|
|
Městské lázně
Adamsonová, Kristína ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
ARCHITEKTONICKÉ RIEŠENIE Centrom a vstupným bodom za atrakciami a relaxom je terasa s bazénom, s prístupom do kafé a svetlíkmi do recepcie. Okolo nej sa dva a pol krát obtáča plytká rampa. Tá je ohraničená nosnými stenami, za ktorými, ako za paravánmi sa skrývaju jednotlivé atrakcie, atmosféry. Výškova zmena každého bazéna, či sauny a s tým spojená fyzická námaha je odmenená otvorenými výhľadmi do okolia a samotným relaxom. Vstup do objektu je cez krytý, ale presvetlený záliv, pasáž, ktorá je pokračovaním ulice Rybárska. Tým pádom samotná recepcia je ukončením ulice. Takto odstránim problém parcely, ktorá je akoby mimo mestské dianie. DISPOZIČNÉ RIEŠENIE V časti pasáže navrhujem výstup z parkoviska, kafé-bar s jednoduchým čerstvým menu a multifunkčnú dieľňu, tvorivý kútik. Je totižto známe, že v starých lázenských lokalitách sa našli hodnotné kusy keramiky, drobnej výtvarnej tvorby a iných artefaktov, ktoré hovoria o prepojení relaxu s čipernými prácami, s relaxom manuálnym a duchovným. Zároveň táto miestnosť bude slúžiť aj ako detské jasle pre rodičov oddychujúcich v láznich, a to v presne určené dni a dobu. Po vstupe do samotných lázni , v recepcii s vysokými stropmi a svetlíkmi z terasy, sa návštevník vydá do šatní s hygienickým zázemim. Následne má volbu, či sa poberie k atrakciám , alebo zájde do posilovne, či telocvične. Ďalšou voľbou je samotný pohyb po lázních. V smere od hora nadol je cesta vláčna, krv rozprúdi opačná trasa, pri ktorej návštevník vydá určitú fyzickú námahu. V 2np sa okrem kaviarne výlučne pre hostí a výstupu na terasu, nachádzajú aj masážne kóje. Veľkú časť priestoru zaberajú technické miestnosti, ako i administratíva lázní. Na nasledújúcom poschodí sa hosť vystkytne vo vačšom foyer, s pitnou kúrou a miestnosťou plavčíka a prvej pomoci. Presklenou fasádou je možno pohliadnuť nielen na lesy nad Riviérou, ale i do átria, s vonkajšou terasou a vždy vyhriatym bazénom. Foyer je skutočným začiatkom cesty. Prvá rampa stúpa práve z tato. Všetky tmavé chodby, vystriedal jas presklených a priesvitných fasád. Nosnými sú len steny lemujúce rampy a pár doplňujúcich stĺpov pro obvode budovy. O pol metra vyššie ( a vždy sa stúpa len o 500 mm, v sklone 1:16 na 8 metroch dĺžky), sa návštevník dostáva k prvému bazénu. Slnečná južná fasáda je navrhnutá ako dvojitá, v tomto bode je skleníkom, preto niet divu, že prvé dva bazény sú spojené s dýchaním, inhaláciou, prírodou,bylinkami. Na podeste (+7.400) sa nachádza matným sklom presklená hygienická jednotka pozostávajúca z 2 wc, wc pre ztp a inštalačnej šachty. Na jednej čelnej stene sú sprchy. Tento prvok sa opakuje, kabína je vysoká len 2,6 m(sv miestnosti je 3,65m), tak aby posobila odľahčene a nebránila priehľadom. Po ľavej strane v protismere hodinových ručičiek rampa zdoláva daľšie stupne. Bazény napravo sú s protiprúdom a výrivý. V tejto časti je fasáda otočená do ulice Poříčí, na križovatku s Rybárskou a vo výške 8 metrov už z bazénov vidno na dva styčné body Brna:Petrov a Špilberk. tiež sa tu návštevník dostane k únikovému-prepojovaciemu schodisku. Možnosť skrátiť si cestu k saunám je práve tu. Nasledújúci bazén zase čerpá z možností dvojitej fasády. Studenúuvodu doplní studené, stínené, severne smerújúce prostredie. Horúci bazén je na výškovej úrovni s hygienickou kabínou....
