|
|
NutriCheQ: screeningový nástroj pro nedostatky ve výživě batolat
Kaprová, Jana ; Gonsorčíková, Lucie (vedoucí práce) ; Floriánková, Marcela (oponent)
Batolecí věk je z mnoha důvodů jedním z klíčových období ve vztahu k výživě. Nejlepší možnost ovlivnit kvalitu stravování u dětí v tomto věku mají z řad odborníků praktičtí dětští lékaři. Je ovšem otázkou, jestli se tématu batolecí výživy během pravidelných prohlídek dostatečně věnují. Ve své praxi mohou využít program NutriCHEQ, který komplexně řeší otázku stravování v batolecím věku. Jeho součástí je dotazník NutriCHEQ, který byl vyvinut pro screening nedostatků ve výživě batolat, a také sada brožur, jež pomáhají rodičům tyto nedostatky řešit. Cílem této práce je pomocí dotazníku NutriCHEQ posoudit kvalitu výživy a stra- vovacích návyků dětí v batolecím věku a následně provést analýzu závislosti zjištěných skutečností na vybraných faktorech na straně dítěte a jeho rodiny. Dalším cílem je porovnat průběh výživového poradenství pro kojence a pro batolata v ordinacích praktických dětských lékařů. Výzkum týkající se výživy batolat probíhal formou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 96 dětí ve věku 12-35 měsíců. Jejich rodiče vyplnili dotazník NutriCHEQ a Doplňující dotazník, jenž byl zaměřen na vybrané údaje o dítěti a jeho rodině. Dotazník pro pediatry ohledně výživového poradenství vyplnilo celkem 6 lékařek. Ve sledovaném souboru bylo podle výsledků dotazníku NutriCHEQ 8 % dětí ohroženo...
|
|
|
Zhodnocení efektivity klinického vyšetření plochonoží u dětí školního věku v ordinaci dětského praktického lékaře
Bezpalec, Jakub ; Kaprová, Jana (vedoucí práce) ; Marenčáková, Jitka (oponent)
Cílem bakalářské práce je porovnat efektivitu aspekčního vyšetření plochonoží a diagnostiku plochých nohou pomocí klinických testů. Mezi další cíle patří zmapování diagnostiky plochonoží mezi pediatry. V neposlední řadě bych chtěl otevřít diskuzi, zda je výhodné implementovat klinické testy do ambulantního provozu pediatrické ambulance. Metodika: Jedná se o studii, v níž probandi ve věku 7-11 let v rámci pravidelné preventivní prohlídky podstoupili klinické vyšetření nohou (v sedě, ve stoje a při chůzi) a následně dva klinické testy: Heel-rise test a Jack test. Pro objektivní zhodnocení plochonoží pak bylo provedeno celkem třikrát měření na plošině PhysioSensing. Jedná se o přenosný dynamický plantograf, který umožňuje detekci zatížení oblastí plosky nohy a následný výpočet parametru Arch index. Na základě něj lze klasifikovat stupeň plochonoží. Práce také zahrnovala dotazník pro pediatry v programu Google Forms, který obsahoval 12 otázek týkajících se diagnostiky plochonoží. Byla provedena deskriptivní analýza. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 34 dětí, přičemž 3 se nedostavily a jeden účastník byl ze studie vyřazen, nakonec se studie zúčastnilo 30 probandů. Analýza proběhla jednotlivě pro obě nohy. Na základě McNemarova testu (p-hodnota 0,033) a Wilcoxonova testu (p-hodnota 0,024) lze...
|
|
|
Patogeneze vzniku germinálních nádorů: Využití současných poznatků ve včasné diagnostice u pacientů s poruchou pohlavního vývoje
Kaprová, Jana ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Lisá, Lidka (oponent) ; Zapletalová, Jiřina (oponent)
Pacienti s poruchami pohlavního vývoje a zvýšeným rizikem rozvoje gonadálních nádorů ze zárodečných buněk většinou podstupují preventivní gonadektomii, která vždy vede k nutnosti hormonální substituce, navíc někdy pacienty zbavuje fertility. Cílem práce bylo za pomoci detekce tkáňových nádorových markerů blíže určit riziko rozvoje nádorů u kompletní formy syndromu necitlivosti k androgenům (CAIS) a 45,X/46,XY gonadální dysgeneze (GD) na základě funkčních či fenotypických charakteristik. Pomocí barvení hematoxylinem a eosinem a imunohistochemické detekce OCT3/4, TSPY a KITLG bylo vyšetřeno 37, respektive 36 tkáňových vzorků gonád 19 pacientů s CAIS a 84 vzorků 47 pacientů s 45,X/46,XY GD. U první skupiny byly výsledky korelovány s polohou gonád a předpokládanou mírou aktivity androgenního receptoru. U druhé skupiny byla získaná data porovnána se stupněm virilizace zevního genitálu. Vliv polohy gonád (inguinální nebo abdominální) na histologické změny nelze u pacientů s CAIS nezávisle posoudit s ohledem na nerovnoměrnou distribuci vzhledem k věku. Předpokládaná zbytková aktivita androgenního receptoru má pozitivní efekt na přežití obecné populace zárodečných buněk u (post)pubertálních pacientů, nehraje ale roli v rozvoji jejich atypických (neoplastických) změn. U pacientů s 45,X/46,XY GD byl prokázán významný...
|
host ::
RSS.