|
|
Česko-irácké vztahy a soudobý Irák
Khalid, Ahmed Mohamed ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce pokrývá téma bilaterální spolupráce dvou zemí s odlišnou politicko-ekonomickou a kulturně-historickou-charakteristikou, tj. rozvojové země Iráku a ČR, která je řazena podle chrakteristik OECD mezi vyspělé, industrializované země. Zaměřuje se na často diskutované téma a sice jakým způsobem prohloubit a zefektivnit jak hospodářskou, tak politickou spolupráci České republiky s nově se formující společností v Irácké republice. I přes dlouhou tradici společných vztahů dnes Česká republika nepatří mezi zásadní hráče na poli rozvoje Iráku, má však svůj potenciál se prosadit v dílčích aspektech transformace irácké společnosti jako je zemědělství a životní prostředí, energetika, doprava, ale též aktivní poradenství na poli institucionální přeměny země, jako jsou vládní a regionální instituce, lidská práva aj. Jakousi spojující linku v tomto úsilí lze spatřovat v tzv. zahraniční rozvojové spolupráci, kdy lze velice dobře navázat na onu dlouhou tradici česko-, resp. československo-iráckých vztahů. Rozsah rozvojové pomoci je jak na české tak i na světové úrovni za očekáváním, zvláště co do objemu prostředků, přesto lze o ni hovořit jako o předstupni hlubší hospodářské spolupráce. Celkový objem rozvojových prostředků plynoucích z České republiky do Iráku představuje nemalou částku, např. mezi lety 2003 a 2005 to bylo 78 milionu USD. Ve stejném období představovala obchodní výměna pouhých 17 milionu USD. Nutno říci, že značnou část rozvojových prostředků lze označit za humanitární (budování nemocnic). Navíc je nutné zdůraznit, že řešení rozvojových a humanitárních projektů na území Iráku je velice problematické. Je nutné využívat místních spolupracovníků, kteří často volí mezi prací či spoluprací s mezinárodní organizací, za kterou mohou získat mzdu, čímž pro změnu čelí tlaku z místního prostředí, které je podezřívá ze spolupráce s těmi, kdo zemi zničily a kteří ji okupují. Toto smýšlení místních lidí mnohé rozvojové cíle zpomaluje a celkově snižuje míru udržitelnosti rozvojových aktivit. I proto se i mezinárodní organizace orientují na dodávky investičních celků, do kterých mohou zapojit soukromý kapitál a tím otevřít cestu do Iráku obchodním společnostem, z čehož by finančně profitovaly obě strany, tj. i iráčtí občané. Proniknout na irácký trh s novým výrobkem či službou však znamená čelit nejen konkurenci místních výrobků, ale též v poslední době již zmíněná narůstající aktivita sousedních islámských zemí, především Turecka a Íránu, ale ostatních producentů levného zboží z jižní a jihovýchodní Asie. Pro Českou republiku se v tomto směru rýsuje spíše šance oslovit movitější klientelu, která s růstem ekonomiky a bohatství iráckého obyvatelstva bude mít zájem o zboží vyšší kvality, za které bude ochotno zaplatit.
|
host ::
RSS.