|
|
Agenturní zaměstnávání
Jireček, Přemysl ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tématem této rigorózní práce je agenturní zaměstnávání. Agenturní zaměstnávání je nástroj, které je dnes běžnou součástí trhu se službami zaměstnanosti, a který umožňuje dočasně přidělit zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele. V práci je vymezen pojem agenturního zaměstnávání a popsány jeho role a funkce, které jsou pro agenturní zaměstnávání typické. Jako jednu z největších uživatelských výhod agenturního zaměstnávání je označována možnost rychlého a efektivního opatření pracovní síly pro širokou škálu různých profesí. Práce obsahuje vymezení pojmu agenturního zaměstnávání jak na mezinárodní, tak i unijní úrovní. V práci jsou dále uvedeny mezinárodní právní prameny agenturního zaměstnávání přijaté na půdě OSN, unijní právní prameny agenturního zaměstnávání a právní prameny agenturního zaměstnávání v rámci českého právního řádu. Práce dále obsahuje výklad veřejnoprávní úpravy, která stanovuje některé podmínky pro výkon činnosti agentur práce, jakož i další povinnosti agentur práce. Pozornost je věnována procesu získání povolení ke zprostředkování zaměstnání, včetně podmínek, které musí agentura práce splnit pro účely získání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Práce se rovněž zabývá i podmínkami pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání ze strany generálního ředitelství...
|
|
|
Whistleblowing - ochrana oznamovatelů
Jireček, Přemysl ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Shrnutí Tématem této diplomové práce je fenomén whistleblowingu, jež se v poslední době stává čím dál tím více diskutovaným. Práce obsahuje 7 kapitol, v kterých autor popisuje čtenáři problematiku whistleblowingu v teoretické, i praktické rovině. Důraz je kladen především na definování pojmu whistleblowing, jeho historický vývoj a zkoumání kořenů první moderní právní úpravy whistleblowingu, která byla v roce 1978 přijata ve Spojených státech amerických. Práce ukazuje rovněž i některá specifika právních úprav v zemích s anglo-saskou právní kulturou. V druhé polovině práce se autor věnuje mezinárodním závazkům České republiky v oblasti chráněného oznamování. Rovněž je zmíněna i relevantní judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Velká část práce je věnována popisu stavu současné právní úpravy whistleblowingu v České republice, která je považována za nedostatečnou. V závěru práce navrhuje autor de lege ferenda legislativní doporučení, jakým směrem by se měla ubírat budoucí právní úprava whistleblowingu v České republice.
|
host ::
RSS.