|
|
Kontrola situace za vozidlem
Jánošík, David ; Bucsuházy, Kateřina (oponent) ; Belák, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou kontroly situace za vozidlem v denní době. V První části práce jsou shrnuty poznatky o řidičích, jejich reakční době a odezvě vozidla, konstrukčních prvků vozidel určených pro kontrolu dění za vozidlem a možnostech měření dob pohledů formou eye trackingu. Analytická část se zabývá rozborem dob pohledů do zpětných zrcátek v závislosti na zrcátku, situaci a následném jízdním manévru, při jízdě ve dne. Data byla čerpána z pořízených videozáznamů 12 řidičů v podmínkách běžného silničního provozu. Vyhodnocena byla doba sakád a fixací pohledů v závislosti na použitém zrcátku, při jednotlivých situacích a zároveň pro vybrané jízdní manévry. Závěr analytické části je věnován porovnání doby pohledů vybraných jízdních manévrů, při vystavení podnětům a následně porovnání rozdílů věkových kategorií testovaných řidičů.
|
|
|
Kontrola situace za vozidlem
Jánošík, David ; Bucsuházy, Kateřina (oponent) ; Belák, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou kontroly situace za vozidlem v denní době. V První části práce jsou shrnuty poznatky o řidičích, jejich reakční době a odezvě vozidla, konstrukčních prvků vozidel určených pro kontrolu dění za vozidlem a možnostech měření dob pohledů formou eye trackingu. Analytická část se zabývá rozborem dob pohledů do zpětných zrcátek v závislosti na zrcátku, situaci a následném jízdním manévru, při jízdě ve dne. Data byla čerpána z pořízených videozáznamů 12 řidičů v podmínkách běžného silničního provozu. Vyhodnocena byla doba sakád a fixací pohledů v závislosti na použitém zrcátku, při jednotlivých situacích a zároveň pro vybrané jízdní manévry. Závěr analytické části je věnován porovnání doby pohledů vybraných jízdních manévrů, při vystavení podnětům a následně porovnání rozdílů věkových kategorií testovaných řidičů.
|
|
|
Sezónní vývoj koncentrací antibiotik v odpadní vodě ČOV České Budějovice
JANOŠÍK, David
V rámci této práce byl sledován sezónní výskyt 7 antibiotik norfloxacinu, levofloxacinu, ciprofloxacinu, azithromycinu, erythromycinu, trimethoprimu a sulfamethoxazolu v nátoku odpadních a odtoku (vyčištěných) vod na ČOV České Budějovice. Vzorky odpadní vody byly odebírány každý měsíc od března roku 2011 do února 2012 formou časově proporcionálních denních slévaných vzorků z nátoku a výtoku. Koncentrace cílových antibiotik byla stanovena pomocí in line SPE/LC-MS/MS analýzy. Nejvyšší celosezónní průměrná koncentrace antibiotik na přítoku byla zjištěna u norfloxacinu (0,563 mikrogramů/l) a ciprofloxacinu (0,406 mikrogramů/l). Nejvyšší celosezónní průměrné koncentrace na odtoku byly zjištěny u trimethoprimu (0,255 mikrogramů/l) a erythromycinu (0,117 mikrogramů/l). Vyšší koncentrace sledovaných antibiotik byly naměřeny v chladnějších obdobích roku, což souviselo s intenzivnějším užíváním antibiotik a s nižší účinností čištění odpadní vody v tomto období. Nejvyšší efektivita čištění byla zjišťována u norfloxacinu a ciprofloxacinu, nejnižší pak u erythromycinu. Byl prokázán i vliv ročního období na účinnost eliminace antibiotik (zejména azithromycinu, trimethoprimu a sulfamethoxazolu) v průběhu čistírenského procesu.
|
|
|
Rybí společenstva v tocích CHKO Jizerské hory
JANOŠÍK, David
Toky v CHKO v Jizerských horách jsou výjimečné svým výskytem původních populací pstruha obecného (Salmo truta morpha fario) a některých chráněných a ohrožených druhů ryb a kruhoústých. V 2. Polovině 20. století docházelo k acidifikaci vodního prostředí. V důsledku toho téměř vymizely populace střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a jiných původních ryb. Dalším důvodem narušení ichtyocenóz byla i vysoká fragmentace toků spojená s výstavbou příčných překážek malých vodních elektráren (MVE) a různých stupňů. V CHKO Jizerské hory byl jako hlavní cíl kontrola funkčnosti rybích přechodů, monitoring ryb a jejich migrační prostupnost. Dále byly provedeny ichtyologické průzkumy úseků předem vybraných toků, aby se určilo složení ichtyofauny. Sledována byla i úspěšnost reintrodukce některých druhů ryb, zejména střevle potoční do její původních lokalit. Byly zjišťovány i fyzikální a chemické vlastnosti vody.
|
host ::
RSS.