|
|
Vliv klimatické změny na lokality Natura 2000 v jižních Čechách
Vaškovský, Adam ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Trnka, Miroslav (oponent)
Varování před intenzitou a rozsáhlými negativními dopady probíhající klimatické změny jsou stále naléhavější. Státy EU vytvořily unikátní soustavu lokalit Natura 2000 za účelem ochrany evropské biodiverzity a jsou právně zavázány chránit lokality tak, aby nedošlo ke zhoršení stavu jejich předmětů ochrany. Klíčovou otázkou je, zda statická soustava lokalit Natura 2000 naplní svůj účel i v budoucnu, nebo změny klimatu povedou k významným ztrátám evropské biodiverzity. Doposud existuje stále velmi málo studií, které se věnují modelování dopadů změny klimatu na lokality Natura 2000. V této práci jsem s využitím nové metody kombinující climate envelope modely s postupy aplikovanými pro hodnocení rizik změny klimatu na agroekosystémy zhodnotil vliv dopadů změny klimatu na osm vybraných typů přírodních stanovišť (TPS) vyskytujících se v oblasti jižních Čech. Jako prediktory výskytu vhodného klimatu pro TPS byly použity agroklimatologické indikátory vygenerované modelem AgriClim. Pro modelování jsem použil tři algoritmy strojového učení (generalized additive model, artificial neural network a random forest) a dva způsoby kombinování modelů (průměrování a stacking), ze kterých jsem jako nejvhodnější pro výsledné predikce vybral random forest. Výsledky modelování ukazují, že pro scénář RCP4.5 dojde už v...
|
|
|
Tvoří bývalé obecní pastviny významný podíl chráněných území?
Kosová, Barbora ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Härtel, Handrij (oponent)
Pozemky bývalých obecních pastvin vykazují vyšší biologickou hodnotu než okolní krajina a obvykle představují ochranářsky cenná území. Cílem této práce bylo zjistit, zda je tato skutečnost reflektována ve státní ochraně přírody České republiky. Za tímto účelem bylo analyzováno 210 maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) v šesti zájmových okresech tří krajů. Konktrétně se jednalo o okresy Cheb a Sokolov v Karlovarském kraji, Česká Lípa a Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji a Kroměříž a Zlín ve Zlínském kraji. Mapy Stabilního katastru z první poloviny 19. století umožnily v hranicích MZCHÚ vylišit pozemky bývalých obecních pastvin. Mapování biotopů Natura 2000 bylo využito ke zjištění biotopové diverzity zkoumaných lokalit a Nálezová databáze ochrany přírody (NDOP) byla využita k hodnocení druhové diverzity MZCHÚ. Pozemky bývalých obecních pastvin byly nalezeny v 30 z 210 MZCHÚ a průměrně tvoří 3,6 % plochy MZCHÚ. Nadprůměrné výměry byly zjištěny v okresech Zlínského kraje. Byla potvrzena vyšší biotopová diverzita na pozemcích bývalých obecních pastvin a také i v MZCHÚ, ve kterých se pozemky bývalých obecních pastvin nacházejí. Rozdíly v druhové diverzitě MZCHÚ s a bez pozemků bývalých obecních pastvin nebyly statisticky průkazné. Klíčová slova: obecní pastviny, maloplošné zvláště chráněné...
