|
|
Mezinárodní migrace a gender
Koropecká, Markéta ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Schovánková, Soňa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezinárodní migrace a genderu. Gender, jako společensky, nikoli biologicky definované pohlaví jedince, má zásadní vliv na celý migrační proces. Statistická šetření a odborné studie dokazují, že ženy činí v závislosti na světovém regionu přibližně polovinu všech mezinárodní migrantů a pohybují se v rámci všech druhů (vytváření a slučování rodin, pracovní, nelegální a nucená migrace) mezinárodní migrace. Ženy tvoří společně s dětmi nejohroženější skupinu migrantů, jsou často vystaveny diskriminaci, psychickému a fyzickému násilí, které jim hrozí ve všech fázích migrace. Pro řešení těchto problémů je nutné, aby výzkumy věnovaly dostatečnou pozornost specifickým potřebám obou pohlaví a problémům, kterým musí čelit. Potom je možné účinněji přizpůsobit migrační politiku a činnost různých nevládních organizací, které přicházejí s migranty do kontaktu. Proto je třeba nadále se zabývat vztahem migrace a genderu a doplňovat mezery v genderově senzitivních výzkumech. Klíčová slova: gender, genderově senzitivní výzkum, žena, mezinárodní migrace
|
|
|
Sociologická interpretace hnutí hippies
Koropecká, Markéta ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hnutím hippies, které vzniklo přibližně v polovině 60. let ve Spojených státech amerických. Teoretický základ práce tvoří sociologické koncepce kultury, subkultury, mládeže a subkultury mládeže, komunity a komuny a sociálního hnutí. Hnutí hippies bylo především reakcí mladých lidí na konzumní život americké střední třídy, která vyzdvihovala hmotný blahobyt na úkor morálních a kulturních hodnot. Jako myšlenkové předchůdce je možné považovat americké transcendentalisty a hnutí beat generation. K hlavním znakům hippies patřilo odmítání hodnot střední třídy. Proto je někteří autoři označují jako kontrakulturu. Hippies se vzdali studia a hmotného majetku. Typická pro ně byla nedůvěra v budoucnost, zájem o orientální náboženství a filosofii, blízký vztah k přírodě, specifický způsob oblékání, život v komunách a užívání drog, především LSD. Hnutí zaniklo na konci v 60. let. Jeho vliv je dodnes patrný ve snaze bojovat za lidská práva, mír, svobodu sítě, ale i v hudbě a oblékání. Některé myšlenky hippies jsou významný ideovým zdrojem dnešních hnutí a subkultur mládeže. Klíčová slova: Sociální hnutí, mládí, komunita, hippies, LSD
|
|
|
Akulturace imigrantek na české kulturní prostředí na příkladu imigrantek z Ukrajiny a arabských zemí
Koropecká, Markéta
Diplomová práce se zabývá procesem akulturace, tedy adaptace na jiné kulturní prostředí než se jedinec narodil, imigrantek na české kulturní prostředí. Tento proces je stejně jako další fáze mezinárodní migrace genderově podmíněn, tedy ovlivněn tím, jaké společnost přisuzuje ženám a mužům role, normy a vzorce chování. Odborníci prokázali, že ženy prožívají akulturaci jinak než muži. Kvůli jejich reprodukční roli jsou považovány za nositelky a ochranitelky kulturní identity imigrantské skupiny a očekává se od nich, že kulturní hodnoty předají dalším generacím. Proces akulturace byl hodnocen na základě teorie stresu a jeho zvládání. Pro kvalitativní výzkum byly zvoleny dvě skupiny imigrantek, ženy z Ukrajiny a arabských zemí. Hlavním cílem práce zjistit, zda respondentky z těchto zemí zažívají akulturační stres při adaptaci na nové kulturní prostředí a jak se jim daří tento stres redukovat a také co akulturaci u imigrantek v českém prostředí ovlivňuje. S respondentkami byly provedeny polostrukturované rozhovory, které byly následně vyhodnoceny metodou kvalitativní obsahové analýzy. Klíčová slova: akulturace, kultura, gender, Ukrajinky, ženy z arabských zemí 1
|
|
|
Akulturace imigrantek na české kulturní prostředí na příkladu imigrantek z Ukrajiny a arabských zemí
Koropecká, Markéta
