|
|
Klasifikátorová slovesa v českém znakovém jazyce
Fritzová Kalousová, Josefina ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na zkoumání klasifikátorových sloves v českém znakovém jazyce. Cílem práce bylo na jazykovém materiálu získaném od neslyšících uživatelů českého znakového jazyka na základě testu Verb of motion production vymezit typy klasifikátorových sloves v českém znakovém jazyce. Práce definuje klasifikátorová slovesa pohybu, umístění, vizuálně-geometrického popisu a držení a ze sémantického hlediska popisuje typy klasifikátorových tvarů ruky, která se podílejí na jejich stavbě. Klíčová slova: slovesa v českém znakovém jazyce, klasifikátor, klasifikátorová slovesa
|
|
|
Klasifikátorová slovesa v českém znakovém jazyce
Fritzová Kalousová, Josefina ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na zkoumání klasifikátorových sloves v českém znakovém jazyce. Cílem práce na jazykovém materiálu získaném od neslyšících uživatelů českého znakového jazyka na základě testu Verb of motion production vymezit typy klasifikátorových sloves v českém znakovém jazyce. Práce definuje klasifikátorová slovesa pohybu, umístění, vizuálně-geometrického popisu a držení a ze sémantického hlediska popisuje typy klasifikátorových tvarů ruky, která se podílejí na jejich stavbě. Klíčová slova: slovesa v českém znakovém jazyce, klasifikátor, klasifikátorová slovesa
|
|
|
Identita českých neslyšících Romů
Kalousová, Josefina ; Nováková, Radka (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Díky současnému pohledu na Neslyšící jako kulturní a jazykovou menšinu je možné zkoumat kulturní identitu Neslyšících. Zároveň s tím se otevírá otázka, jakou identitu nabývají sluchově postižení příslušníci etnických menšin. Ztotožňují se spíše s Neslyšícími nebo s danou etnickou minoritou? Tato práce se zabývá kulturní identitou neslyšících Romů žijících v České republice. Práce je postavena na předpokladu, že lidská identita je kontinuální proces probíhající v závislosti na interakci jedince a společnosti a může mít více různých stupňů, které se vzájemně odlišují. V rámci výzkumu byla zjišťovány životní zkušenosti, postoje a názory neslyšících Romů a na základě jejich rozboru byl zkoumán proces vývoje identity těchto osob a faktory, které ho ovlivnily. Součástí práce je přehled pohledů na kulturu a komunitu Neslyšících stejně jako souhrn dosavadních výzkumů identity neslyšících příslušníků etnických menšin.
|
|
|
Hodnocení teploty vzduchu pro studium tepelného ostrova města
Kalousová, Jitka ; Kožnarová, Věra (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá jedním z aktuálních problémů, který je označován jako tepelný ostrov města. Fenomén vznikající změnami v prostředí dělíme na dvě kategorie, a to na přirozený a antropogenní, působit však mohou společně. Město a venkovská krajina se od sebe liší, příčinou je stále rostoucí urbanizace měst a změna zemského povrchu, který dokáže sluneční záření absorbovat a později vyzařovat do okolního prostředí. Důsledkem tohoto procesu je oteplování atmosféry ve městech.
V literární části je popisován historický vývoj klimatu, klima jako samostatný prvek a tepelný ostrov města. Tepelný ostrov města je dále charakterizován pomocí energetické bilance, způsobem vzniku, dopady a možnými alternativami odstranění nebo jeho zmírnění.
Hlavním cílem práce bylo sepsat dostupné poznatky a vyhodnotit data ze čtyř různých evropských měst (Bourges, Hamburg, Karlov a Strasbourg). Zjistit pomocí maximální a minimální měsíční teploty v letních měsících, zda se v daných městech objevuje a rozvíjí tento jev. Dále analyzovat četnosti jednotlivých synoptických situací za období 1961-2010 a vyhodnotit jejich vztah k teplotě vzduchu.
U první hypotézy bylo ze statistického šetření prokázáno, že v letních měsících byl zřetelný výskyt městského tepelného ostrova, ten je znatelný především u minimálních teplot. Další analýzou bylo doloženo, že synoptické situace mají při jejich působení vliv na tepelný ostrov města. Druhý hypotézu a to tu, že změny teploty vzduchu jsou způsobovány antropogenní činností, a důsledkem je právě vznik tepelného ostrova města, ten potvrzujeme na základě vyhodnocení datových řad.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.