|
|
Hodnocení vlivu využití území na stupeň přírodnosti krajiny
Kaňková, Helena ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
1 Hodnocení vlivu využití území na stupeň přírodnosti krajiny Abstrakt Lidská činnost způsobuje stále větší tlak na přírodní oblasti. Komplexní pochopení a vyhodnocení dopadu člověka na přírodní prostředí je považováno za klíčový předpoklad zachování přírodní rovnováhy. Jako ukazatel pro hodnocení přírodnosti byla vybrána biodiverzita, která je jedním z hlavních komponentů ekologické stability. Pro hodnocení změn biodiverzity způsobených člověkem bylo vyvinuto několik různých indikátorů. V této práci je k hodnocení současného stavu přírodnosti využit indikátor MSA, který porovnává průměrné početnosti původních druhů s jejich početností v původním, nenarušeném prostředí. Indikátor je založen na přímých příčinných vztazích mezi hnacími silami a jejich dopadem na biodiverzitu, stanoveným podle současně dostupné vědecké literatury. Mezi hnacími silami je zahrnuta změna krajinného pokryvu, intenzita využití území, fragmentace a infrastruktura. Jako většina indikátorů biodiverzity, MSA dokládá převážně špatný stav přírodního prostředí způsobený antropogenním tlakem, zvláště změnami krajinného pokryvu. Při zvážení stále rostoucí lidské populace a ekonomického rozvoje lze předpokládat další nárůst tlaku lidské činnosti na ekosystémy, spojený s nevratnou ztrátou diverzity života na Zemi. Klíčová slova: Průměrná...
|
|
|
Skalní řícení v lokalitě hradu Jestřebí
Kaňková, Helena ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Skalní řícení v lokalitě hradu Jestřebí Abstrakt Skalní řícení způsobují v oblastech využívaných člověkem značné přímé i nepřímé škody. Pro omezení negativních dopadů na společnost je proto nezbytné zhodnotit riziko skalního řícení a zvolit vhodná zabezpečení. K dosažení těchto cílů je nutné pochopení celého procesu skalního řícení, včetně přírodních podmínek a faktorů jejich vzniku. Tato případová studie se zabývá skalními říceními v lokalitě hradu Jestřebí, jehož podloží je tvořeno kvádrovým pískovcem křídového stáří. Stabilita skalního masivu se zhoršuje v posledních 200 letech. První skalní řícení zde bylo zaznamenáno roku 1811. Hlavní příčina je přisuzována lidským zásahům po roce 1400, kdy začala stavba hradu, včetně těžby pískovce v letech 1750 - 1850. Dalšími nepříznivými podmínkami a faktory jsou zvětrávání slepencových a bioturbovaných vrstev, které vede k vodorovnému rozčleňování pískovcového výchozu, a také vertikální poruchy podél puklin způsobených blízkou zlomovou zónou. Poslední významné skalní řícení 1. 10. 2009 odstranilo přes 100 m3 materiálu ze západní stěny pískovcového masivu. Další skalní řícení je možné vzhledem ke špatné celkové stabilitě masivu očekávat v blízké budoucnosti. Klíčová slova: skalní řícení, svahové pohyby, přírodní ohrožení a rizika, pískovec, hrad Jestřebí
|
|
|
Hodnocení vlivu využití území na stupeň přírodnosti krajiny
Kaňková, Helena ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
1 Hodnocení vlivu využití území na stupeň přírodnosti krajiny Abstrakt Lidská činnost způsobuje stále větší tlak na přírodní oblasti. Komplexní pochopení a vyhodnocení dopadu člověka na přírodní prostředí je považováno za klíčový předpoklad zachování přírodní rovnováhy. Jako ukazatel pro hodnocení přírodnosti byla vybrána biodiverzita, která je jedním z hlavních komponentů ekologické stability. Pro hodnocení změn biodiverzity způsobených člověkem bylo vyvinuto několik různých indikátorů. V této práci je k hodnocení současného stavu přírodnosti využit indikátor MSA, který porovnává průměrné početnosti původních druhů s jejich početností v původním, nenarušeném prostředí. Indikátor je založen na přímých příčinných vztazích mezi hnacími silami a jejich dopadem na biodiverzitu, stanoveným podle současně dostupné vědecké literatury. Mezi hnacími silami je zahrnuta změna krajinného pokryvu, intenzita využití území, fragmentace a infrastruktura. Jako většina indikátorů biodiverzity, MSA dokládá převážně špatný stav přírodního prostředí způsobený antropogenním tlakem, zvláště změnami krajinného pokryvu. Při zvážení stále rostoucí lidské populace a ekonomického rozvoje lze předpokládat další nárůst tlaku lidské činnosti na ekosystémy, spojený s nevratnou ztrátou diverzity života na Zemi. Klíčová slova: Průměrná...
|
|
|
Skalní řícení v lokalitě hradu Jestřebí
Kaňková, Helena ; Engel, Zbyněk (oponent) ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce)
Skalní řícení v lokalitě hradu Jestřebí Abstrakt Skalní řícení způsobují v oblastech využívaných člověkem značné přímé i nepřímé škody. Pro omezení negativních dopadů na společnost je proto nezbytné zhodnotit riziko skalního řícení a zvolit vhodná zabezpečení. K dosažení těchto cílů je nutné pochopení celého procesu skalního řícení, včetně přírodních podmínek a faktorů jejich vzniku. Tato případová studie se zabývá skalními říceními v lokalitě hradu Jestřebí, jehož podloží je tvořeno kvádrovým pískovcem křídového stáří. Stabilita skalního masivu se zhoršuje v posledních 200 letech. První skalní řícení zde bylo zaznamenáno roku 1811. Hlavní příčina je přisuzována lidským zásahům po roce 1400, kdy začala stavba hradu, včetně těžby pískovce v letech 1750 - 1850. Dalšími nepříznivými podmínkami a faktory jsou zvětrávání slepencových a bioturbovaných vrstev, které vede k vodorovnému rozčleňování pískovcového výchozu, a také vertikální poruchy podél puklin způsobených blízkou zlomovou zónou. Poslední významné skalní řícení 1. 10. 2009 odstranilo přes 100 m3 materiálu ze západní stěny pískovcového masivu. Další skalní řícení je možné vzhledem ke špatné celkové stabilitě masivu očekávat v blízké budoucnosti. Klíčová slova: skalní řícení, svahové pohyby, přírodní ohrožení a rizika, pískovec, hrad Jestřebí
|
host ::
RSS.