Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Křesťanská teodicea jako filozofický paradox
Jirousová, Františka ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá křesťanskou teodiceou - pokusem vysvětlit proč Bůh dopouští zlo. V práci je ukázáno, že z historického hlediska vznikla křesťanská teodicea jako alternativa ke gnostickému dualismu. Z hlediska logického se křesťanská teodicea ukazuje jako pokus bezrosporně sloučit tři tvrzení: 1. Bůh je dobrý, 2. Bůh je všemohoucí, 3. Ve světě existuje zlo. Na konkrétních příkladech (Augustin, "teodicea po Osvětimi", P. Ricoeur) je ukázáno, že se to daří jen částečně a za cenu oslabení nebo dokonce popření buď tvrzení o Boží dobrotě nebo všemohoucnosti. Autorka se na základě detailního představení pojetí zla u Teilharda de Chardin pokouší identifikovat perspektivy současné teodiceje. Její přínos by mohl spočívat v novém filosofickém promýšlení povahy zla ve světě, ale při vědomí, že v posledku musí zlo ve vztahu ke křesťanskému Bohu vždy zůstat tajemstvím. Hlavním závěrem práce je náhled, že plná racionalizace zla vede k totalitnímu myšlení a znehodnocení křesťanského pohledu na Boha. Nemožnost racionalizace zla, tedy vysvětlení z jakých důvodů Bůh zlo dopouští, je tak v této práci vnímána jako největší klad křesťanské teodiceje a jako záruka proti totalitnímu myšlení.
Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin
Jirousová, Františka ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Tématem práce je pojem centrování v díle Teilharda de Chardin. Centrování je zkoumáno se zřetelem ke dvěma souvisejícím cílům. 1) Ukázat logickou strukturu Teilhardovy křesťanské evoluční teorie a 2) vyložit, jak se k sobě vztahuje centrování, které provádějí stvořené bytosti, a centrování připisované Bohu jako ohnisku evoluce. Jinak řečeno: ukázat souvislost mezi radikální svobodou, kterou Teilhard připisuje stvořeným bytostem a která podle jeho pojetí vrcholí u člověka, a Boží svobodou, která se projevuje řízením celého vesmíru k cíli, jímž je plnost bytí (pléróma). První část představuje Teilhardův život a kontexty jeho práce. Ve druhé části jsou vyloženy hlavní pojmy Teilhardovy teorie a metafyziky, jako je "vědomí", "duch", "energie", "centro-komplexita" a "hmota" a jsou vztaženy k pojmu centrování. Centrování je zde ukázáno jako činnost vědomí spočívající ve sjednocujícím formování mnohosti jejím provázáním různými typy vztahů kolem jednoho centra. Při takovém sjednocení se projevuje hlavní evoluční zákon "diferenciace sjednocením". To znamená, že takto sjednocené části se začnou rozrůzňovat. Je ukázáno, jak v evoluci postupně vznikají stále komplexnější celky obsahující více vzájemně kooperujících center a jaký význam mají pro kvalitativní nárůst bytí komunikační vztahové sítě mezi...
Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin
Jirousová, Františka ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Tématem práce je pojem centrování v díle Teilharda de Chardin. Centrování je zkoumáno se zřetelem ke dvěma souvisejícím cílům. 1) Ukázat logickou strukturu Teilhardovy křesťanské evoluční teorie a 2) vyložit, jak se k sobě vztahuje centrování, které provádějí stvořené bytosti, a centrování připisované Bohu jako ohnisku evoluce. Jinak řečeno: ukázat souvislost mezi radikální svobodou, kterou Teilhard připisuje stvořeným bytostem a která podle jeho pojetí vrcholí u člověka, a Boží svobodou, která se projevuje řízením celého vesmíru k cíli, jímž je plnost bytí (pléróma). První část představuje Teilhardův život a kontexty jeho práce. Ve druhé části jsou vyloženy hlavní pojmy Teilhardovy teorie a metafyziky, jako je "vědomí", "duch", "energie", "centro-komplexita" a "hmota" a jsou vztaženy k pojmu centrování. Centrování je zde ukázáno jako činnost vědomí spočívající ve sjednocujícím formování mnohosti jejím provázáním různými typy vztahů kolem jednoho centra. Při takovém sjednocení se projevuje hlavní evoluční zákon "diferenciace sjednocením". To znamená, že takto sjednocené části se začnou rozrůzňovat. Je ukázáno, jak v evoluci postupně vznikají stále komplexnější celky obsahující více vzájemně kooperujících center a jaký význam mají pro kvalitativní nárůst bytí komunikační vztahové sítě mezi...
Křesťanská teodicea jako filozofický paradox
Jirousová, Františka ; Němec, Václav (oponent) ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá křesťanskou teodiceou - pokusem vysvětlit proč Bůh dopouští zlo. V práci je ukázáno, že z historického hlediska vznikla křesťanská teodicea jako alternativa ke gnostickému dualismu. Z hlediska logického se křesťanská teodicea ukazuje jako pokus bezrosporně sloučit tři tvrzení: 1. Bůh je dobrý, 2. Bůh je všemohoucí, 3. Ve světě existuje zlo. Na konkrétních příkladech (Augustin, "teodicea po Osvětimi", P. Ricoeur) je ukázáno, že se to daří jen částečně a za cenu oslabení nebo dokonce popření buď tvrzení o Boží dobrotě nebo všemohoucnosti. Autorka se na základě detailního představení pojetí zla u Teilharda de Chardin pokouší identifikovat perspektivy současné teodiceje. Její přínos by mohl spočívat v novém filosofickém promýšlení povahy zla ve světě, ale při vědomí, že v posledku musí zlo ve vztahu ke křesťanskému Bohu vždy zůstat tajemstvím. Hlavním závěrem práce je náhled, že plná racionalizace zla vede k totalitnímu myšlení a znehodnocení křesťanského pohledu na Boha. Nemožnost racionalizace zla, tedy vysvětlení z jakých důvodů Bůh zlo dopouští, je tak v této práci vnímána jako největší klad křesťanské teodiceje a jako záruka proti totalitnímu myšlení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.