|
|
Korpusová analýza fungování francouzského příslovečného sousloví en effet
Kocháňová, Alena ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Cílem této práce je popsat metodou kontrastivní a dvousměrné analýzy fungování příslovečného sousloví en effet ve francouzském textu a na základě korpusového materiálu zjistit, které faktory mají vliv na jeho funkce a významy. En effet má dvě odlišné role, buď funguje jako argumentativní konektor vyjadřující kauzalitu mezi větami nebo jako potvrzující příslovce. To se odráží i v překladu do češtiny, kdy jeho překladovými ekvivalenty mohou být na jedné straně totiž a na druhé skutečně. Tato práce si klade za cíl zjistit, za jakých podmínek převažuje která funkce en effet a zda jeho ekvivalenty uváděné ve slovnících odpovídají reálné praxi. Analýza je provedena na čtyřech typech textů - beletrii, publicistických textech, právních textech acquis communautaire EU a na mluvených projevech poslanců Evropského parlamentu. V těchto textech jsou zkoumány faktory frekvence výskytu en effet, jeho pozice, argumentativní či potvrzující typ a český význam en effet. Tento postup vymezí en effet vůči jeho potenciálním synonymům effectivement a en fait. K analýze je použit materiál jednojazyčného francouzského korpusu Frantext a francouzsko-české a česko-francouzské sekce paralelního korpusu InterCorp. První část práce se zabývá problematikou kauzálních konektorů, en effet a jemu podobnými konektory/adverbiálními...
|
|
|
Korpusová analýza fungování francouzského příslovečného sousloví en effet
Kocháňová, Alena ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
Cílem této práce je popsat metodou kontrastivní a dvousměrné analýzy fungování příslovečného sousloví en effet ve francouzském textu a na základě korpusového materiálu zjistit, které faktory mají vliv na jeho funkce a významy. En effet má dvě odlišné role, buď funguje jako argumentativní konektor vyjadřující kauzalitu mezi větami nebo jako potvrzující příslovce. To se odráží i v překladu do češtiny, kdy jeho překladovými ekvivalenty mohou být na jedné straně totiž a na druhé skutečně. Tato práce si klade za cíl zjistit, za jakých podmínek převažuje která funkce en effet a zda jeho ekvivalenty uváděné ve slovnících odpovídají reálné praxi. Analýza je provedena na čtyřech typech textů - beletrii, publicistických textech, právních textech acquis communautaire EU a na mluvených projevech poslanců Evropského parlamentu. V těchto textech jsou zkoumány faktory frekvence výskytu en effet, jeho pozice, argumentativní či potvrzující typ a český význam en effet. Tento postup vymezí en effet vůči jeho potenciálním synonymům effectivement a en fait. K analýze je použit materiál jednojazyčného francouzského korpusu Frantext a francouzsko-české a česko-francouzské sekce paralelního korpusu InterCorp. První část práce se zabývá problematikou kauzálních konektorů, en effet a jemu podobnými konektory/adverbiálními...
|
|
|
Koncepce Ukrajina-Litva-Bělorusko a polská východní politika po roce 1989
Kocháňová, Alena ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Šmidrkalová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce zpracovává téma polské východní politiky mezi lety 1989 a 2005 a místo, které v ní zaujímala tzv. "koncepce ULB" - Ukrajina-Litva-Bělorusko, jíž se Polsko ve své zahraniční politice inspirovalo. Byla vypracována za studené války polským exilem ve Francii a prosazovala nezávislost východních sousedů Polska a vzájemné dobré vztahy za účelem stabilizace regionu a omezení sovětského vlivu. Vzhledem k historickým neshodám národů byl tento přístup revoluční. Cílem je zjistit nakolik byla koncepce uplatňována po roce 1989 a s jakou motivací. Proto práce metodou historické analýzy zkoumá oblasti jako nezávislost, bezpečnost, menšiny, společné dějiny, jakou mírou se zde koncepce projevovala a popíše faktory, které aplikaci ovlivňovaly (Rusko, NATO, EU, státní zájmy, polský romantismus, rozdílné politické směřování Ukrajiny, Litvy a Běloruska). Dále se zabývá proměnami užívání koncepce jednotlivými polskými vládami a snaží se identifikovat společné body a rozdíly, ale také je-li užívání koncepce reálné či spíš ústní. Nakonec je hodnocen vliv polského vstupu do NATO a EU na model ULB a jeho (ne)aktuálnost v reorganizovaném středoevropském prostoru. Práce dochází k závěru, že ačkoli podmínky v Evropě po roce 1989 neumožňovaly důslednou aplikaci koncepce v původní podobě a polské vlády s ní...
|
host ::
RSS.