|
|
Karyotypová evoluce štírků rodu Chthonius (Pseudoscorpiones: Chthoniidae) v oblasti Alp
Kotrbová, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Diplomová práce přináší cytogenetickou a molekulárně fylogenetickou analýzu 13 (respektive 15) druhů štírků rodu Chthonius z oblasti Alp. Studovaný materiál zahrnuje celkem tři podrody Chthonius (Chthonius), Chthonius (Ephippiochthonius) a Chthonius (Globochthonius). Cytogenetické metody odhalily, že se diploidní počet chromosomů u analyzovaných druhů z oblasti Alp pohyboval v rozmezí 21-35. Pohlavní chromosomální systém byl zjištěn u všech zkoumaných samců v podobě X0, kdy pohlavní chromosom je vždy metacentrický a představuje největší chromosom v jádře. Dále byla u samců tohoto rodu potvrzena achiasmatická meióza charakteristická pro tuto čeleď štírků. Morfologické typy chromosomů a velikostní diferenciace chromosomů v karyotypu naznačují, že hlavními chromosomovými přestavbami v karyotypové evoluci štírků rodu Chthonius jsou centrické a tandemové fúze, které způsobují snižování počtu chromosomů. Objevují se i pericetrické inverze, které způsobují změnu akrocentrických chromosomů na dvojramenné. U druhů Chthonius (Ch.) tenuis a Ch. (Ch.) raridentatus byla zjištěna variabilita v počtu a morfologii chromosomů. Vzhledem k synpatrickému výskytu s typickými karyotypovými formami se pravděpodobně jedná o vnitrodruhovou variabilitu. U několika vybraných jedinců byla provedena metoda C-pruhování, která...
|
|
|
Diverzita štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones) Evropy
Kotrbová, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Christophoryová, Jana (oponent)
Cílem této práce je popsat diverzitu štírků (Pseudoscorpiones) v Evropě. Evropa je v rámci řádu štírci nejlépe prozkoumaným kontinentem na světě. To je dáno dlouhodobou tradicí ve výzkumu štírků. Zaznamenáno bylo do roku 2011 v Evropě 755 druhů, kteří se řadí do 14 čeledí. Druhově nejpočetnější je čeleď Neobisiidae (12 rodů, 401 druhů), následují čeledi Chthoniidae (5 rodů, 214 druhů), Chernetidae (8 rodů, 49 druhů), Cheliferidae (9 rodů, 37 druhů), Syarinidae (5 rodů, 13 druhů), Olpiidae (3 rody, 10 druhů), Larcidae (1 rod, 6 druhů), Garypinidae (3 rody, 5 druhů), Atemnidae (2 rody, 5 druhů), Withiidae (1 rod, 4 druhy), Geogarypidae (1 rod, 3 druhy), Cheiridiidae (2 rody, 3 druhy), Garypidae (1 rod, 3 druhy) a Bochicidae (2 rody, 2 druhy). Čeledi Neobisiidae, Chthoniidae, Cheliferidae, Cheiridiidae a Chernetidae se vyskytují téměř po celé Evropě, zbylé čeledi jsou zaznamenány převážně z jižních oblastí Evropy. Rozšíření štírků je ovlivněno mnoha faktory, ať už abiotickými (teplota, vlhkost, nadmořská výška a geologický podklad) nebo biotickými (forézie a vliv člověka). Detailně vliv jednotlivých faktorů bohužel není možné zhodnotit k omezenému počtu studií, které by tuto problematiku analyzovaly.
|
|
|
Král, rytíř, panoš a jejich ctnosti podle staročeského románu Tristram a Izalda
Kotrbová, Jana ; Fantysová Matějková, Jana (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Práce se zabývá staročeským veršovaným románem Tristram a Izalda. Zkoumám nejprve žánr rytířských románů v kontextu české literatury 13. a 14. století. Zajímá mě pohled literární historie na tato díla, především hodnocení Tristrama a Izaldy. Věnuji se recepci tristanovské látky v českém prostředí, které se nejdříve seznámilo s německými verzemi tohoto eposu. Staročeský překlad ze 14. století vychází z tří německých pramenů, jež různě kombinuje. Pokouším se román využít jako pramen odrážející ideový svět české šlechty pozdního středověku. Z postav vyskytujících se v románu jsem zkonstruovala čtyři sociální skupiny (panovníci, rytíři a dvorští úředníci, urozené ženy, služebníci). Na vybraných ctnostech (věrnost, štědrost, moudrost, čest) a sociálních vztazích (přátelství, manželství, láska) sleduji, jakým způsobem jsou zobrazovány u jednotlivých sociálních skupin. Do každé sociální pozice jsou vkládána jiná očekávání. V připisování vlastností a preferovaného typu chování se projevuje jasná hierarchie. Centrální postavou je rytíř, k němuž se další skupiny vždy nějakým způsobem vztahují. Zdá se mi, že román svým zaměřením odpovídal především požadavkům vyšší šlechty a příslušníků dvora.
|
host ::
RSS.