i záměny pojmů tří rozdílných domén: "řeč", "jazyk", "komunikace", které PAS provázejí, nevyjímaje současné podtypy v ICD-11 s termínem "funkční jazyk". V České republice je studií zabývajících se pacienty s VD velmi málo, jejich profil klinického obrazu dosud nebyl zpracován. I přes nárůst českého výzkumu PAS chybí řečový, jazykový a komunikační profil těchto jedinců, který je předmětem dlouhodobé a dosud neukončené diskuse světové vědy. Cílem naší studie bylo popsat klinický obraz dětí s VD, tj. vytvořit řečový, jazykový a komunikační profil, analogicky postupovat u dětí s PAS a porovnáním profilů...
|
|
|
Přínos magnetické rezonance mozku k vyšetřovacímu procesu u poruch autistického spektra
Efremova, Andrea ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Koutek, Jiří (oponent) ; Hosák, Ladislav (oponent)
Cíl. Cílem této práce bylo prozkoumat a porovnat výskyt abnormalit mozku identifikovaných pomocí magnetické rezonance (MRI) u dětí s potvrzenou diagnózou poruchy autistického spektra (PAS) a dětí bez této diagnózy. Z hlediska psychopatologického bylo cílem vyhodnotit vztah nálezů MRI a závažnosti autistické symptomatologie. Metodika. Výzkum byl založen na retrospektivní analýze souboru pacientů Dětské psychiatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol, kteří absolvovali v letech 1998-2015 diagnostický pobyt pro podezření na PAS a současně u nich byla provedena MRI mozku. Ke klinické diagnóze PAS byla užita Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize. V letech 1998- 1999 bylo zhodnocení stavu podpořeno škálou Childhood Autism Rating Scale. Od roku 2000 se využíval ke zhodnocení stavu dotazník Autism Diagnostic Interview - Revised 3. verze a dále od roku 2012 se k diagnostice přidal nástroj Autism Diagnostic Observation Schedule - Generic. V letech 1998-2015 bylo diagnostikováno 489 dětí s pervazivní vývojovou poruchou (404 chlapců, 85 dívek). Průměrný věk ve skupině byl 8,0 ± 4,2 roku (rozmezí 1,7- 26,0 let). Kontrolní skupina byla utvořena z dětí, u nichž byla diagnóza PAS vyloučena, a zahrnovala 45 dětí (36 chlapců, 9 dívek; průměrný věk 7,0 ± 2,4 roku,...
|
|
|
Nové přístupy k diagnostice dětského autismu.
Beranová, Štěpánka ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent) ; Koutek, Jiří (oponent)
Úvod: Trendem posledního desetiletí je posunout diagnostiku autismu do co nejranějšího věku dítěte. Je prokázáno, že časná diagnostika následovaná adekvátně zvolenou intervencí vede k redukci autistické psychopatologie a významnému zlepšení prognózy dítěte. Snaha o co nejčasnější identifikaci dětí s rizikem rozvoje autismu vedla ke vzniku řady screeningových nástrojů a zavedení nových diagnostických postupů použitelných již před druhým rokem života dítěte. I přes extenzivní výzkumné snahy zatím neexistuje mezinárodní shoda na optimální screeningové metodě. Specifické postavení v časné prezentaci autistické psychopatologie mají senzorické abnormity, které jsou v souvislosti s autismem popisovány již od doby jeho definice jako diagnostické jednotky a ve screeningových dotaznících bývají opomíjeny. Donedávna se vedly spory, zda se jedná o součást jádrového autistického deficitu či o komorbidní fenomén. Nová diagnostická klasifikace DSM-5 již zařazuje senzorické abnormity mezi diagnostická kritéria poruchy autistického spektra. Metody: Senzorické abnormity jsou přítomné u více než 90% dětí s autismem a často zasahují i více smyslových oblastí. Vývoj rodičovských dotazníků a jejich standardizace umožnila senzorické symptomy u dětí s PAS kvantitativně porovnat s populačními normami pro dané věkové...
|
|
|
Suicidální jednání v dětství a adolescenci
Koutek, Jiří ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Cíle: Cílem studie bylo zjistit rizikové faktory a možné prediktory závažnosti suicidálního jednání dětí a adolescentů. Metody: Bylo vyšetřeno 77 pacientů (15 chlapců, 62 dívek) ve věku 15,5 1,6 let, hospitalizovaných po suicidálním pokusu na Dětské psychiatrické klinice FN Motol. Bylo použité strukturované interview s pacientem a rodiči, zaměřené na klinické posouzení okolností suicidálního jednání, přítomných rizikových faktorů a závažnosti suicidálního chování. Výsledky: Byla zjištěno, že pacienti s jakýmkoli psychologickým traumatem v anamnese měli tendenci k somaticky méně závažným suicidálním pokusům (p = 0.050). Intenzita úmyslu zemřít souvisela s anamnézou deprese (p = 0.014) a úzkostné poruchy ( p = 0.004) a s aktuálním stresem vyplývajícím z duševní poruchy (p = 0.014). Somatická závažnost suicidálního jednání byla významně asociována s intenzitou úmyslu zemřít (p = 0.014). Jako prediktory somatické závažnosti suicidality s významností na úrovni trendu byly nalezeny jakékoli psychologické trauma v anamnéze (přítomnost traumatu predikovala méně závažné suicidální jednání, p=0.053) a aktuální stres v sexuální oblasti (p=0.067). Byl nalezen jediný významný prediktor intenzity úmyslu zemřít, a to aktuální stres z působení duševní poruchy (p=0.017). Závěr: Bylo popsáno několik rizikových faktorů a...
|
host ::
RSS.