|
|
Rozbor negativních externalit silniční dopravy
KŮRKA, Pavel
Diplomová práce je zaměřena na studium negativních externalit silničního provozu. V oblasti automobilové dopravy se vyskytuje mnoho externalit. V tomto konkrétním případě je kladen důraz na externality, které mají největší vliv na zdraví lidí. Jsou to prachové částice, hluk a produkce oxidu uhličitého na vybraném úseku dopravní trasy. Jako nejvhodnější úsek k měření jsem zvolil velmi frekventovanou silnici v obci Čkyně. Tato silnice je známá pod názvem ,,Čkyňská rovinka". Prachové částice byly naměřeny na křižovatce v Prachaticích z důvodu blízkosti měřící stanice. Měření jsou provedena pomocí prachoměru DUST TRAK 8530, univerzálního hlukoměru, fotoaparátu, videokamery, notebooku a pomocí programu MEFA 13, jenž pochází od firmy ATEM s. r. o.
|
|
|
Táborské kostelní počty z let 1509-1510
Vandrovcová, Jitka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Kůrka, Pavel (oponent)
Tábor byl bohaté a prosperující město se širokou majetkovou základnou a vzkvétající řemeslnou výrobou, zejména soukenictvím. Od roku 1452, kdy se poddal zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, byl věrným služebníkem českých králů až do roku 1547, kdy se přidal ke stavovskému povstání proti Ferdinandovi I. Po prohře povstání byl Tábor potrestán odnětím velké části majetků a dosazením královského rychtáře. Od husitské revoluce začal vzrůstat laický vliv na správu zádušního jmění, protože církvi byl odebrán její majetek. O zádušní hospodaření se starali kostelníci, v první polovině 16. století převzali jejich funkci úředníci a kostelníkům zůstala jen péče o kostel. Zprávy o záduší měly být zaznamenávány do zádušní knihy, kde byly zapsány příjmy a výdaje záduší, seznam bohoslužebných předmětů, zápisy pamětního a správního charakteru. Příjmy záduší plynuly z petic (ofěr), z pohřbů v kostele a na hřbitově, ze zvonění, z úroků z domů, lesů, zahrad, polí, vinic, vsí atd. Nejčastějšími výdaji byly platy faráři, varhaníkovi, zvoníkovi, kuchařce, za opravy v kostele a na faře, za otop na faru, za potraviny, víno aj. Hlavním tématem mé práce je rozbor táborských kostelních počtů z let 1509-1510. Jsou zapsány na šesti foliích a uloženy v Okresním archivu v Táboře. Počty vedli kostelníci Mikuláš sladovník a Jan Malšický....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Táborské kostelní počty z let 1509-1510
Vandrovcová, Jitka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Kůrka, Pavel (oponent)
Tábor byl bohaté a prosperující město se širokou majetkovou základnou a vzkvétající řemeslnou výrobou, zejména soukenictvím. Od roku 1452, kdy se poddal zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, byl věrným služebníkem českých králů až do roku 1547, kdy se přidal ke stavovskému povstání proti Ferdinandovi I. Po prohře povstání byl Tábor potrestán odnětím velké části majetků a dosazením královského rychtáře. Od husitské revoluce začal vzrůstat laický vliv na správu zádušního jmění, protože církvi byl odebrán její majetek. O zádušní hospodaření se starali kostelníci, v první polovině 16. století převzali jejich funkci úředníci a kostelníkům zůstala jen péče o kostel. Zprávy o záduší měly být zaznamenávány do zádušní knihy, kde byly zapsány příjmy a výdaje záduší, seznam bohoslužebných předmětů, zápisy pamětního a správního charakteru. Příjmy záduší plynuly z petic (ofěr), z pohřbů v kostele a na hřbitově, ze zvonění, z úroků z domů, lesů, zahrad, polí, vinic, vsí atd. Nejčastějšími výdaji byly platy faráři, varhaníkovi, zvoníkovi, kuchařce, za opravy v kostele a na faře, za otop na faru, za potraviny, víno aj. Hlavním tématem mé práce je rozbor táborských kostelních počtů z let 1509-1510. Jsou zapsány na šesti foliích a uloženy v Okresním archivu v Táboře. Počty vedli kostelníci Mikuláš sladovník a Jan Malšický....
|
|
|
Samospráva farnosti v utrakvismu
Kůrka, Pavel ; Rejchrtová, Noemi (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent) ; David, Zdeňek V. (oponent)
Předkládaná práce analyzuje samosprávné prvky v řízení utrakvistické farnosti. Vychází ze středověkého právního uspořádání a sleduje, jak se proměňovalo vlivem husitské a později reformační ekleziologie i vlivem světského vývoje v 16. století. Kromě úvah o volbě faráře se soustřeďuje na laickou správu farního majetku, zabývá se postavením a vlivem zádušních úředníků. Vzhledem k dochovanosti pramenů je těžištěm situace v českých královských městech kolem roku 1600. Práce dochází k závěru, že rozhodujícím faktorem pro uplatnění laického prvku byly světské právní zvyklosti, nikoliv konfesijní vývoj. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pěstování kukuřice a změny v technologii v závislosti na užitkovém směru
KŮRKA, Pavel
Bakalářská práce se zabývá problematikou pěstování kukuřice. Popisuje vývoj pěstování kukuřice od historie do současné doby. Základní rozdělení pěstování plodiny je na zrno a siláž. Důležitý je i výběr správných hybridů. Podává informace o změnách technologií a mechanizace potřebné pro pěstitele kukuřice. A zhodnocení změn v technologii v závislosti na užitkovém směru. Práce je zpracována formou literární rešerše na základě informací z knih, odborných publikací a jiných článků.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.