|
|
Analýza modelů regulace a dozoru nad finančním trhem
Jakub, František ; Musílek, Petr (vedoucí práce) ; Tomšík, Vladimír (oponent) ; Jirák, Pavel (oponent)
Disertační práce je zaměřena vymezení, deskripci a komparaci modelů regulace a dohledu nad finančními trhy. Pozornost je věnována zejména institucionální stránce jednotlivých systémů, výhodám a rizikům, které jsou s nimi spojeny, a důvodům, které jsou spouštěcím mechanismem pro realizované změny v konkrétních zemích. Základem pro právní ukotvení modelů jsou mezinárodní standardy, kde především paramerty nezávislosti a odpovědnosti sehrávají podstatnou roli. Kvalitně nastavená institucionální struktura je jedním, nikoliv však postačujícím, předpokladem pro efektivní výkon dohledu. Nesmí být tedy cílem, ale jen prostředkem k dosažení lepší výkonnosti. Rozhodnutí, jaký z modelů bude pro regulaci a dohled uplatňován, je ponecháno na národních jurisdikcích a ty musí vzít v úvahu všechny přínosy a náklady včetně aspektu velikosti ekonomiky, struktury a stupně rozvoje trhu, právního prostředí a role centrální banky. Za posledních 20 let se výrazně prosadil systém integrovaného dohledu v rámci jediné instituce pro všechny sektory finančního trhu, většinou mimo centrální banku. Nicméně v současné době je oblast regulace podrobena zatěžkávací zkoušce globální finanční krize z roku 2008. Na základě dosavadních zjištění lze usoudit, že stávající regulační mechanismy nejsou účinné a neodpovídají stupni celosvětové propojenosti finančních trhů a nabídce inovativních finančních produktů. Evropská unie sice připravila změny platné od 1. ledna 2011, kdy vznikly nové orgány, na podrobnější analýzu přínosů je ale příliš brzy. Přesto se domnívám, že v budoucnu se dočkáme dalšího přehodnocení regulatorního rámce. Žádné řešení však podle mého názoru nepřinese plnou eliminaci rizik spojených s turbulencemi a systémový otřesy na finančních trzích. Hlavní analytická část práce se zaměřuje na současný dohledový systém v České republice a na Slovensku, který je postaven na plně integrované architektuře v rámci centrální banky. Za použití metody anketního šetření a záměrného výběru jsem ověřil platnost dvou hypotéz: 1. Národní dohledové instituce mají větší důvěru účastníků trhu než nově zřizované evropské orgány. 2. Současná institucionální podoba dohledu nad finančním trhem má v Česku a na Slovensku podporu účastníků trhu. Z výsledků vyplývá, že první hypotéza platí jen pro Českou republiku, kde obecně panuje větší ostražitost ve vztahu k novým evropským orgánům regulace a dohledu. V případě druhé lze konstatovat, že se potvrdila, protože institucionální podoba dohledu nad finančním trhem má v Česku i na Slovensku většinovou podporu finančních institucí a odborníků.
|
host ::
RSS.