|
|
Metody výroby elektrické energie z odpadního tepla
Kůra, Tomáš ; Máša, Vítězslav (oponent) ; Konečná, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje metodám přeměny tepelné energie v odpadním teple na elektrickou energii. Jsou v ní představeny a popsány dosud známé přímé a nepřímé metody. Práce dále obsahuje přehled případových studií studovaných technologií. Na konec jsou veškeré poznatky shrnuty a především jsou představeny faktory ovlivňující využitelnost jednotlivých technologií a jsou zhodnoceny možnosti uplatnění technologií v průmyslu.
|
|
|
Metody výroby elektrické energie z odpadního tepla
Kůra, Tomáš ; Máša, Vítězslav (oponent) ; Konečná, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje metodám přeměny tepelné energie v odpadním teple na elektrickou energii. Jsou v ní představeny a popsány dosud známé přímé a nepřímé metody. Práce dále obsahuje přehled případových studií studovaných technologií. Na konec jsou veškeré poznatky shrnuty a především jsou představeny faktory ovlivňující využitelnost jednotlivých technologií a jsou zhodnoceny možnosti uplatnění technologií v průmyslu.
|
|
|
Životní styl vysokoškolských studentů
KŮRA, Tomáš
Životní styl člověka je jednou z determinant zdraví. Tvoří ho komplex faktorů, které mají významný vliv na zdraví a vznik nemocí. Mezi faktory životního stylu se řadí způsob života tj. režim práce a odpočinku, pohybová aktivita, výživa, škodlivé návyky, ale také vzdělání, způsob zvládání stresu a společenské postavení. Podle Světové zdravotnické organizace životní styl ovlivňuje rozhodujícím způsobem kvalitu zdraví populace. Řada epidemiologických studií prokázala, že většina populace akceptuje rizikové i protektivní faktory ovlivňující zdraví pouze na teoretické úrovni. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část byla zpracována sekundární analýzou dat odborné literatury. V teoretické části jsem se zaměřil především na determinanty zdraví (osobní pohoda, životní prostředí, životní styl, výživa, volný čas, režim dne. V dalších kapitolách jsem se zabýval problematikou stresu, pohybové aktivity, rizikového chování a zátěže vysokoškolským studiem. Praktickou část diplomové práce jsem prováděl kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření zaměřeného na životní styl vysokoškolských studentů. Dotazník byl anonymní. Sběr dat byl proveden v měsících březen a duben, dotazníkový formulář byl rozeslán pomocí emailu studentům ZSF JCU. Získaná data a výsledky byly zpracovány v grafické podobě pomocí počítačového programu Microsoft Office Excel 2007. Výzkumný soubor tvořili studenti bakalářských a magisterských oborů ZSF JCU. Osloveno bylo 300 studentů 1,2,3,4 a 5 ročníku. Část oslovených studentů dotazník nevyplnila, část vyplnila dotazník pouze částečně. Návratnost dotazníků byla 80 %. Soubor tvořilo 232 studentů, (211 žen a 21 mužů) z různých oborů na ZSF JCU (viz tabulka č. 1). V diplomové práci byly stanoveny následující hypotézy: H1: Studenti Zdravotně sociální fakulty mají nedostatky ve způsobu a kvalitě života. Tato hypotéza se potvrdila na základě výsledků na otázky v dotazníkovém formuláři. Konkrétně se jedná o otázky týkající se stravování, především nedostatečná konzumace ovoce, zeleniny, ryb. Dále mají studenti nedostatky v oblasti pohybové aktivity, kdy se doporučuje denně alespoň jedna hodina pohybové aktivity. H2: Studenti Zdravotně sociální fakulty budou mít znalosti o vlivu bio-psycho-sociálních faktorů na zdraví populace. Druhá hypotéza byla také verifikována. Potvrzení hypotézy vychází z odpovědí na otázku "Jaké jsou hlavní zdravotní rizika při nevhodném životním stylu?" Na tuto otázku správně odpovědělo 95 % dotazovaných studentů. H3: Studenti Zdravotně sociální fakulty se po ukončení studia účastní práce v programech podpory zdraví a výchovy ke zdraví populace. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Pouze 10 % z dotazovaných studentů chce po ukončení studia pracovat v programech podpory zdraví a výchovy ke zdraví populace. H4: Zdravotně sociální fakulta vytváří podmínky pro podporu zdravého životního stylu. Tato hypotéza byla verifikována. Zdravotně sociální fakulta umožňuje zúčastnit se tělesné výchovy v rámci studia. Tuto možnost využívá 54 % studentů z celkového počtu dotazovaných. Dále umožňuje stravování v menze přímo v prostorách fakulty. Dále v rámci studia jsou na ZSF JCU přednášky zabývající se danou problematikou.Dodržování zásad správného životního stylu je velmi důležité v boji proti vzniku a rozvoji civilizačních onemocnění.Tato diplomová práce může být využita jako zdroj informací v oblasti životního stylu. Své využití může najít ve vyučovacích hodinách ve škole, ve výživových poradnách a také u laické populace, která se zajímá o životní styl.
