|
|
Komparace ekonomického vývoje Iráku a Afghánistánu od roku 1945 do současnosti
Kaštilová, Klára ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na srovnání ekonomického vývoje dvou asijských států, Iráku a Afghánistánu, a to od konce 2. světové války do současnosti. Obě tyto země v tomto časovém úseku čelily mnohým politickým turbulencím v podobě střídajících se autoritativních režimů, četných národních či nadnárodních konfliktů i přímé hrozby teroristických organizací. Přítomnost zahraničních aktérů v obou státech zejména na počátku 21. století, kdy USA vyhlásily válku proti terorismu po leteckých útocích z 11. září 2001, s sebou přinesla jak destrukci významných ekonomických infrastruktur, tak humanitární pomoc dlouho strádajícímu civilnímu obyvatelstvu. Současná ekonomická situace je tedy silně ovlivněna jak mezinárodním politickým vývojem, tak i vnitrostátním aparátem, který však často postrádá transparentnost, legitimitu a efektivnost. I přes značnou analogii v dlouholetém vývoji Iráku a Afghánistánu je patrné, že Irák díky ropnému průmyslu dokázal využít svůj hospodářský potenciál, zatímco Afghánistán se nachází na spodních příčkách ekonomického rozvoje.
|
|
|
Vývoj subsaharské Afriky a její postavení ve světové ekonomice
Kaštilová, Klára ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Sudliankou, Aliaksandr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o oblasti subsaharské Afriky, a především tedy o jejím vývoji a postavení ve světové ekonomice. Subsaharská Afrika je území tvořené 47 různorodými státy, které jsou povětšinou charakterizovány jako chudé a zaostalé. Tato zaostalost vyplývá především ze špatné úrovně gramotnosti, z nízkých hodnot předpokládané délky života, z vysoké nakaženosti HIV/AIDS či z nedostatečného přístupu k pitné vodě a k jídlu. Tato současná situace je ovlivněna i historií subsaharské Afriky, hlavně tedy koloniální a postkoloniální érou, která byla následována postupným procesem regionální integrace. Již v době evropské nadvlády byl rozpoznán hlavní význam subsaharské Afriky. Ten spočívá v zemědělském a nerostném bohatství tohoto regionu. Hlavní komodity, vyvážené subsaharskou Afrikou, jsou tedy kakao, káva, diamanty, zlato a kobalt. Tou nejvýznamnější surovinou je však stále ropa. I přesto, že se subsaharská Afrika podílí pouze 1 % na světovém HDP, je její hospodářský vývoj v posledním desetiletí značně pozitivní. Avšak i přes tento ekonomický růst existují v této oblasti tzv. pasti, které subsaharskou Afriku ve vývoji značně brzdí. Je to past konfliktu, past přírodních zdrojů, past geografická a past špatné správy malých subsaharských zemí. Těmito problémy se potom zabývá kampaň OSN s názvem Rozvojové cíle tisíciletí, která má za cíl odstranit chudobu a hlad, zajistit pro všechny základní vzdělání, dosáhnout rovnosti pohlaví, zlepšit péči o matky i mateřskou péči, porazit nemoci jako HIV/AIDS, zajistit udržitelný rozvoj a podporovat vzájemnou spolupráci, a to vše do roku 2015. Zaostalost subsaharského regionu je patrná i z faktu, že ze všech 47 států je pouze 8 považováno za nově se formující ekonomiky, a z těch zbylých 39 je 32 označováno jako země nejméně rozvinuté. Co se týče ostatních vztahů subsaharské Afriky, ty lze rozdělit na tzv. oficiální rozvojovou pomoc, čistě ekonomické vztahy a přímé zahraniční investice. V těchto vztazích mají své výhradní postavení především tradiční partneři jako země EU či USA, avšak v současnosti roste význam i ostatních nově se formujících ekonomik. Tento rostoucí význam je nejočividnější z toků čínských přímých zahraničních investic do subsaharské Afriky, které se neustále zvyšují.
|
host ::
RSS.