Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bartonella spp. Infection in Edible Dormice and Their Fleas
Klimešová, Běla ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Balážová, Alena (oponent)
Zástupci rodu Bartonella jsou fakultativně intraerytrocytární bakterie, které jsou mezi obratlovčími hostiteli přenášené krevsajícími členovci. Bartonely mohou způsobovat lidská onemocnění, bartonelózy, které se řadí do skupiny tzv. emerging infectious diseases. Předpokládá se, že všechny druhy tohoto rodu mohou mít zoonotický potenciál. Nejvyšší diverzita bartonel byla popsána u hlodavců, přičemž detekována prevalence dosahuje až 90 %. Role plcha velkého (Glis glis) a s ním asociovaných blech v životním cyklu bartonel dosud není známá. Plši mohou sloužit jako hostitelé zoonotických patogenů, navíc epidemiologicky významní vzhledem k přítomnosti v lidských obydlích a jejich okolí. Blechy mohou sloužit nejen jako kompetentní přenašeči bartonel, ale i jako rezervoároví hostitelé. Cílem této práce je přispět k poznání prevalence a diverzity bartonel u plchů velkých v České republice. K identifikaci bartonelových infekcí byly použity metody PCR (gltA, rpoB, ftsZ, ITS), MALDI- TOF a kultivace. Detekovaná prevalence u plchů a jejich blech dosahovala až 90 %. Celkem byly detekovány čtyři druhy bartonel a dva (v několika genotypech) byly i úspěšně kultivovány (B. grahamii- like a dosud nepopsaný druh Bartonella sp.). Kultury byly použity k charakterizaci morfologie a optimálních růstových podmínek....
Ježci jako hostitelé členovci přenášených zoonotických patogenů v Evropě
Klimešová, Běla ; Majerová, Karolina (vedoucí práce) ; Hönig, Václav (oponent)
V Evropě se vyskytují především dva druhy ježků - ježek západní (Erinaceus europaeus) a ježek východní (E. roumanicus). Oba tyto druhy jsou rezervoárovými hostiteli vektory přenášených zoonotických patogenů. Jako vektoři slouží různí ektoparazité - klíšťata, blechy a komáři. Nejdůležitějšími z ektoparazitů, kteří mohou být přenašeči ježčích patogenů na člověka, jsou klíšťata Ixodes ricinus a I. hexagonus, méně důležitá je pak blecha Archaeopsylla erinacei. U ježků bylo detekováno široké spektrum virů a bakterií: virus Ťahyňa, virus klíšťové encefalitidy, Anaplasma phagocytophilum, Bartonella spp., Borrelia spp. či Neoehrlichia mikurensis. Zdá se, že v případě viru klíšťové encefalitidy jsou ježci rezervoárovými hostiteli, u ostatních popsaných patogenů není role ježků v jejich životním cyklu jednoznačně potvrzena. Přesto můžeme na základě dostupných informací říct, že ježci mohou být zdrojem vektory přenášených původců závažných lidských onemocnění. Význam ježků jako rezervoárů je navíc umocněn tím, že jejich populace jsou v urbánním prostředí relativně početné. Z předložené literární rešerše vyplývá, že spektrum patogenů se u obou studovaných druhů ježků liší jen velmi málo, navíc jsou tyto rozdíly pravděpodobně způsobeny nevyváženým výzkumem tohoto tématu u jednotlivých druhů hostitelů. Klíčová...

Viz též: podobná jména autorů
4 Klimešová, Barbora
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.