|
|
|
Úbytek cenných lučních biotopů v souvislosti s výstavbou
Nikodýmová, Amálie ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Bílá, Karolína (oponent)
- ČJ Závažným problémem ochrany přírody na Šumavě je problém postupné ztráty tradičně obhospodařovaných luk, které jsou předměty ochrany soustavy Natura 2000 v EVL Šumava. Luční biotopy v tomto území ubývají především v důsledku jejich záboru stavebními záměry. Správa NP Šumava coby příslušný orgán státní správy ochrany přírody nedisponuje databází, která by evidovala přesné ztráty lučních biotopů v EVL Šumava v souvislosti s výstavbou. Neexistence těchto informací představuje závažnou překážku v zodpovědném výkonu státní správy OP. V rámci BP bude provedena rešerše metodických postupů používaných k ochraně lučních biotopů ve velkoplošných lokalitách soustavy Natura 2000. Zvláštní pozornost bude věnována záborům biotopů v souvislosti s výstavbou. Součástí BP bude testování metodiky pro vyhodnocení záborů lučních biotopů výstavbou v EVL Šumava. Klíčová slova: Natura 2000, biodiverzita, louky, výstavba
|
|
|
Faktory ovlivňující diverzitu vegetace světlých lesů
Kerberová, Eva ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Bakalářská práce obsahuje literární rešerši zaměřenou na zhodnocení faktorů ovlivňujících diverzitu vegetace světlých lesů. Práce nejprve vysvětluje pojem světlé lesy a popisuje vybrané případy na našem území. Dále uvádí vybrané faktory, jako jsou abiotické podmínky (vliv dostupnosti světla a kvalita půdy), biotické podmínky (herbivoři, mykorhizní symbióza) a vhodné způsoby managementu (lesní pastva, výmladkování, hrabání steliva, kroužkování), a popisuje jejich význam pro druhovou diverzitu společenstev světlých lesů. Klíčová slova: světlé lesy, diverzita, management světlých lesů, faktory ovlivňující diverzitu, abiotické podmínky, biotické podmínky
|
|
|
Valašské pastviny: stav, zachovalost a ochranářský potenciál
Mizera, Ondřej ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Po staletí pastviny představovaly důležitou součást krajiny Evropy. Významně se pastva uplatňovala v oblasti moravského Valašska, kde vznikla unikátní pastevní krajina. Práce si klade za cíl objasnit, jaké pastevní pozemky se do dnešní doby zachovaly na území jedenácti katastrů v údolí Rožnovské Bečvy, a hodnotí jejich význam pro ochranu přírody a krajiny. Pozemky bývalých obecních a soukromých pastvin byly vylišeny na podkladu Stabilního katastru z poloviny 19. století. Vytvořená vektorová vrstva pastvin byla v programu ArcGIS Pro překryta s vrstvou mapování biotopů NATURA 2000, konsolidovanou vrstvou ekosystémů (KVES), zonací CHKO a sítí maloplošných zvláště chráněných územích. Byl zkoumán aktuální stav pozemků bývalých pastvin, a zda se změny ve využití pastvin liší na pozemcích obecních a soukromých. Bylo zjištěno, že vysoký podíl historických pastevních pozemků v zájmovém území zanikl. Hlavním důvodem zániku je umělé zalesnění, další pozemky bylo opuštěny a samovolně zarostly. Některé historické pastviny, častěji obecní pastviny nacházející se v blízkosti sídel, byly zastavěny. Doposud zachovalé pastviny jsou ochranářsky cenné a jsou významnou složkou zdejších chráněných území. Analýzy GIS byly doplněny rozsáhlým terénním šetřením, které umožnilo vylišit ochranářsky cenné pozemky a zkoumat...
|
|
|
Rozdíly v prostorové distribuci a dynamice šíření kůrovce (Ips typographus) v rozsáhlých polomových plochách způsobených orkánem Kyrill v NP Šumava.
Janouchová, Šárka ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Hledání nejvhodnějšího managementu lesů v období, kdy v Evropě narůstá frekvence výskytu větrných a kůrovcových kalamit, je velkou výzvou pro lesníky, a především správce chráněných území. Prohloubení odborných znalostí o efektivitě a důsledcích zvolených postupů jsou nezbytným podkladem pro optimalizaci managementu. Tato diplomová práce v první části shrnuje informace o ekologii lýkožrouta smrkového, přírodních disturbancích, které se vyskytují ve středoevropských lesích, a metodách jejich asanací. Druhá část práce je věnována zhodnocení dat prostorové distribuce a dynamiky šíření kůrovců ve vybraných lokalitách v NP Šumava a dat o zmlazení. Byla využita data z vlastního terénního výzkumu, lesnických hospodářských plánů Lesní správy Prášily a záznamy kůrovcového dřeva z lesnických map z let 2000 až 2006. Bylo zjištěno, že výskyt kůrovcových stromů je korelován s výskytem v předchozích letech a ani aplikace aktivního managementu, tj. kácení a odvoz kůrovci napadených stromů, šíření kůrovců neeliminuje. Navíc aktivní management způsobuje fragmentaci porostů zvyšující riziko jejich dalšího rozpadu a na vytvořených pasekách se vyskytuje menší počet a druhově omezenější přirozené zmlazení. Aplikace pasivního managementu, tj. ponechání samovolnému vývoji, bylo shledáno coby vhodnější především pro...