|
|
| |
|
|
Městská knihovna v Přerově
Odstrčilík, Viktor ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Projekt řeší Městskou knihovnu v Přerově a její umístění na danou lokalitu včetně návaznosti a napojení na současnou infrastrukturu. Projekt se dá rozdělit do tří částí – urbanistické řešení, architektonické řešení a technické řešení. Urbanistické řešení Území je v současné době znehodnoceno nekontrolovaným parkováním aut a přemírou komunikací. To způsobuje nejasnost fungování způsobu dopravy a kličkování chodců mezi auty. Zeleň je zde rozbita do neudržovaných a nevzhledných trávníkových ploch. Ovlivňujícím faktorem je také těsná blízkost městského okruhu, jehož důležitost se ještě zvýší, pokud se zrealizuje „průpich“ směrem k hlavnímu vlakovému a autobusovému nádraží. Za městským okruhem je s velkým odstupem pro parkoviště umístěn obchodní dům. Tím je prostor velmi otevřený. Je proto nutné se všemi těmito faktory počítat a území zkultivovat. Cílem návrhu je zkvalitnění resp. vybudování kvalitního veřejného prostoru. Budova knihovny je definována jako solitér, což je reakcí na složité a urbanisticky neuspořádané až rozbité okolí. Staví se do pozice, kdy její fasády částečně cloní hluk vznikající při dopravě. Zároveň vytváří hmotný bod na nároží, které by jinak zůstalo otevřené a nejasné. Svým odsazením vytváří prostor pro vstup a vjezd do území s jihu, které je podpořeno umístěním sochy. Komunikace jsou v území oproti původnímu stavu redukovány a zefektivněny. Směrem do severozápadního rohu přechází náměstí do parku. Ten je kompozičně stejně organický jako knihovna. Jedná se o travnatou plochu s kopečky protnutou křivkou chodníku ve stejné výškové úrovni. Architektonické řešení Tvar budovy vychází z urbanistické situace a tím definovaného požadavku solitérní budovy. Vstupním tvarem byl původně kruh, který byl formován do tvaru elipsy. Venkovní plášť je maximálně prosklený, aby bylo zajištěno propojené s venkovním prostorem a splynutí interiéru a exteriéru. S ohledem na tento požadavek je i horizontální členění řešeno tak, aby bylo spodní patro odděleno od provozu knihovny. Přízemí je vyhrazeno pro veřejné funkce a není podmíněno předplatným v knihovně. Knihovna se tedy stává kulturním centrem místa. V úrovni náměstí je možno rovnou vstupovat do budovy knihovny a využívat veškeré služby, které jsou tam nabízeny jako kavárna, čítárna denního tisku apod. Zbytek prostoru přízemí slouží pro administrativu a zásobování a je provozně oddělen od zbytku knihovny. V patře je celkový prostor pro předplatitele knihovny řešen jako jeden plynoucí a dělení podle oddělení je realizováno rozdílnými barvami koberce a světly na stropě ohraničujícími dané oddělení. Knihovna klade důraz na volný výběr. V patře jsou tři oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení Technické řešení Základem konstrukce celého domu jsou železobetonové sloupy s hřibovými hlavicemi. Tyto jsou v úrovni suterénu usazeny na základové desce s piloty. Na sloupech je vždy v každém patře umístěna železobetonová deska. Obvodový plášť je řešen v přízemí z větší části zasklením do hliníkových rámů, které je v místech průchodu ven otvíravé a tím propojuje venkovní a vnitřní prostor. V místě vjezdu do podzemních garáží drží fasáda tvar elipsy ale je tvořena pletivem tahokov. V patře je obvodový plášť tvořen dvojitou fasádou. Prosvětlení vnitřní dispozice knihovny je zajištěno světlíky. Zastřešení světlíků tvoří skleněný plášť pultového tvaru na ocelové konstrukci se systémem exteriérových pohyblivých stínicích prvků.
|
|
|
Městská knihovna v Přerově
Balcárková, Alena ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Hlavním úkolem diplomové práce bylo navrhnout novou městskou knihovnu pro město Přerov. Bylo nutné nejprve určit nejvhodnější lokalitu. Pro návrh knihovny byla zvolena lokalita u Evangelického kostela na ulici Velké Novosady. Knihovna je umístěna tak, aby tvořila částečnou bariéru proti rušné komunikaci vedoucí podél pozemku a aby vytvořila nový prostor náměstí kolem kostela a významné sochy. Ve druhé polovině pozemku je navržena parková plocha. Přízemí objektu nabízí i komerční využití díky funkčnímu rozdělení objemu.
|
|
|
Městské lázně
Katovská, Kateřina ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Nové Městské lázně v Brně Forma sleduje svůj program a lokalitu. Vzájemné posunutí dvou budov vytváří intimní atmosféru v zahradě. V horní části budovy jsou umístěny lázně a zimní zahrada, v přízemí se nachází služby jako kadeřnictví, kosmetika a restaurace. V podzemní části je parkování pro osobní vozy.
