|
|
Antiagregační léčba a možnosti jejího monitorování u ischemické choroby srdeční
Kašparová, Markéta ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Gregor, Jaroslav (oponent)
Antiagregační léčba a možnosti jejího monitorování u ischemické choroby srdeční Diplomová práce (Markéta Kašparová) Abstrakt V naší studii jsme porovnávali možné metody monitorování antiagregační terapie, faktoru, který může výrazně ovlivnit riziko tromboembolické příhody. Provedli jsme agregační studie s kationickým propylgalátem (CPG), modifikované agregační studie vyšetřující vliv terapie na primární hemostázu (přístroj PFA-100) a studie zjišťující hladinu TXB2 v moči. V agregační studii jsme ověřili dostatečnou citlivost reagencie CPG v koncentraci 30 mol/l, nezjistili jsme vliv stresových faktorů spojených s hospitalizací pacienta na měřené parametry agregace, ale potvrdili jsme signifikantní pokles hodnot slope (%/min) po podání ASA. U vyšetření Closue Time (CT) na přístroji PFA-100 jsme nepotvrdili vliv hospitalizace a s ní spojených stresových faktorů na měřený parametr. Nalezli jsme statisticky významné prodloužení CT na membráně Col/Epi vlivem antiagregační léčby. Hladiny TXB2 v moči u pacientů s antiagregační terapií byly významně nižší než koncentrace u zdravých dárců. Použité metody reagují změnou měřených parametrů na podání ASA, ze souboru 51 pacientů s dlouhodobou antiagregační léčbou jsme na základě porovnání s hodnotami kontrolních souborů vyčlenili pacienty, kteří na léčbu nereagovali...
|
|
|
Role hudební skupiny Extempore v českém undergroundu
Kašparová, Markéta ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se předně zabývá hudební skupinou Extempore od jejího založení Jaroslavem Jeronýmem Neduhou roku 1973 po její rozpuštění Mikolášem Chadimou v roce 1981. Mapuje důležité události v životě skupiny a jejích členů. Neduha vedl Extempore v letech 1973 - 1979, poté ze skupiny odešel a její vedení předal Mikoláši Chadimovi. Oba vtiskli Extempore charakteristickou podobu po hudební, textové i vizuální stránce. Extempore získalo značný ohlas, což s nelibostí sledovala Státní bezpečnost. Práce má za cíl zmapovat roli Extempore v českém hudebním undergroundu. Pro tento účel obsahuje teoretické vymezení celé pražské neoficiální bigbítové scény (neboť Extempore patří mezi pražské skupiny) ve výše uvedeném časovém rozmezí; to vše v kontextu středního proudu. Konkrétně se zaměřuje na alternativní hudební scénu a na hudební underground. Pro celistvost přehledu je stručněji pojednáno o folkovém sdružení Šafrán a o nové vlně, která ovlivnila tvorbu Chadimova Extempore. Postupně vyvstalo, že od roku 1979 byla skupina více a více tlačena do ilegality, až došlo k úplnému zákazu koncertování v Praze. Skupina se ovšem dále snažila o veřejné vystupování a o svobodnou tvorbu. Důležitým poznatkem je, že Extempore se neztotožnilo s undergroundovými skupinami okolo Ivana Martina Jirouse a s jeho ideou...
|
|
|
Role hudební skupiny Extempore v českém undergroundu
Kašparová, Markéta ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se předně zabývá hudební skupinou Extempore od jejího založení Jaroslavem Jeronýmem Neduhou roku 1973 po její rozpuštění Mikolášem Chadimou v roce 1981. Mapuje důležité události v životě skupiny a jejích členů. Neduha vedl Extempore v letech 1973 - 1979, poté ze skupiny odešel a její vedení předal Mikoláši Chadimovi. Oba vtiskli Extempore charakteristickou podobu po hudební, textové i vizuální stránce. Extempore získalo značný ohlas, což s nelibostí sledovala Státní bezpečnost. Práce má za cíl zmapovat roli Extempore v českém hudebním undergroundu. Pro tento účel obsahuje teoretické vymezení celé pražské neoficiální bigbítové scény (neboť Extempore patří mezi pražské skupiny) ve výše uvedeném časovém rozmezí; to vše v kontextu středního proudu. Konkrétně se zaměřuje na alternativní hudební scénu a na hudební underground. Pro celistvost přehledu je stručněji pojednáno o folkovém sdružení Šafrán a o nové vlně, která ovlivnila tvorbu Chadimova Extempore. Postupně vyvstalo, že od roku 1979 byla skupina více a více tlačena do ilegality, až došlo k úplnému zákazu koncertování v Praze. Skupina se ovšem dále snažila o veřejné vystupování a o svobodnou tvorbu. Důležitým poznatkem je, že Extempore se neztotožnilo s undergroundovými skupinami okolo Ivana Martina Jirouse a s jeho ideou...
|
|
|
Antiagregační léčba a možnosti jejího monitorování u ischemické choroby srdeční
Kašparová, Markéta ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Gregor, Jaroslav (oponent)
Antiagregační léčba a možnosti jejího monitorování u ischemické choroby srdeční Diplomová práce (Markéta Kašparová) Abstrakt V naší studii jsme porovnávali možné metody monitorování antiagregační terapie, faktoru, který může výrazně ovlivnit riziko tromboembolické příhody. Provedli jsme agregační studie s kationickým propylgalátem (CPG), modifikované agregační studie vyšetřující vliv terapie na primární hemostázu (přístroj PFA-100) a studie zjišťující hladinu TXB2 v moči. V agregační studii jsme ověřili dostatečnou citlivost reagencie CPG v koncentraci 30 mol/l, nezjistili jsme vliv stresových faktorů spojených s hospitalizací pacienta na měřené parametry agregace, ale potvrdili jsme signifikantní pokles hodnot slope (%/min) po podání ASA. U vyšetření Closue Time (CT) na přístroji PFA-100 jsme nepotvrdili vliv hospitalizace a s ní spojených stresových faktorů na měřený parametr. Nalezli jsme statisticky významné prodloužení CT na membráně Col/Epi vlivem antiagregační léčby. Hladiny TXB2 v moči u pacientů s antiagregační terapií byly významně nižší než koncentrace u zdravých dárců. Použité metody reagují změnou měřených parametrů na podání ASA, ze souboru 51 pacientů s dlouhodobou antiagregační léčbou jsme na základě porovnání s hodnotami kontrolních souborů vyčlenili pacienty, kteří na léčbu nereagovali...
|
|
|
Vliv alelopatických látek obsažených v biomase Ambrosia artemisiifolia L. na vybrané rostliny a odhad aktuálních rizik pro zemědělskou produkci
Kašparová, Markéta
Byl sledován vliv alelopatických látek obsažených v Ambrosia artemisiifolia L. na vybrané druhy rostlin. Jako doprovodné rostliny byly vybrány pšenice setá (Triticum aestivum L.) - jarní forma, štírovník růžkatý (Lotus corniculatus L.), jetel luční (Trifolium pratense L.), kostřava červená (Festuca rubra L.), bojínek luční (Phleum pratense L.), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius L.) a jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.). V kultivačních pokusech byly použity extrakty z nadzemní části ambrozie, kořenové extrakty a ambrozie peřenolistá jako rostlina vysetá k doprovodným rostlinám. Ze získaných hodnot v kultivačních pokusech byl vyhodnocen vliv ambrozie peřenolisté na vybrané druhy rostlin a její dopad na zemědělskou produkci.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.