Diplomová práce se zabývá procesem akulturace, tedy adaptace na jiné kulturní prostředí než se jedinec narodil, imigrantek na české kulturní prostředí. Tento proces je stejně jako další fáze mezinárodní migrace genderově podmíněn, tedy ovlivněn tím, jaké společnost přisuzuje ženám a mužům role, normy a vzorce chování. Odborníci prokázali, že ženy prožívají akulturaci jinak než muži. Kvůli jejich reprodukční roli jsou považovány za nositelky a ochranitelky kulturní identity imigrantské skupiny a očekává se od nich, že kulturní hodnoty předají dalším generacím. Proces akulturace byl hodnocen na základě teorie stresu a jeho zvládání. Pro kvalitativní výzkum byly zvoleny dvě skupiny imigrantek, ženy z Ukrajiny a arabských zemí. Hlavním cílem práce zjistit, zda respondentky z těchto zemí zažívají akulturační stres při adaptaci na nové kulturní prostředí a jak se jim daří tento stres redukovat a také co akulturaci u imigrantek v českém prostředí ovlivňuje. S respondentkami byly provedeny polostrukturované rozhovory, které byly následně vyhodnoceny metodou kvalitativní obsahové analýzy. Klíčová slova: akulturace, kultura, gender, Ukrajinky, ženy z arabských zemí 1
|
|
|
Akulturace imigrantek na české kulturní prostředí na příkladu imigrantek z Ukrajiny a arabských zemí
Koropecká, Markéta ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem akulturace, tedy adaptace na jiné kulturní prostředí než se jedinec narodil, imigrantek na české kulturní prostředí. Tento proces je stejně jako další fáze mezinárodní migrace genderově podmíněn, tedy ovlivněn tím, jaké společnost přisuzuje ženám a mužům role, normy a vzorce chování. Odborníci prokázali, že ženy prožívají akulturaci jinak než muži. Kvůli jejich reprodukční roli jsou považovány za nositelky a ochranitelky kulturní identity imigrantské skupiny a očekává se od nich, že kulturní hodnoty předají dalším generacím. Proces akulturace byl hodnocen na základě teorie stresu a jeho zvládání. Pro kvalitativní výzkum byly zvoleny dvě skupiny imigrantek, ženy z Ukrajiny a arabských zemí. Hlavním cílem práce zjistit, zda respondentky z těchto zemí zažívají akulturační stres při adaptaci na nové kulturní prostředí a jak se jim daří tento stres redukovat a také co akulturaci u imigrantek v českém prostředí ovlivňuje. S respondentkami byly provedeny polostrukturované rozhovory, které byly následně vyhodnoceny metodou kvalitativní obsahové analýzy. Klíčová slova: akulturace, kultura, gender, Ukrajinky, ženy z arabských zemí 1
|
|
|
Sociologická interpretace hnutí hippies
Koropecká, Markéta ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hnutím hippies, které vzniklo přibližně v polovině 60. let ve Spojených státech amerických. Teoretický základ práce tvoří sociologické koncepce kultury, subkultury, mládeže a subkultury mládeže, komunity a komuny a sociálního hnutí. Hnutí hippies bylo především reakcí mladých lidí na konzumní život americké střední třídy, která vyzdvihovala hmotný blahobyt na úkor morálních a kulturních hodnot. Jako myšlenkové předchůdce je možné považovat americké transcendentalisty a hnutí beat generation. K hlavním znakům hippies patřilo odmítání hodnot střední třídy. Proto je někteří autoři označují jako kontrakulturu. Hippies se vzdali studia a hmotného majetku. Typická pro ně byla nedůvěra v budoucnost, zájem o orientální náboženství a filosofii, blízký vztah k přírodě, specifický způsob oblékání, život v komunách a užívání drog, především LSD. Hnutí zaniklo na konci v 60. let. Jeho vliv je dodnes patrný ve snaze bojovat za lidská práva, mír, svobodu sítě, ale i v hudbě a oblékání. Některé myšlenky hippies jsou významný ideovým zdrojem dnešních hnutí a subkultur mládeže. Klíčová slova: Sociální hnutí, mládí, komunita, hippies, LSD
|
|
|
Mezinárodní migrace a gender
Koropecká, Markéta ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Schovánková, Soňa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezinárodní migrace a genderu. Gender, jako společensky, nikoli biologicky definované pohlaví jedince, má zásadní vliv na celý migrační proces. Statistická šetření a odborné studie dokazují, že ženy činí v závislosti na světovém regionu přibližně polovinu všech mezinárodní migrantů a pohybují se v rámci všech druhů (vytváření a slučování rodin, pracovní, nelegální a nucená migrace) mezinárodní migrace. Ženy tvoří společně s dětmi nejohroženější skupinu migrantů, jsou často vystaveny diskriminaci, psychickému a fyzickému násilí, které jim hrozí ve všech fázích migrace. Pro řešení těchto problémů je nutné, aby výzkumy věnovaly dostatečnou pozornost specifickým potřebám obou pohlaví a problémům, kterým musí čelit. Potom je možné účinněji přizpůsobit migrační politiku a činnost různých nevládních organizací, které přicházejí s migranty do kontaktu. Proto je třeba nadále se zabývat vztahem migrace a genderu a doplňovat mezery v genderově senzitivních výzkumech. Klíčová slova: gender, genderově senzitivní výzkum, žena, mezinárodní migrace
|
host ::
RSS.