|
|
Sociální vztahy klientů chráněného bydlení BONA, o.p.s.
Kleinová, Mariana ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Hlavním cílem této práce je zmapovat sociální vztahy klientů skupinového chráněného bydlení BONA o.p.s. (dále jen Bona). Klienti Bona jsou lidé trpící dlouhodobým závažným duševním onemocněním - v celé této práci pro zjednodušení používám převážně termín lidé trpící duševním onemocněním, popřípadě termín lidé s duševním onemocněním. Tuto skupinu a problematiku spojenou se závažným duševním onemocněním vyčerpávajícím způsobem popisuje van Weeghel v předmluvě sborníku Commmunity care and psychiatrie rehabilitation for persons with serious mental illness (2002), jako skupinu, pro níž jsou typické duševní problémy, které jsou "chronické", nebo hrozí, že chronické budou. Trpí některou z forem duševního onemocnění (nejčastěji schizofrenií, ale mohou sem být zahrnuty i závažné poruchy nálady nebo poruchy osobnosti), která určitým způsobem omezuje jejich fungování v jejich běžném sociálním prostředí. Přestože projevy onemocnění jsou v užším, klinickém smyslu obvykle epizodické, funkční postižení mívá stálejší charakter. Mnozí z těchto lidí se, podle okolností, potýkají s dalšími omezeními: nízký příjem, nedostatek sociální opory a dlouhodobá hospitalizace. Mohou se zde objevit také sociální bariéry ve smyslu stigmatizace, nedostupnosti služeb nebo nedostatečné informovanosti o dostupných službách. Kombinace těchto...
|
|
|
Psychoedukace rodinných příslušníků osob s dlouhodobým duševním onemocněním
Kleinová, Mariana ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
diplomové práce Psychoedukace rodinných příslušníků osob s dlouhodobým duševním onemocněním Mariana Kleinová Obor: sociální práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Eva Dragomirecká, Ph.D. Oponent diplomové práce: doc. MUDr. Lucie Motlová Bankovská, Ph.D Závažné duševní onemocnění ovlivňuje nejen kvalitu života člověka, který jím onemocní, ale i jeho příbuzných. Ještě v nedávné době byla rodina vnímána hlavně jako původce duševního onemocnění či jako zdroj stresu a příčina relapsů. Dnes se zdůrazňuje spíše to, že s rodinou je třeba spolupracovat a že onemocnění působí jako zdroj stresu oběma směry. Hledají se způsoby, jak rodinám pomoci s jejich obtížnou situací se vypořádat. Příbuzní mohou nalézt podporu a pomoc v rámci svépomocných organizací, v rodinné terapii či v rámci rodinné psychoedukace. V teoretické části této práce krátce shrnuji problematiku deinstitucionalizace psychiatrické péče, věnuji se změnám v pojetí rodiny jako rizikového faktoru při vzniku a vývoji onemocnění, významu rodiny v kontextu duševního onemocnění, zátěži, kterou klade duševní onemocnění na rodinné příslušníky a jejich potřebám. Dále se zaměřuji na rodinné intervence jako na nástroj práce s rodinou reagující na potřeby rodin s duševním onemocněním. V praktické části práce se zabývám potřebami rodinných příslušníků lidí s...
|
|
|
Psychoedukace rodinných příslušníků osob s dlouhodobým duševním onemocněním
Kleinová, Mariana ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
diplomové práce Psychoedukace rodinných příslušníků osob s dlouhodobým duševním onemocněním Mariana Kleinová Obor: sociální práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Eva Dragomirecká, Ph.D. Oponent diplomové práce: doc. MUDr. Lucie Motlová Bankovská, Ph.D Závažné duševní onemocnění ovlivňuje nejen kvalitu života člověka, který jím onemocní, ale i jeho příbuzných. Ještě v nedávné době byla rodina vnímána hlavně jako původce duševního onemocnění či jako zdroj stresu a příčina relapsů. Dnes se zdůrazňuje spíše to, že s rodinou je třeba spolupracovat a že onemocnění působí jako zdroj stresu oběma směry. Hledají se způsoby, jak rodinám pomoci s jejich obtížnou situací se vypořádat. Příbuzní mohou nalézt podporu a pomoc v rámci svépomocných organizací, v rodinné terapii či v rámci rodinné psychoedukace. V teoretické části této práce krátce shrnuji problematiku deinstitucionalizace psychiatrické péče, věnuji se změnám v pojetí rodiny jako rizikového faktoru při vzniku a vývoji onemocnění, významu rodiny v kontextu duševního onemocnění, zátěži, kterou klade duševní onemocnění na rodinné příslušníky a jejich potřebám. Dále se zaměřuji na rodinné intervence jako na nástroj práce s rodinou reagující na potřeby rodin s duševním onemocněním. V praktické části práce se zabývám potřebami rodinných příslušníků lidí s...
|
|
|
Sociální vztahy klientů chráněného bydlení BONA, o.p.s.
Kleinová, Mariana ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Hlavním cílem této práce je zmapovat sociální vztahy klientů skupinového chráněného bydlení BONA o.p.s. (dále jen Bona). Klienti Bona jsou lidé trpící dlouhodobým závažným duševním onemocněním - v celé této práci pro zjednodušení používám převážně termín lidé trpící duševním onemocněním, popřípadě termín lidé s duševním onemocněním. Tuto skupinu a problematiku spojenou se závažným duševním onemocněním vyčerpávajícím způsobem popisuje van Weeghel v předmluvě sborníku Commmunity care and psychiatrie rehabilitation for persons with serious mental illness (2002), jako skupinu, pro níž jsou typické duševní problémy, které jsou "chronické", nebo hrozí, že chronické budou. Trpí některou z forem duševního onemocnění (nejčastěji schizofrenií, ale mohou sem být zahrnuty i závažné poruchy nálady nebo poruchy osobnosti), která určitým způsobem omezuje jejich fungování v jejich běžném sociálním prostředí. Přestože projevy onemocnění jsou v užším, klinickém smyslu obvykle epizodické, funkční postižení mívá stálejší charakter. Mnozí z těchto lidí se, podle okolností, potýkají s dalšími omezeními: nízký příjem, nedostatek sociální opory a dlouhodobá hospitalizace. Mohou se zde objevit také sociální bariéry ve smyslu stigmatizace, nedostupnosti služeb nebo nedostatečné informovanosti o dostupných službách. Kombinace těchto...
|
host ::
RSS.