|
|
Násilí na pracovišti ve zdravotnickém zařízení
Vašíčková, Lenka ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hynek, Karel (oponent)
Diplomová práce teoreticko výzkumného charakteru se zabývá výskytem násilí na pracovištích zdravotnických zařízení, především pak na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče. Teoretická část práce popisuje jednotlivé typy násilí, faktory, které k násilnému jednání vedou, a následky z něj vyplývající. Dále se zmiňuje o možnostech prevence výskytu násilí a postupu v případě, že k násilnému jednání dojde. Empirická část vychází z výsledků dotazníkového šetření. Mapuje faktický stav na vybraných odděleních zdravotnických zařízení. Především četnost výskytu násilného chování, pocházejícího jak ze strany pacientů, tak ze strany kolegů a nadřízených.
|
|
|
Násilí na pracovišti ve zdravotnickém zařízení
Vašíčková, Lenka ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hynek, Karel (oponent)
Diplomová práce teoreticko výzkumného charakteru se zabývá výskytem násilí na pracovištích zdravotnických zařízení, především pak na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče. Teoretická část práce popisuje jednotlivé typy násilí, faktory, které k násilnému jednání vedou, a následky z něj vyplývající. Dále se zmiňuje o možnostech prevence výskytu násilí a postupu v případě, že k násilnému jednání dojde. Empirická část vychází z výsledků dotazníkového šetření. Mapuje faktický stav na vybraných odděleních zdravotnických zařízení. Především četnost výskytu násilného chování, pocházejícího jak ze strany pacientů, tak ze strany kolegů a nadřízených.
|
|
|
Posuzování a měření agresivity u psychiatrických pacientů pomocí psychodiagnostických metod
Harsa, Pavel ; Žukov, Ilja (vedoucí práce) ; Hynek, Karel (oponent) ; Kratochvíl, Stanislav (oponent)
V doktorské dizertační práci jsme se pokusili objektivně ověřit použitelnost dotazníkových a projektivních metod při zjišťování agresivity u psychiatrických pacientů. V teoretické části jsme se zamýšleli nad pojmy agrese a agresivity. Vycházeli jsme z řady teoretických výkladů agresivity a vývoje tohoto členění, kde agrese i agresivita jsou charakterizované mnohovýznamovými pojmy. Nakonec se ale většina autorů i jednotlivých teorii shoduje v dichotomickém dělení na agresi společensky přijatelnou a nepřijatelnou. Zabývali jsme se rovněž i bio-psycho sociálními aspekty agrese a strukturou agresivní osobnosti. To, že na agresivitu se v současné době nahlíží z více směrů, genetického, biologického, psychologického, behaviorálního i společenského, je důkazem, že se nejedná o jednoduchý či snadný problém lidské společnosti, proto je obtížné hledat empirické vyjádření či posouzení agrese. (...) Získané výsledky naznačují, že posuzovat agresivitu pomocí psychodiagnostických metod není snadné a že výstupy testů nemusí být jednoznačné. Testové metody, jak jsme již psali, postihují více obecné temperamentové dispozice, osobnostní rysy, emoční reakce, městnání afektů a pohotovost k explozivním reakcím. Ukazuje se, že poznatky z výzkumu mohou být přínosné i pro postižení afektivních komponent agresivity.
|
|
|
Depravace osobnosti vlivem uvěznění
Fischer, Slavomil ; Žukov, Ilja (vedoucí práce) ; Hynek, Karel (oponent) ; Ptáček, Radek (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou depravace osobnosti delikventů, ke které dochází vlivem různých faktorů v průběhu jejich uvěznění, jako jedním z důležitých problémů forenzní psychologie. V teoretické části práce jsou analyzovány příčiny vzniku a rozvoje delikventního chování a kriminality. Dále následuje rozbor vybraných možností psychologie v rámci eliminace a korekce těchto protispolečenských forem chování do sociálně přijatelných struktur. V praktické části práce jsou presentovány výsledky výzkumných šetření, zaměřených na analýzu různých psychosociálních faktorů, které ovlivňují osobnost delikventů v průběhu penitenciárního procesu. První část textu přináší výsledky dvou výzkumných studií, zaměřených na analýzu specifik potřeb a na proměnu motivační struktury vězněných osob vlivem uvěznění, ve smyslu depravace jejich osobnosti. Druhou část praktické části práce tvoří výsledky šetření, zaměřeného na zjišťování účinnosti odměn a trestů, jako prostředků sloužících ke korekci a změně jejich antisociálního chování. Specifika a případné odlišnosti byly porovnávány dle faktorů, které jsou považovány za významné z hlediska vzniku a rozvoje delikvence a kriminality a její recidivy. Výsledky a závěry jsou využitelné pro praxi forenzní psychologie. Závěry a následná doporučení jsou využitelná v praxi...
|
host ::
RSS.