|
|
On Changing and Differing Types of Bodies and Their Relationships to Their Souls or/and Minds in Western Culture
Jakešová, Markéta ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Morin, Marie-Eve (oponent) ; Weidtmann, Niels (oponent)
O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře Markéta Jakešová Abstrakt: O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře je sbírkou volně navazujících kapitol, které odpovídají na otázku, jak učinit Merleau-Pontyho fenomenologii inkluzivnější. První kapitola, věnovaná Jeanu-Lucu Nancymu, slouží jako úvod do tématu alternativních tělesných existencí a otázce duše v těle. V následujících kapitolách je Merleau- Ponty konfrontován s vybranými autory spojenými s Teorií sítí aktérů (ANT). Nejdříve se ve srovnání s Brunem Latourem ukáže, že integrita všech jsoucen a entit (včetně nejprivilegovanějších lidí) není samozřejmostí. Patologie ve Fenomenologii vnímání a pojetí aterosklerózy Annemarie Mol jsou pak použity jako analogie pro podřadné postavení žen v naší společnosti, příčemž čtvrtá kapitola ukazuje zmocňování (empowerment), které z něj může vyrůst, prostřednictvím interpretace románu Pianistka od Elfriede Jelinek. Poslední dvě kapitoly se zaměřují na nekonvenční způsoby intersubjektivity a příbuzenství (kinship) jako způsoby bytí ve světě. Konfrontace s Eduardem Viveirosem de Castro destabilizuje zavedené ontologické kategorie a zároveň se pokouší začlenit alternativní pohledy na svět původních obyvatel (dnešních)...
|
|
|
Různé způsoby rozbití hegemonie jazyka v románech Elfriede Jelinekové, Ingeborg Bachmannové a Thomase Bernharda
Jakešová, Markéta ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
česky Tato diplomová práce srovnává romány Elfriede Jelinekové, Ingeborg Bachmannové a Thomase Bernharda na základě toho, jak autorky a autor chápou jazyk a jeho hranice. První část je věnována charakteristice románů z hlediska toho, co mi na nich připadá typické: Bachmannové Malina (1971) popisuje a předvádí hledání (nenásilného) jazyka, Jelinekové Pianistka (1983) využívá násilný jazyk jako zbraň proti násilí a Bernhardovy romány problematizují otázku pravdy a objektivity pomocí vypravěčů v první osobě a do sebe zapouzdřených svědectví. Druhá část práce využívá chápání jazyka Romana Jakobsona jako kombinaci metafory a metonymie a ukazuje, jakým způsobem mohou romány zdůrazňovat jeden nebo druhý pól a jak a co to vypovídá o jazyce jako celku. Důležitými metodologickými východisky zejména pro interpretaci textů Bachmannové a Jelinekové jsou feministické teorie: teorie jazyka a výrazových prostředků (Drucilla Cornellová, John Berger), teorie kulturní podmíněnosti těla (Simone de Beauvoir, Iris Marion Youngová) a texty, které v rámci feminismu tělo a jazyk spojují (Beatrice Hanssenová). Naopak koncepce počítající s genderovou esencializací (Luce Irigarayová) se v samotných románech projevují spíše jako nefunkční.
|
host ::
RSS.