|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu. Dědictví v mezinárodním právu soukromém podle českého a francouzského práva
Joklová, Andrea ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
- 60 - Závěr V závěru této práce se nejprve pokusím shrnout zjištění, kterých bylo v jednotlivých kapitolách docíleno. Některé své obecné poznatky jsem zmiňovala již v úvodu, nyní se budu soustředit na co možná nejobjektivnější závěry. V obecné části v rámci pojednání o okruhu vztahů MPS se ukázalo, že francouzská právní věda vždy řadí do MPS čtyři skupiny vztahů (ač je vhodnost takového rozdělení do jisté míry zpochybňována, stalo se již tradičním přístupem francouzských autorů). Jde o problematiky konfliktu právních řádů, konfliktu soudních příslušností, občanství a cizineckého práva. České MPS vnímá primárně tři kategorie vztahů: soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem, cizinecké právo a procesní předpisy (dále uvažuje ještě věcné a imperativně použitelné normy, tato označení však plynou z rozdílné metody úpravy a na rozsah MPS nemají vliv). Rozdíl mezi oběma řády spočívá v tom, že záležitosti občanství jsou v českém právu řazeny do MPV. Z cizineckého práva je součástí MPS pouze část norem, které dopadají na vztahy soukromoprávního charakteru. Procesní ustanovení v podstatě odpovídají skupině vztahů řazených pod francouzský "konflikt jurisdikcí", kromě norem o stanovení příslušnosti se do něj zahrnují i ustanovení o uznání a výkonu cizích rozhodnutí. A nakonec i doména "soukromoprávních vztahů s...
|
|
|
Dědictví v mezinárodním právu soukromém
Joklová, Andrea ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
V současnosti probíhá legislativní proces o návrhu evropského nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech dědictví, je proto aktuální srovnávat právní úpravy této oblasti v jednotlivých členských státech. Nejprve jsou v této práci předestřeny problematické situace, které vznikají v důsledku rozdílné právní úpravy v jednotlivých právních řádech a jejichž negativní důsledky by měly být unifikovanou evropskou úpravou odstraněny. Jedná se o problematiky kvalifikačního problému, předběžné otázky, zpětného a dalšího odkazu a vlivu času na řešení dané otázky. V druhé části se tato práce zabývá konkrétními otázkami dědického práva. Právní řády evropských států zpravidla obsahují kolizní normu, která určuje právo rozhodné pro dědické poměry, a kromě té často rovněž speciální pravidla pro určení způsobilosti k pořízení závěti, její obsah a formu, možnost volby rozhodného práva a přípustnost jiných pořízení na případ smrti. Obecně aplikovaným právem bývá právní řád státu bydliště zůstavitele nebo jeho státní příslušnosti. Některé státy pak aplikují tzv. rozštěpený statut, kdy je speciálně stanoveno jiné rozhodné právo pro dědění nemovitostí, a sice právo státu, na jehož území se nemovitost nachází. Kromě hmotněprávních otázek se tato práce věnuje rovněž problematice...
|
|
|
Dědictví v mezinárodním právu soukromém
Joklová, Andrea ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
V současnosti probíhá legislativní proces o návrhu evropského nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech dědictví, je proto aktuální srovnávat právní úpravy této oblasti v jednotlivých členských státech. Nejprve jsou v této práci předestřeny problematické situace, které vznikají v důsledku rozdílné právní úpravy v jednotlivých právních řádech a jejichž negativní důsledky by měly být unifikovanou evropskou úpravou odstraněny. Jedná se o problematiky kvalifikačního problému, předběžné otázky, zpětného a dalšího odkazu a vlivu času na řešení dané otázky. V druhé části se tato práce zabývá konkrétními otázkami dědického práva. Právní řády evropských států zpravidla obsahují kolizní normu, která určuje právo rozhodné pro dědické poměry, a kromě té často rovněž speciální pravidla pro určení způsobilosti k pořízení závěti, její obsah a formu, možnost volby rozhodného práva a přípustnost jiných pořízení na případ smrti. Obecně aplikovaným právem bývá právní řád státu bydliště zůstavitele nebo jeho státní příslušnosti. Některé státy pak aplikují tzv. rozštěpený statut, kdy je speciálně stanoveno jiné rozhodné právo pro dědění nemovitostí, a sice právo státu, na jehož území se nemovitost nachází. Kromě hmotněprávních otázek se tato práce věnuje rovněž problematice...
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu. Dědictví v mezinárodním právu soukromém podle českého a francouzského práva
Joklová, Andrea ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
- 60 - Závěr V závěru této práce se nejprve pokusím shrnout zjištění, kterých bylo v jednotlivých kapitolách docíleno. Některé své obecné poznatky jsem zmiňovala již v úvodu, nyní se budu soustředit na co možná nejobjektivnější závěry. V obecné části v rámci pojednání o okruhu vztahů MPS se ukázalo, že francouzská právní věda vždy řadí do MPS čtyři skupiny vztahů (ač je vhodnost takového rozdělení do jisté míry zpochybňována, stalo se již tradičním přístupem francouzských autorů). Jde o problematiky konfliktu právních řádů, konfliktu soudních příslušností, občanství a cizineckého práva. České MPS vnímá primárně tři kategorie vztahů: soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem, cizinecké právo a procesní předpisy (dále uvažuje ještě věcné a imperativně použitelné normy, tato označení však plynou z rozdílné metody úpravy a na rozsah MPS nemají vliv). Rozdíl mezi oběma řády spočívá v tom, že záležitosti občanství jsou v českém právu řazeny do MPV. Z cizineckého práva je součástí MPS pouze část norem, které dopadají na vztahy soukromoprávního charakteru. Procesní ustanovení v podstatě odpovídají skupině vztahů řazených pod francouzský "konflikt jurisdikcí", kromě norem o stanovení příslušnosti se do něj zahrnují i ustanovení o uznání a výkonu cizích rozhodnutí. A nakonec i doména "soukromoprávních vztahů s...
|
host ::
RSS.