|
| |
|
|
Webová aplikace pro testové hodnocení
Janů, Petr ; Frýza, Tomáš (oponent) ; Maršálek, Roman (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je vytvoření webové aplikace pro testové hodnocení. Aplikace plní funkci webové učebnice, kde si studenti mohou ověřit nabyté znalosti formou testu. Aplikace je koncipována tak, aby k její administraci nebyly vyžadovány znalosti problematiky tvorby webových stránek.
|
|
|
Ekonomické a právní aspekty přímých zahraničních investic na příkladu Indie
Janů, Petr ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Hraba, Zdeněk (oponent)
49 ZÁVĚR Indické hospodářství se po dlouhých letech uzavřenosti od roku 1991 otevírá. V tomto roce byla nastolena cesta postupných reforem (resp. liberalizace), která znamenala razantní posun i v politice vůči PZI. Indická vláda se rozhodla umožnit přístup zahraničnímu kapitálu na svůj trh hned z několika důvodů, z nichž nejhlavnější jsou modernizace technologií a rozšíření možností financování rozvoje. Celkovým efektem má být stimul hospodářského růstu. Není snadné kvantifikovat dopad přílivu PZI na hospodářství. PZI jsou ovšem součástí reforem, a ty své pozitivní dopady mají. To dokazuje vývoj HDP, když za reformovaným sektorem průmyslu a služeb nereformované zemědělství značně zaostává (vývoj ekonomických ukazatelů je součástí přílohy). Politika indické vlády vůči PZI se dá označit za velmi aktivní. Snaha těžit z procesu globalizace ve svůj prospěch se promítla do prostředků, kterými je politika PZI uskutečňována. Základní právní rámec na úrovni národní legislativy vytvářejí Zákon o společnostech, Devizový zákon a nařízení vlády týkající se procesu povolování PZI. Indie se uzavíráním bilaterálních dohod o ochraně investic a o zamezení dvojímu zdanění zařadila do hlavního celosvětového proudu a spolu s národní legislativou tak vytváří základní pilíře právní úpravy PZI. Tyto dohody uzavírá se stále se...
|
|
|
Ekonomické a právní aspekty přímých zahraničních investic na příkladu Indie
Janů, Petr ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Hraba, Zdeněk (oponent)
49 ZÁVĚR Indické hospodářství se po dlouhých letech uzavřenosti od roku 1991 otevírá. V tomto roce byla nastolena cesta postupných reforem (resp. liberalizace), která znamenala razantní posun i v politice vůči PZI. Indická vláda se rozhodla umožnit přístup zahraničnímu kapitálu na svůj trh hned z několika důvodů, z nichž nejhlavnější jsou modernizace technologií a rozšíření možností financování rozvoje. Celkovým efektem má být stimul hospodářského růstu. Není snadné kvantifikovat dopad přílivu PZI na hospodářství. PZI jsou ovšem součástí reforem, a ty své pozitivní dopady mají. To dokazuje vývoj HDP, když za reformovaným sektorem průmyslu a služeb nereformované zemědělství značně zaostává (vývoj ekonomických ukazatelů je součástí přílohy). Politika indické vlády vůči PZI se dá označit za velmi aktivní. Snaha těžit z procesu globalizace ve svůj prospěch se promítla do prostředků, kterými je politika PZI uskutečňována. Základní právní rámec na úrovni národní legislativy vytvářejí Zákon o společnostech, Devizový zákon a nařízení vlády týkající se procesu povolování PZI. Indie se uzavíráním bilaterálních dohod o ochraně investic a o zamezení dvojímu zdanění zařadila do hlavního celosvětového proudu a spolu s národní legislativou tak vytváří základní pilíře právní úpravy PZI. Tyto dohody uzavírá se stále se...
|
|
|
Webová aplikace pro testové hodnocení
Janů, Petr ; Frýza, Tomáš (oponent) ; Maršálek, Roman (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je vytvoření webové aplikace pro testové hodnocení. Aplikace plní funkci webové učebnice, kde si studenti mohou ověřit nabyté znalosti formou testu. Aplikace je koncipována tak, aby k její administraci nebyly vyžadovány znalosti problematiky tvorby webových stránek.
|
|
| |
|
|
Ocenění podniku Holcim Česko, a.s.
Janů, Petr ; Scholleová, Hana (vedoucí práce) ; Habrnal, Marek (oponent)
Cílem této diplomové práce je ocenění společnosti Holcim (Česko), a.s. k 30. 4. 2012. Firma je dodavatelem stavebních hmot po celé České republice a je tedy silně závislá na stavební produkci. Hodnota společnosti je stanovena za účelem koupě společnosti potenciálním investorem, který má přístup jen k veřejně dostupným zdrojům informacím. Kromě určení hodnoty společnosti je součástí práce analýza makroprostředí a odvětví v části tržní analýza a finanční analýza zabývající se určením finančního zdraví podniku. Nezbytnou součástí diplomové práce jsou i teoretická východiska celého procesu ocenění. K samotnému ocenění podniku byla použita metoda diskontovaného volného peněžního toku k vlastníkům i věřitelům (FCFF) a následné zjištění hodnoty vlastního kapitálu.
|
|
|
Finanční projekt nové firmy
Janů, Petr ; Krauseová, Jaruše (vedoucí práce) ; Tyll, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá založením nové firmy. Konkrétně nového restaurant-baru v Praze. V práci je zohledněn jak pohled marketingový (situační analýza, SWOT analýza, marketingový mix nového produktu,...), tak pohled čistě finanční (počáteční rozvaha, finanční plán na 5 let či finanční analýza z předpokládaných finančních údajů).
|
|
|
Západní spotřebitel v CPE Kuby
Janů, Petr ; Dvořáková, Dana (vedoucí práce)
Práce popisuje a hodnotí situaci spotřebitele v centrálně plánované ekonomice Kubánské republiky se zaměřením na vybrané oblasti, kterými jsou doprava, ubytování a maloobchod. Využívá autorovu osobní zkušenost se zemí, o které je složité získat nezkreslené informace a která svým centrálním plánováním a komunistickou diktaturou vytvořila nestandardní ekonomické a společenské prostředí.
|
|
|
Příliv přímých zahraničních investic do Indie - vybrané otázky
Janů, Petr ; Němečková, Tereza (vedoucí práce) ; Harmáček, Jaromír (oponent)
Indie se stala jedním z nejvýznamnějších států globalizovaného světa, jehož součástí jsou i přímé zahraniční investice (PZI). Od roku 1991 mají v Indii PZI podporu místní vlády. Cílem práce je seznámení s přílivem PZI do indické ekonomiky. Po základní charakteristice země budou PZI zanalyzovány z několika úhlů, dále se budeme věnovat politice indické vlády vůči PZI a nakonec dojde k nástinu některých příležitostí k dalšímu růstu přílivu zahraničního kapitálu.
|
host ::
RSS.