|
|
|
Hodnocení zdravotních rizik faktorů pracovních podmínek v zařízení na zpracování cukrové řepy
KŮRA, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit zdravotní rizika faktorů pracovních podmínek daného zařízení. Dalším cílem této práce bylo navrhnutí preventivních opatření na ochranu zdraví při práci a zařazení jednotlivých prací do kategorií. V zařízení na zpracování cukrové řepy se vyskytují dva rizikové faktory. Na zaměstnance působí rizikový faktor hluk a psychická zátěž. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky: 1. Který z faktorů pracovního prostředí je dominantní? 2. Převažují rizikové práce v provozu? 3. Je úroveň faktorů pracovního prostředí nadlimitní? Bakalářská práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, zejména metodiky sekundární analýzy dat, která čerpá ze studia odborné literatury, právních předpisů a odborných podkladů k této problematice. Dále byla využita metodika pozorování a to technika nezúčastněného a zjevného pozorování. V teoretické části jsem se zaměřil na rizikové faktory, které se v zařízení na zpracování cukrové řepy vyskytují a na hodnocení zdravotních rizik. Dále jsem přiblížil technologii výroby cukru. V praktické části jsem vyhodnotil zdravotní rizika vybraných faktorů pracovního prostředí. Hodnocení bylo provedeno podle postupů uvedených v nařízení vlády č. 272/2011 Sb. a v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výsledky měření jsem porovnal s hygienickými limity, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., které stanovuje hygienické limity pro hluk a vibrace. Po porovnání s hygienickými limity jsem jednotlivé profese zařadil do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě praktické části byly zodpovězeny zmiňované výzkumné otázky. Dominantním faktorem pracovního prostředí v zařízení na zpracování cukrové řepy je hluk. Jedná se o hluk, který je proměnný. Zdrojem hluku jsou technologická zařízení. Rizikové práce se ve zmiňovaném zařízení vyskytují, ale v provozu nepřevažují. Úroveň faktoru hluku v pracovním prostředí je nadlimitní u některých pracovních profesí. Jsou to tyto profese: obsluha řepníku, obsluha kořínkové linky, obsluha praček, obsluha řezaček, obsluha odstředivek a vařič. Faktor psychické zátěže byl hodnocen podle stanovených kritérií. Vzhledem k tomu, že se jedná o sezónní práce v zimním období, převažují pozitiva nad negativními vlivy faktoru psychické zátěže. V současné době, kdy stoupá procento nezaměstnanosti, jsou lidé rádi za každou pracovní příležitost. Bakalářskou práci lze využít v praxi ke zvýšení informovanosti v oblasti zdravotního rizika působením pracovních podmínek v zařízení na zpracování cukrové řepy. Může sloužit jako zdroj informací pro zaměstnavatele i zaměstnance a být podkladem pro další výzkumy.
|
host ::
RSS.