|
|
Electrochemical biosensors with spatially separated enzymatic and detection parts for selective analysis in flow-through arrangement
Tvorynska, Sofiia ; Barek, Jiří (vedoucí práce) ; Labuda, Ján (oponent) ; Korecká, Lucie (oponent)
Předpokládaná disertační práce pojednává o čtyřech nově vyvinutých, opakovaně použitelných, stabilních a zároveň jednoduchých a cenově výhodných elektrochemických (bi)enzymatických biosenzorech pro selektivní a spolehlivé stanovení cholinu, acetylcholinu, močové kyseliny a L-mléčné kyseliny. Všechny biosenzory jsou založeny na koncepci prostorového oddělení biorozpoznávací části od detekční a amperometrického monitorování enzymaticky spotřebovaného kyslíku prostřednictvím jeho čtyřelektronové redukce při vysoce záporném detekčním potenciálu. Konstrukce biosenzorů zahrnuje snadno vyměnitelný enzymatický/é mini-reaktor(y) připojený/é před průtokovou celou, která obsahuje příslušný převodník na bázi pevného stříbrného amalgámu. Enzymatické mini-reaktory založené na cholin oxidase, urikase nebo laktát oxidase byly použity pro biosenzory na cholin, močovou kyselinu nebo L-mléčnou kyselinu. Bienzymatický biosenzor na acetylcholin zahrnuje sériově propojené mini-reaktory na bázi acetylcholinesterasy a cholin oxidasy. První část této práce se zaměřuje na konstrukci dvou různých elektrod na bázi stříbrného amalgámu. Konkrétně tato část pojednává o výrobě stříbrné pevné amalgámové elektrody pokryté rtuťovým filmem pro wall-jet průtokovou celu a navíc, zdůrazňuje rozdíly mezi jejím využitím jako...
|
|
|
Sturla Þórðarson: his work in context of his time and an analysis of the authorial intent
Korecká, Lucie ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Sturla Þórðarson: jeho dílo v kontextu jeho doby a analýza autorského záměru Cílem práce je rozbor literárně-historiografických děl Sturly Þórðarsona s ohledem na specifickou historickou situaci v době jejich vzniku a analýza metod a autorského záměru tohoto islandského dějepisce 13. století. V úvodní části práce podávám stručný přehled o životě Sturly Þórðarsona v širším historickém kontextu na základě dochovaných primárních zdrojů a o jeho literárních a literárně-historiografických dílech. Hlavním tématem práce je analýza a srovnání dvou děl tohoto autora, Ságy o Islanďanech a Ságy o Hákonu Hákonarsonovi, v kontextu různých badatelských pohledů na středověkou historiografii. První z těchto děl se řadí do žánru tzv. ság o současnosti, druhé patří mezi tzv. královské ságy. Obě díla popisují totéž historické období. Předmětem analýzy jsou především rozdíly v přístupu autora k historické látce v literárně-historiografických dílech rozdílného žánru, dále následuje pokus o jejich zdůvodnění. První část práce je zaměřena na rozbor každé ságy samostatně v kontextu daného žánru. Obě ságy patří v rámci svého žánru k nejpozdnějším dochovaným dílům a stojí tedy na konci vývoje žánru. Cílem je zaměřit se na jejich specifika i na rysy shodné se staršími ságami a pokusit se vývoj žánru zdůvodnit. V rámci každého žánru...