|
|
|
Porovnání vývoje ochrany přírody a socioekonomického rozvoje vybraných území jihozápadního pohraničí
Pícha, Zdeněk ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Součástí český h, stej ě jako ohý h středoevropský h, velkoploš ě hrá ě ý h úze í (VZCHÚ) jsou také obce. Někteří o vatelé a jeji h vole í zástup i příležitost ě oz ačují e iste i V)CHÚ a katastru svý h o í, jako příči u egativ í h de ografi ký h a so ioeko o i ký h pro esů odehrávají í h se a to to úze í. Předlože á diplo ová prá e zkoumá toto tvrzení a za ývá se vlive v hláše í a e iste e V)CHÚ a so ioeko o iku o í a obyvatelstva v dotče é úze í žijí í . Cíle této prá e lo a příkladu jihozápad ího pohra ičí České repu lik zjistit, zda e iste e a v hláše í V)CHÚ regio ovlivňuje. V zájmovém území, které je z o hra ářského hlediska vel i e é, l v ro e 99 v hláše NP Šu ava v rá i již e istují í CHKO Šu ava a v ro e 5 CHKO Český les. Opakova ě l předlože také ávrh a v hláše í CHKO Novohradské hor . V práci jsou analyzovány z ě v ra ý h so ioeko o i ký h a de ografi ký h údajů o 9 o í h a jeji h katastre h ezi let 99 a po o í statisti ké etod ANCOVA. ) dosaže ý h výsledků v plývá, že spíše ež e iste e či vz ik V)CHÚ jsou sledova é para etr ovliv ě é velikostí sledovaných obcí. Výsledky jsou diskutovány s dostupnými socioekonomickými výzkumy z ji ý h hrá ě ý h úze í h. Vedle perifer ího u ístě í je za faktor ovlivňují í so ioeko o iku regio u oz ače také edostateč ě v užitý pote iál e iste e V)CHÚ. V...
|
|
|
Faktory určující klíčení vzácných druhů
Paulů, Andrea ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Tato bakalářské práce je literární rešerší věnovanou ekologickým faktorům určující klíčení vzácných druhů cévnatých rostlin. Hlavním cílem práce bylo popsání faktorů ovlivňující klíčení a metodik užívaných pro jejich studium. Práce také popisuje projekty semenných bank, ekologii klíčení a význam studií klíčivosti. Tyto faktory ovlivňující klíčení budou v budoucnu aplikovány na data klíčivosti vzácných druhů, která nám byla poskytnuta Krkonošským národním parkem.
|
|
|
Co vypovídají letecké snímky o stavu biotopů v Národním parku Šumava?
Hamarčák, Mário ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Využívanie metód diaľkového prieskumu zeme v oblasti ochrany prírody a krajiny zaznamenáva v poslednej dobe veľký rozmach. Možnosť implementácie dát získaných na základe DPZ do prostredia GIS z nich vytvára čoraz silnejší nástroj aj pre samotné vytváranie managementu v zvlášť chránených územiach. Práca sa zaoberá stručným prehľadom metód DPZ, projektov, ktoré využívajú tieto aplikácie a možnosťou ich aplikácie do praxe. Jej súčasťou sú príklady jednotlivých výskumných aktivít v oblasti diaľkového prieskumu zameraných hlavne na ochranu a monitoring stavu lesných porastov. Podáva aj návrh metodiky k analýze zmien stavu biotopov v záujmovom území, ktorým je Národný park Šumava. Kľúčové slová: Biotopy, Management chránených území, Biotopy sústavy Natura 2000, GIS, Letecké snímky, DPZ
|
|
|
Faktory ovlivňující diverzitu vegetace světlých lesů
Kerberová, Eva ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Bakalářská práce obsahuje literární rešerši zaměřenou na zhodnocení faktorů ovlivňujících diverzitu vegetace světlých lesů. Práce nejprve vysvětluje pojem světlé lesy a popisuje jejich vegetaci. Dále uvádí jednotlivé typy diverzity a faktory, které ji ovlivňují, jako např. velikost území, abiotické podmínky (lokální podmínky, vliv dostupnosti světla, půdního podloží), biotické podmínky (herbivoři, mykorhizní symbióza) a management, a popisuje jejich význam pro druhovou diverzitu těchto společenstev. Klíčová slova: světlé lesy, diverzita, management světlých lesů, faktory ovlivňující diverzitu, abiotické podmínky
|
host ::
RSS.