Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
International environmental cooperation in the fields of ozone depletion and plastic pollution in the sea
Janečka, Michal ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá povahou mezinárodní environmentální spolupráce v rámci režimu ubývání ozónové vrstvy a plastového znečištění moří. Zatímco u ozónového režimu bylo mezinárodní společenství schopné během několika let dosáhnout silného rámce ochrany a v současnosti představuje v tomto ohledu vzor mezi environmentálními režimy, plastové znečištění moří jako aktuální a stále intenzivnější hrozba životního prostředí se potýká s neschopností najít efektivní řešení a spolupráce na mezinárodní úrovni selhává. Práce si tak klade za cíl představit hlavní rozdíly mezi jednotlivými režimy a vysvětlit podstatu rozdílné síly mezinárodní environmentální spolupráce. Za tímto účelem nejdříve provádí na základě několika indikátorů analýzu hlavních smluv v obou režimech. Následně při aplikaci faktoru v podobě zájmu a podpory průmyslu a veřejnosti stanovuje hlavní aspekty, které mají schopnost ovlivňovat negociační proces a výslednou spolupráci. Souběžně s tím je empirická část pro dosažení výsledků zasazena do teoretického rámce Putnamovy dvoustupňové teorie her. Jak práce ve výsledku ukazuje, stanovené proměnné vyplývající z daného faktoru vedou k rozdílné povaze mezinárodní spolupráce.
Komparace švédského modelu sociálního státu před krizovým obdobím v 70. letech a po něm
Janečka, Michal ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédský se řadí mezi nejznámější formy sociálního státu pro svůj osobitý vývoj a jednotlivá nastavení uvnitř systému. Hlavním konceptem byl stát blahobytu, který Švédsko prosazovalo skrze specifickou hospodářskou politiku a rozsáhlé sociální zákonodárství. Prostřednictvím úspěšného balancování mezi socialismem a kapitalismem společně politikou plné zaměstnanosti, ekonomickým růstem a vhodnou sociální politikou se Švédsko během několika desetiletí dostalo z pozice zaostalého státu Evropy do popředí prosperujících zemí. Systém však po několika štědrých dekádách narazil na určité limity. Práce si klade za cíl porovnat dvě časová období švédského modelu sociálního státu ve svém vývoji od vzniku do současnosti podle dělící linie v důsledku mnoha faktorů dostal do prvních problémů. Na základě komparace pak práce sleduje, do jaké míry pozměnil model původní charakteristickou podobu, k jakým změnám v nastavení systému došlo a ou udržitelnost a únosnost současného mo předkrizové podobě.

Viz též: podobná jména autorů
1 Janecká, Marie
3 Janečka, Marek
7 Janečka, Martin
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.