|
|
Trestný čin v médiích
Jozífek, Radek ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
89 Shrnutí Diplomová práce Trestný čin v médiích popisuje významné rozměry vztahu mezi dvěma významnými společenskými fenomény - trestnou činností a médii. Na problematiku se nesoustředí jen z "právnického" hlediska, ale přidává i pohled sociologie, psychologie a především mediálních studií. Nejprve se zabývá historickým vývojem výzkumu mediálních účinků. Účinky na jedince i společnost nelze přeceňovat, ale naopak ani vyloučit. Tato práce proto analyzuje, jakých forem mohou účinky nabývat, a dokumentuje způsoby, jakými se český právní řád před některými předpokládanými účinky snaží lidi chránit. Dalším důležitým tématem, který se váže k mediálním účinkům, je reprezentace jednotlivých jevů. Reprezentace trestných činů v médiích je obvykle určitým způsobem odchylná od jejich podoby ze "skutečného" světa a ovlivňuje to, jak se lidé na "skutečný" zločin dívají. Například lidem vnucuje představu, že nejčastější trestnou činností je ta násilná, že trestné činy se dějí především mezi vzájemně neznámými osobami atd. Práce se proto zaměřuje i na tzv. zpravodajské hodnoty. Zbytek práce chronologicky popisuje právní aspekty publikování informací o spáchání trestného činu a o následujícím trestním řízení (přípravném řízení a hlavním líčení). Analyzuje otázku, zda mohou média přesvědčit ke spáchání trestného činu,...
|
|
|
Přijetí tzv. "náhubkového zákona" a jeho dopad na česká média
Jozífek, Radek ; Šmíd, Milan (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá zákonem č. 52/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Kvůli údajně cenzurnímu charakteru byl v médiích často označován jako "náhubkový zákon". Práce se skládá z pěti částí. V první z nich jsou popsány metody, které jsem využil ve zbytku textu, druhá vysvětluje nejdůležitější témata, jejichž vyložení je potřebné pro pochopení ostatních částí - např. právo na soukromí, právo na informace, zveřejňování informací získaných z odposlechů. Rovněž popisuje obsah "náhubkového zákona" i jeho novely. Třetí část se zabývá okolnostmi, za kterých předpis prošel legislativním procesem v obou komorách Parlamentu včetně toho, jak do legislativního procesu zasahovala protestující média a někteří odborníci. Všechny důvody, proč odpůrci zákona považovali tento předpis za cenzurní či dokonce protiústavní, popisuji ve čtvrté části práce. Tyto názory jsou zde konfrontovány s argumenty zastánců předpisu. V hlavní páté části na základě rozhovorů novinářů z České tiskové kanceláře, deníku Mladá fronta DNES, týdeníku Respekt a zpravodajského serveru Aktuálně.cz popisuji dopad předpisu na činnost těchto médií. Názor na praxi nabízí i jeden z autorů předpisu a odborník na novinářskou etiku....
|
|
|
Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku
Jozífek, Radek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Federalizace Československa v roce 1968 a její reflexe v českém a slovenském denním tisku" pojednává o tom, jakým způsobem psaly vybrané české a slovenské noviny o přípravě a schválení ústavního zákona o československé federaci. Práce se skládá ze čtyř částí. První z nich popisuje historii a vývoj česko-slovenských vztahů: vznik společného státu, vznik samostatného slovenského státu, následné obnovení republiky po druhé světové válce a další vývoj. Na těchto i dalších událostech vysvětluje, proč byla federalizace pro Slováky v roce 1968 tak důležitým tématem. Druhá část se věnuje situaci médií v Československu v roce 1968, kdy byla zakázána cenzura. Reformní proces pražského jara ale přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy do země. Třetí část se věnuje samotnému zákonu o československé federaci, zařazuje tuto významnou novelu "socialistické" ústavy z roku 1960 do kontextu československého ústavního vývoje. Čtvrtá část zkoumá, jakým způsobem psaly české (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie) a slovenské deníky (Pravda, Hlas ľudu, Smer) o federalizaci ve vybraných časových obdobích z let 1968 a 1969.
|
host ::
RSS.