|
|
Hodnocení výkonů žáků v zeměpise na základních školách
Janoušková, Hana ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem hodnocení ve výuce zeměpisu z pohledu učitele. První část práce je zaměřena na teoretické zarámování zkoumané problematiky. Hlavními řešenými koncepty jsou profesní přesvědčení učitele, procesy a výsledky vyučování, předmět hodnocení a funkce a způsoby pedagogického hodnocení. Pro praktickou část práce bylo realizováno kvalitativní výzkumné šetření v podobě polostrukturovaného rozhovoru se 14 učiteli zeměpisu základních škol. Sledovali jsme, jaký je odborný pojmový aparát učitelů zeměpisu v ústní komunikaci zaměřené na hodnocení vyučování. Byla sledována jednak četnost předem stanovených základních pojmů a jednak četnost pojmů, které byly řečeny nad rámec námi stanovených pojmů. Bylo nalezeno pět základních pojmů, se kterými operují všichni respondenti, a to známka, test, znalost, prezentace a zpaměti. Nejvyšší četnost zaujímá pojem známka. Následně byla vytvořena typologie učitelů podle jejich přístupů k hodnocení vyučování (učitel stagnující, učitel přešlapující, učitel poučený a učitel pokročilý). Výzkum podává ucelený přehled o hodnocení výkonů žáků učiteli zeměpisu na základních školách a může být tak přínosem, jelikož doposud nebyly v Česku ani v zahraničí nalezeny žádné podobné studie zabývají se konkrétními podobami hodnocení v zeměpisu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vnímání přínosu obchvatu města Chrudim a jeho vliv na dopravní chování obyvatel
Janoušková, Hana ; Petráš, Marek (vedoucí práce) ; Pšenička, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem vnímání přínosu obchvatu města Chrudim a jeho vlivem na dopravní chování obyvatel. První část práce je zaměřena na teoretické zarámování zkoumané problematiky. Hlavními řešenými tématy jsou dopravní chování, volba dopravního prostředku, NIMBY efekt a následné zasazení těchto témat do kontextu dopravní infrastruktury města a výstavby obchvatů. Pro analytickou část práce bylo město rozděleno na 15 oblastí. U jeho obyvatel bylo pomocí online dotazníku sledováno jejich vnímání obchvatu a změny dopravního chování v závislosti na vzdálenosti jejich bydliště od obchvatu. Následovalo doplňující terénní šetření v 6 vybraných oblastech a rozhovor s vedoucím Odboru dopravy města Chrudim. Bylo zjištěno, že obchvat je obyvateli města vnímán pozitivně a je nejvíce využíván lidmi, kteří bydlí nejblíže u něj. Výsledky celého šetření mohou být přínosem pro budoucí územní plánování města.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv velikosti a expozice holiny na růst kultur douglasky tisolisté
Janoušková roz. Schindlerová, Hana
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv na odrůstání kultur po druhém vegetačním roce má velikost (krytí) a expozice holin, doba sadby a typ užitého sadebního materiálu. Ověřování bylo založeno na čtyřech plochách - Velká oplocenka (60x70m), Malá oplocenka (25x70m), Podsadba (zakmenění 1,0) a Velká kalamitní holina (4,4 ha). Byly zde vysázeny čtyři různé provenience a to s úpravou nebo bez úpravy kořenového systému, které byly vysázeny v šesti různých termínech (jaro - podzim). Sledovány a vyhodnocovány byly zejména tyto znaky: ztráty, délka nadzemní části, přírůst terminálu, tloušťka kořenového krčku, délka a počet větví, délka jehlic, barva asimilačního aparátu, poškození biotickými a abiotickými činiteli. Výsledky diplomové práce potvrdily, že je nejvhodnější douglasku vysazovat na malé obnovní prvky, s dostatečným krytím okolním porostem. Velká a Malá oplocenka vykazují nižší ztráty a vyšší přírůst nadzemních částí. Nejvhodnější termín výsadby je na počátku jara. Také se potvrdila značná různorodost v nárocích jednotlivých proveniencí a citlivost douglasky na sucho. Vliv úpravy kořenového systému se jevil jako minimální.
|
|
|
Pojetí člověka ve filosofické antropologii Helmutha Plessnera a Arnolda Gehlena
JANOUŠKOVÁ, Hana
Práce se zabývá postavením člověka v přírodě z pohledu dvou zástupců filosofické antropologie {--} H. Plessnera a A. Gehlena. Podle Plessnera tkví výjimečnost člověka v jeho excentrické formě bytí, tzn. že jeho existence není fixována na jeho centrum jako u zvířat či rostlin. Výsledkem je, že lidské chování je svobodné. Nereaguje jako pouhý program zvířecích instinktů, ale má schopnost se sám rozhodovat a díky svému rozumu dát životu správný směr. Gehlen představuje člověka jako bytost v nouzi. Podle něho je lidský druh výsledkem nedostatků. Příroda ho neobdařila ani dostatečným množstvím instinktů ani orgány, které by mu usnadňovaly život na jakékoliv místě na Zemi. Lidé žijí po celém světě a svým úsilím bojují o přežití. Budují si svou vlastní {\clqq}přírodu``, ve které pak mají možnost žít. Oba autoři vykreslují člověka jako {\clqq}mimořádnou`` bytost. Ukazují, že jen díky své iniciativě dokáže zdolat nedostatečné biologické vybavení a v souvislosti s tím, zanechat nezaměnitelné stopy ve svém okolí {--} totiž kulturu
|
host ::
RSS.