|
|
Vliv aplikace distanční elektroterapie /VAS-07/ na bolest u pacientů s vertebrogenním algickým syndromem
KŘÍŽKOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá problematikou vertebrogenního algického syndromu a možnosti léčby způsobené bolesti pomocí distanční elektroterapie, konkrétně přístrojem VAS 07. Ten spojuje účinky stojící na principu vrátkové teorie bolesti a fototerapie. Cílem práce je zmapovat účinky dané elektroterapie na bolest pacientů trpících tímto onemocněním. Vertebrogenní algický syndrom je v současné době problémem, kterým trpí velké množství pacientů. Jeho etiologie zahrnuje velké množství strukturálních i funkčních poruch. Trpí jím lidé různých věkových kategorií i sociálních vrstev. Vzhledem ke stoupající incidenci se toto onemocnění stává jednou z nejčastějších příčin návštěvy fyzioterapeutických ambulancí. Tento fakt je způsoben zejména životním stylem spojeným s dnešní civilizovanou dobou. Možností řešení tohoto onemocnění existuje velké množství. Často se pro léčbu využívají metody kinezioterapie, manipulační léčby, měkkých technik, pozitivní termoterapie a různé druhy elektroterapie. Jedním z potenciálních druhů léčby je elektroterapie distanční, konkrétně přístroj VAS 07. V teoretické části je čtenář seznámen se základními informacemi, které mají spojitost s onemocněním a také s touto možností léčby. Konkrétně se v tomto úseku pojednává o anatomii a kineziologii páteře, bolesti a jejích druzích, vertebrogenním algickém syndromu, distanční elektroterapii a samotném přístroji VAS 07. Práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Ten se zakládá na anamnézách, kineziologických rozborech pacientů a rozhovorech s nimi. V kineziologických rozborech jsou obsažena vyšetření statická i dynamická. Výzkumný soubor tvořili čtyři probandi obou pohlaví a různého věku v rozmezí mezi 40 a 55 lety. Všichni pacienti písemně stvrdili souhlas s použitím získaných informací s podmínkou zachování jejich anonymity. Výzkum probíhal v rehabilitační ambulanci při poliklinice v Blatné. Výsledky terapie se u probandů v základu shodovaly. U všech pacientů došlo vlivem terapie ke snížení bolestivosti a u některých z nich ke změně kvality bolesti. Objevily se také rozdíly mezi vstupním a výstupním vyšetřením. U aspekčního vyšetření došlo k úpravě postury, změny se vyskytovaly zejména v oblastech, kde pacienti pociťovali bolest, či jejich blízkosti. K dalším změnám došlo v pohyblivosti páteřních segmentů i páteře jako celku. Po ústupu bolesti se u všech probandů výrazně zlepšily testy hodnotící pohyblivost páteře. Dále se u pacientů uvolnily měkké tkáně, které se původně při vyšetření Kiblerovou řasou hůře odvíjely. Ve srovnání se vstupními kineziologickými rozbory došlo také k úpravě hypertonických svalů.
|
|
|
Efektivnost spolupráce obcí v poskytování environmentálních služeb v oblasti odpadového hospodářství
Křížková, Markéta ; Slavík, Jan (vedoucí práce) ; Osersová, Marta (oponent)
Obce v rámci své působnosti musí zajišťovat pro své občany řadu služeb, které jsou pro jednotlivé obce mnohdy značně finančně náročné a zatěžují místní rozpočty. Jednou z těchto služeb je i oblast nakládání s opady. V této oblasti je navíc na obce kladena i řada podmínek a cílů definovaných základními dokumenty pro oblast nakládání s odpady v České republice. Jednou z možností řešení těchto problémů je poskytování služeb prostřednictvím spolupráce obcí. V předložené práci jsou analyzovány možnosti využití této formy poskytování služeb v oblasti nakládání s odpady v podmínkách České republiky. První část se zabývá úvodem do této problematiky, definováním základních cílů stanovených Plánem odpadového hospodářství a dalšími oficiálními dokumenty, zákonnými podmínkami pro spolupráci obcí a shrnutím zahraničních zkušeností se spoluprácí obcí. V praktické části jsou tyto poznatky testovány prostřednictvím dotazníkového šetření na reálných zkušenostech existujících svazků v České republice, ze kterého vyplývá, že spolupráce obcí není v našich podmínkách dostatečně a komplexně využívána, obce si i v rámci svazků nechávají většinu kompetencí na sobě. Ke zlepšení této situace by mohla napomoci účelnější státní podpora a změna některých zákonných podmínek.
|
|
|
Edukační činnost sestry u pacientů s epilepsií
KŘÍŽKOVÁ, Markéta
Téma této bakalářská práce je: Edukační činnost sestry u pacientů s epilepsií. Slovo edukace znamená výchovu a vzdělávání. Epilepsie patří k nejčastějším neurologickým onemocněním. Proto sestra by měla být v této oblasti vzdělaná tak, aby mohla klienta účelně edukovat o dodržování léčebného režimu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretickou část lze rozdělit na dvě části. V první části se zabývám samotným onemocněním epilepsie. V druhé části popisuji edukaci, její druhy, metody, cíle a fáze. Dále ještě popisuji roli sestry, jako edukátorky, a také obsah edukace u epileptika. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní šetření bylo provedeno technikou sběru dat dotazníkem pro sestry pracující na neurologickém oddělení. Výsledky z kvantitativního šetření byly znázorněny graficky a vyhodnoceny v diskuzi. Kvalitativní šetření bylo realizováno formou nestandardizovaných rozhovorů s klienty s epilepsií. V bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti všeobecných sester o metodách edukace pacientů s epilepsií. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: "Sestry znají metody, jak edukovat pacienty s epilepsií." Druhým cílem bylo zjistit vědomosti pacientů s epilepsií o léčebném režimu, kteří byli edukováni sestrou a k tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: "Jaké vědomosti má klient s epilepsií o léčebném režimu po edukaci sestrou?" Po zpracování výsledků z dotazníků můžeme říci, že hypotéza byla potvrzena. Sestry se orientují v metodách edukace. Ale domnívám se, že sestry nemají moc znalostí o edukaci, jako takové. V této oblasti je stále co zlepšovat. Zjištěné výsledky z kvalitativního šetření upozornily na to, že mnoho sester není do edukace u klientů s epilepsií ani zapojována. Z rozhovorů vyplynulo, že klienti mají znalosti o léčebném režimu, ale zdají se jim strohé. Jako výstup práce byl vytvořen informační materiál o základních informacích o léčebném režimu pro klienty s epilepsií (příloha 4). Dále ve své práci uvádím příklad struktury edukačního plánu v ošetřovatelství (příloha 1). Ten by měl sestrám sloužit, jako podklad pro vedení edukace.
|
host ::
RSS.