|
|
Společenská etiketa, obchodní a diplomatický protokol
Gullová, Soňa ; Machková, Hana (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent) ; Lipková, Ludmila (oponent) ; Kotáb, Luděk (oponent)
Cílem této práce je odhalit, charakterizovat, analyzovat, přiblížit a definovat vybraná současná pravidla společenské etikety, mezinárodního obchodního a diplomatického protokolu v mezinárodní obchodní a diplomatické praxi, upozornit na největší nedostatky, se kterými se v praxi setkáváme. Předmětem zkoumání této disertační práce je tedy formální stránka mezinárodní obchodní a diplomatické spolupráce. Výsledkem jsou pak doporučení, jak tyto pravidla správně uplatňovat v praxi. Svojí prací bych také ráda významně pomohla k tomu, aby se zvýšilo povědomí o této neobyčejně zajímavé a všem potřebné problematice. V návaznosti na cíle práce byla vytvořena i její struktura, kterou tvoří tří základní kapitoly, úvod a závěr. První část práce se věnuje společenské etiketě. Tato část práce není pojímaná jako obecná pravidla společenského styku. Jde zde především o rozvedení současných obecných pravidel společenského styku a etikety na obchodní a podnikatelskou činnost tj. obchodní protokol. Práce by tedy ráda odpověděla také na následující otázky: Jaká je současná úroveň společenského styku v ČR? Jaká jsou současná pravidla společenského styku ČR a v čem se liší od zahraničních etiket? Můžeme hovořit o dodržování těchto pravidel? Co vede naše manažery, obchodníky, diplomaty apod. k tomu, aby tyto pravidla dodržovali? Ve své disertační práci se snažím zhodnotit současná pravidla uplatnitelná při společenských, obchodních i diplomatických setkáváních a akcích či v písemné komunikaci a upozornit na jejich neznalost. Dílčím cílem práce je ve světle provedených analýz, zhodnocení, dotazníkových šetření a komparací poukázat na odlišnosti pravidel společenského styku, chování i jednání v různých teritoriích. Pracovní hypotézou této části práce je také na základě výše uvedených tvrzení poukázat na to, že chování a jednání manažerů z různých zemí se liší, neboť pocházejí z různých kultur. Kultura je naučená, nikoliv zděděná. Je odvozená od společenského prostředí, nikoliv od genů a je ji nutno odlišit od lidské povahy i od charakteru jednotlivých osob. Značná pozornost je proto věnovaná studiu mezinárodních zvyklostí a to především v zemích, s nimž české firmy, podniky a instituce či diplomaté přijdou v uvedených oblastech do styku. Předložená práce si neklade za cíl dát jednoznačný návod, jak přesně na daném teritoriu a v dané situaci postupovat, snaží se upozornit na úskalí, nedorozumění, chyby v chování a překážky v komunikaci a v obchodním či jiném pracovním jednání. Pravidla etikety však na rozdíl od zákonů nejsou závazné. Zákony platí pro všechny a stát jejich porušení stíhá. Pravidla etikety na rozdíl od zákonů vynutitelné nejsou. Vynucuje si je pouze společnost svým tlakem na jednotlivce. Normy společenského styku tedy platí pouze pro ty, kteří jsou ochotni je dodržovat, podřizovat se jim. Předložená práce je souhrnem pravidel a názorů, které má autorka práce. Jiný autor může mít jiné názory. Druhá část práce se věnuje problematice diplomatického protokolu v mezinárodní obchodní a diplomatické praxi. Cílem předložené práce je přiblížit existující systém zahraniční služby a diplomatických aktivit, představení a fungování diplomatických zastoupení, konzulátů, misí a jiných představitelů a reprezentantů v zahraničí včetně jejich imunit a výsad. Diplomatický protokol se zabývá formální, nikoli věcnou stránkou mezinárodních styků. Součástí diplomatického protokolu jsou i formální pravidla společenského chování ve styku s diplomatickými představiteli cizích zemí, etiketa a ceremoniál uplatňované ve styku s těmito představiteli. V první části definuji samotný pojem diplomatický protokol a snažím se vymezit jeho předmět. Postupně se zabývám jednotlivými předmětnými částmi diplomatického protokolu a diplomatické praxe jako např. formami navázání diplomatických styků, funkcemi diplomatických misí, třídami diplomatických zástupců a jejich výsadami a imunitami, postupem souvisejícím s udělením agrément a ukončením činnosti vedoucího diplomatické mise, oficiálními návštěvami zahraničních hostů, organizací mezinárodních konferencí, diplomatickou korespondencí, konzulární činností apod. Předložená disertační práce by v průběhu jejího zpracování měla odpovědět i na následující otázky : Jaká je současná mezinárodní úprava, poslání a význam diplomatického protokolu? Co vede státy k dodržování podepsaných úmluv? Jaké diplomatické výsady a imunity jsou v současné době nejčastěji zneužívané či porušované? Pro dosažení cílů práce se pokusím nastínit škálu teoretických přístupů a na základě studia platné úpravy a mezistátní praxe formulovat vlastní závěry. Studie si klade za cíl mimo jiné i podpořit rozvoj dovedností současného diplomata a seznámit ho i se zásadami diplomatické korespondence. Uvedená část práce si klade ještě jeden poměrně jednoduchý cíl: s ohledem na neexistenci ucelené publikace na toto téma stát se příručkou a pomocníkem jak pro mladé adepty této práce, tak pro všechny, kteří se z nějakého důvodu o diplomacii zajímají. Ambicí autorky bylo také shromáždit a vysvětlit pojmy, se kterými zájemce o praktickou stránku zahraniční služby může setkat. Odráží současnou diplomatickou praxi a bere v úvahu českou realitu. Autorka se snaží zprostředkovat informace a vědomosti, ke kterým se dobrala za léta působení na zastupitelských úřadech v zahraničí, které získala v průběhu praxe na Ministerstvu zahraničních věcí a více než 20 leté praxi výuky a studia této problematiky.
|
host ::
RSS.