|
|
| |
|
|
Městská knihovna v Přerově
Odstrčilík, Viktor ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Projekt řeší Městskou knihovnu v Přerově a její umístění na danou lokalitu včetně návaznosti a napojení na současnou infrastrukturu. Projekt se dá rozdělit do tří částí – urbanistické řešení, architektonické řešení a technické řešení. Urbanistické řešení Území je v současné době znehodnoceno nekontrolovaným parkováním aut a přemírou komunikací. To způsobuje nejasnost fungování způsobu dopravy a kličkování chodců mezi auty. Zeleň je zde rozbita do neudržovaných a nevzhledných trávníkových ploch. Ovlivňujícím faktorem je také těsná blízkost městského okruhu, jehož důležitost se ještě zvýší, pokud se zrealizuje „průpich“ směrem k hlavnímu vlakovému a autobusovému nádraží. Za městským okruhem je s velkým odstupem pro parkoviště umístěn obchodní dům. Tím je prostor velmi otevřený. Je proto nutné se všemi těmito faktory počítat a území zkultivovat. Cílem návrhu je zkvalitnění resp. vybudování kvalitního veřejného prostoru. Budova knihovny je definována jako solitér, což je reakcí na složité a urbanisticky neuspořádané až rozbité okolí. Staví se do pozice, kdy její fasády částečně cloní hluk vznikající při dopravě. Zároveň vytváří hmotný bod na nároží, které by jinak zůstalo otevřené a nejasné. Svým odsazením vytváří prostor pro vstup a vjezd do území s jihu, které je podpořeno umístěním sochy. Komunikace jsou v území oproti původnímu stavu redukovány a zefektivněny. Směrem do severozápadního rohu přechází náměstí do parku. Ten je kompozičně stejně organický jako knihovna. Jedná se o travnatou plochu s kopečky protnutou křivkou chodníku ve stejné výškové úrovni. Architektonické řešení Tvar budovy vychází z urbanistické situace a tím definovaného požadavku solitérní budovy. Vstupním tvarem byl původně kruh, který byl formován do tvaru elipsy. Venkovní plášť je maximálně prosklený, aby bylo zajištěno propojené s venkovním prostorem a splynutí interiéru a exteriéru. S ohledem na tento požadavek je i horizontální členění řešeno tak, aby bylo spodní patro odděleno od provozu knihovny. Přízemí je vyhrazeno pro veřejné funkce a není podmíněno předplatným v knihovně. Knihovna se tedy stává kulturním centrem místa. V úrovni náměstí je možno rovnou vstupovat do budovy knihovny a využívat veškeré služby, které jsou tam nabízeny jako kavárna, čítárna denního tisku apod. Zbytek prostoru přízemí slouží pro administrativu a zásobování a je provozně oddělen od zbytku knihovny. V patře je celkový prostor pro předplatitele knihovny řešen jako jeden plynoucí a dělení podle oddělení je realizováno rozdílnými barvami koberce a světly na stropě ohraničujícími dané oddělení. Knihovna klade důraz na volný výběr. V patře jsou tři oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení Technické řešení Základem konstrukce celého domu jsou železobetonové sloupy s hřibovými hlavicemi. Tyto jsou v úrovni suterénu usazeny na základové desce s piloty. Na sloupech je vždy v každém patře umístěna železobetonová deska. Obvodový plášť je řešen v přízemí z větší části zasklením do hliníkových rámů, které je v místech průchodu ven otvíravé a tím propojuje venkovní a vnitřní prostor. V místě vjezdu do podzemních garáží drží fasáda tvar elipsy ale je tvořena pletivem tahokov. V patře je obvodový plášť tvořen dvojitou fasádou. Prosvětlení vnitřní dispozice knihovny je zajištěno světlíky. Zastřešení světlíků tvoří skleněný plášť pultového tvaru na ocelové konstrukci se systémem exteriérových pohyblivých stínicích prvků.
|
|
|
Městská knihovna v Přerově
Balcárková, Alena ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Hlavním úkolem diplomové práce bylo navrhnout novou městskou knihovnu pro město Přerov. Bylo nutné nejprve určit nejvhodnější lokalitu. Pro návrh knihovny byla zvolena lokalita u Evangelického kostela na ulici Velké Novosady. Knihovna je umístěna tak, aby tvořila částečnou bariéru proti rušné komunikaci vedoucí podél pozemku a aby vytvořila nový prostor náměstí kolem kostela a významné sochy. Ve druhé polovině pozemku je navržena parková plocha. Přízemí objektu nabízí i komerční využití díky funkčnímu rozdělení objemu.
|
|
|
Městské lázně
Katovská, Kateřina ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Nové Městské lázně v Brně Forma sleduje svůj program a lokalitu. Vzájemné posunutí dvou budov vytváří intimní atmosféru v zahradě. V horní části budovy jsou umístěny lázně a zimní zahrada, v přízemí se nachází služby jako kadeřnictví, kosmetika a restaurace. V podzemní části je parkování pro osobní vozy.
|
|
| |
host ::
RSS.