|
|
|
Continuity and Contact: The Contemporary Sagas and Cultural Memory
Korecká, Lucie ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Rohrbach, Lena (oponent) ; Hermann, Pernille (oponent)
Studie je zaměřena na staroseverské "ságy o současnosti" (tzn. texty zapsané s malým časovým odstupem od událostí dvanáctého a třináctého století, které jsou v nich zaznamenány) a vybrané ságy o biskupech jakožto obrazy islandské identity a vztahu Islanďanů k jiným zemím, především k Norsku, ve třináctém a čtrnáctém století. Soustředí se na rozbor rolí a významů různých nositelů identity zobrazených v těchto pramenech - islandských lokálních aristokratů, královských zmocněnců, církevních hodnostářů a svatých biskupů. Přístup k pramenům se zakládá na analýze procesů přetváření nedávných dějinných událostí v narativní diskurs, v němž jsou tyto události propojeny se vzdálenější minulostí, která utvářela kulturní paměť středověkých Islanďanů. V rámci diskursu se události samotné stávají součástí kulturní paměti dané společnosti a získávají nové vrstvy významu, které nejsou v historických faktech inherentně obsaženy, nýbrž vycházejí z jejich kontextualizace. Studie ukazuje, jak narativizace nedávných událostí a jejich začlenění do kulturní paměti vytvářejí smysluplný vztah mezi minulostí a přítomností. Cílem studie je ukázat, jak narativní prameny odrážejí vnímání nedávné minulosti na Islandu třináctého a čtrnáctého století a jak hodnotí různé prvky kontinuity a vývoje v oblasti politického systému a...
|
|
|
Sturla Þórðarson: his work in context of his time and an analysis of the authorial intent
Korecká, Lucie ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Sturla Þórðarson: jeho dílo v kontextu jeho doby a analýza autorského záměru Cílem práce je rozbor literárně-historiografických děl Sturly Þórðarsona s ohledem na specifickou historickou situaci v době jejich vzniku a analýza metod a autorského záměru tohoto islandského dějepisce 13. století. V úvodní části práce podávám stručný přehled o životě Sturly Þórðarsona v širším historickém kontextu na základě dochovaných primárních zdrojů a o jeho literárních a literárně-historiografických dílech. Hlavním tématem práce je analýza a srovnání dvou děl tohoto autora, Ságy o Islanďanech a Ságy o Hákonu Hákonarsonovi, v kontextu různých badatelských pohledů na středověkou historiografii. První z těchto děl se řadí do žánru tzv. ság o současnosti, druhé patří mezi tzv. královské ságy. Obě díla popisují totéž historické období. Předmětem analýzy jsou především rozdíly v přístupu autora k historické látce v literárně-historiografických dílech rozdílného žánru, dále následuje pokus o jejich zdůvodnění. První část práce je zaměřena na rozbor každé ságy samostatně v kontextu daného žánru. Obě ságy patří v rámci svého žánru k nejpozdnějším dochovaným dílům a stojí tedy na konci vývoje žánru. Cílem je zaměřit se na jejich specifika i na rysy shodné se staršími ságami a pokusit se vývoj žánru zdůvodnit. V rámci každého žánru...
|
|
|
The language in M. B. Landstad's edition of Norwegian ballads: dialectal and Old Norse features
Korecká, Lucie ; Svevad, Thor (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
Cílem práce je analyzovat jazykové rysy norských středověkých balad ve sbírce M. B. Landstada, které se liší od současné spisovné norštiny, a určit, které z nich odpovídají dialektu užívanému v oblasti Telemark v Landstadově době, a do jaké míry se v baladách zachovaly rysy staroseverštiny a staré norštiny. Práce vychází z předpokladu, že lidová poezie, kterou M. B. Landstad sbíral v oblasti Telemark, nese nejen znaky nářečí užívaného v této oblasti, ale že se v ní díky pevně vázané formě (rytmus, rým) zachovaly i jazykové rysy z doby jejího vzniku (14./15. století) až do doby zápisu (polovina 19. století). Práce je zaměřena na analýzu jednotlivých jazykových rysů v oblasti morfologie, hláskových změn a slovní zásoby. Rozbor a zařazení jazykových rysů bude probíhat na základě odborné literatury podávající přehled o historickém vývoji norských dialektů a na základě srovnání s jinými texty psanými telemarským dialektem a s texty psanými ve staroseverštině a staré norštině.
|
host ::
RSS.